Rozhodnutí kyrgyzských úřadů pochovat jedinou mumii nalezenou v této středoasijské zemi rozhněvalo vědecký svět, který má úřadům za zlé, že ustoupily síle pověr, dodnes hluboko zakořeněných.
Věda proti pověrám: V Kyrgyzstánu zuří spor o jedinou mumii v zemi
Mumie mladé ženy, jejíž stáří se odhadovalo na 1500 let, byla objevena v roce 1956. Až dosud spočívala v muzeu, ale v půli října byla pochována na základě rozhodnutí vládní komise, navzdory odporu jediného archeologa v komisi, ale v souladu s názorem ministra kultury Tugelbaje Kazakova. Ten zdůvodňoval tento krok tím, že během 60 let od nálezu se stejně žádný výzkum mumie ve státním historickém muzeu nekonal, protože k tomu chybělo vybavení i odborníci. A vybavení, peníze a odborníci chybějí i k dalšímu zachování mumie v dobrém stavu.
Ministr za pochování mumie čelil takovému náporu kritiky, že v sobotu nabídl demisi. Někteří pozorovatelé si podle agentury AFP povšimli zvláštní souvislosti mezi pochováním mumie a vítězstvím Sooronbaje Žeenbekova, stoupence odstupující hlavy státu Atambajeva, v prezidentských volbách, uspořádaných v půli října v této politicky velmi nestabilní zemi. Souvislost podle nich svědčí o vlivu pověr v politických kruzích země. Pohřbení mumie se dožadovala spirituální média, varující před katastrofou, pokud nález zůstane v muzeu.
Pověry proti vědě
„Nikdy nebyla mrtvá,“ řekla AFP o mumii Zamira Muratbekovová, která tvrdí, že dostala od duchů vzkaz nařizující pohřbení mumie. „Tím, že jsme ji znovu pochovali, jsme se vyhnuli krveprolití při volbách,“ prohlásila a odsoudila vědce, domáhající se opětovného vykopání mumie. Podle ní by to byla velká chyba.
Archeoložka Kadyša Tašbajevová, která v komisi hlasovala proti pohřbení mumie, kritizuje toto rozhodnutí, které podle ní bylo učiněno na základě rad od šarlatánů. „Zdálo by se, že jsou to okrajoví podivíni, ale jsou slyšet a stát jim naslouchá a opakuje jejich názory,“ říká s politováním.
Ačkoliv je Kyrgyzstán převážně muslimskou zemí, šamanské pověry a rituály jsou tu velice rozšířené. V roce 2011 poslanci obětovali sedm ovcí v sídle parlamentu, aby jej zbavili „zlých duchů“.
Parlamentní komise pro pohřbení mumie
Prezident Atambajev odsoudil pohřbení mumie a kritizoval „pseudomuslimy“ za to, že „věří jasnovidcům“. Nicméně jeden z členů prezidentovy strany, který je členem parlamentní komise vytvořené po pochování mumie, aby ještě jednou zvážila toto rozhodnutí, by ponechal ostatky pohřbené. „Je to Kyrgyzka? Je to muslimka? Nic o mumii nevíme. Znovu ji vykopat ze země by bylo vandalství,“ prohlásil poslanec Ryskeldi Mombekov.
Ve skutečnosti se ví, že mumifikovaná žena zemřela ještě před zrodem islámu. Archeologové po celém světě odsoudili pohřbení mumie jako zpátečnický krok. „Exhumujte mumii a vraťte ji do muzea,“ navrhl profesor Victor Mair z Pensylvánie, který již zkoumal tzv. tarimské mumie nalezené v pohraničních oblastech Číny, sousedících s Kyrgyzstánem. Odborníci se domnívají, že tyto mumie, které se zachovaly díky drsným podmínkám, jsou nezbytné pro pochopení hlavních migračních cest lidstva.
Jedním z oficiálních důvodů pro pohřbení mumie byla skutečnost, že šlo o „obyčejnou ženu“, a ne o hodnostáře zasluhujícího zachovat, jako je nabalzamovaný bolševický vůdce Vladimír Iljič Lenin.
„Víme, že šlo o poměrně mladou ženu, než zemřela. Mohli bychom se o ní dozvědět ještě více, kdybychom mohli podniknout testy DNA, ale chybějí nám odborníci,“ říká archeoložka Tašbajevová. S kolegy obviňuje samozvané jasnovidce z absurdního osudu mumie: „Obávám se, aby naším osudem nebylo staleté tmářství.“