Zlato je hlavní nerostnou surovinou v Kyrgyzstánu. Ne všude se ale těží v dolech. Třeba v jedné vesnici jihovýchodně od Biškeku pro něj místní farmáři musejí do řeky. A to v zimě, kdy mráz dosahuje několika desítek stupňů. Po zbytek roku je totiž řeka pro rýžování moc nebezpečná. Farmáři tak den co den vstupují do ledové řeky - a nikdy nemají jistotu, že něco vydělají.
Kyrgyzští farmáři hledají v zimě zlato. V silných mrazech se noří na dno řeky
Kyrgyzští farmáři-zlatokopové (zdroj: ČT24)
Cestou do práce se trojice kyrgyzských farmářů prodírá nekonečnými závějemi. Zatímco léto tráví na polích, v zimě se mění v tým opravdových zlatokopů. „Od chvíle, kdy začne zima, průměrná teplota se pohybuje okolo minus čtyřiceti stupňů Celsia, takže si musíme rozmrazit nástroje,“ říká jeden z nich, Sanarbek Atabajev.
Zlato je hlavní nerostnou surovinou, která se v zemi těží. Jen doly u jezera Issyk-kul ho ročně vyprodukují osmnáct tun ‒ pro Kyrgyzstán to představuje osm procent hrubého domácího produktu.
Ve vesnici Taš-Bašat jihovýchodně od Biškeku, odkud farmáři pocházejí, ale žádný důl není. Kdo chce zlato, musí pro něj na dno řeky. „Dneska je tepleji: minus 25 stupňů Celsia, večer pak minus třicet,“ říká Kutmar Kasmakunov, který používá speciální oblek, aby vydržel nízké teploty.
Nikdo jiný než místní lidé ve vodách řeky Naryn zlato rýžovat nesmí. Ani to ale neznamená, že každý uspěje. Kutmar někdy ze dna vytáhne i několik kýblů zlatonosného písku a nenajde nic. „Je ale lepší alespoň něco dělat, než lelkovat. Můžete najít zlato a vydělat. Kluci mají rodiny a hodí se všechno,“ podotýká.
Během roku je řeka zrádná
Jindy než v zimě zlato rýžovat nelze. V teplém období roztaje sníh, voda v řece stoupne a stává se zrádnou. „Nejenže do řeky nemůžete vstoupit. Nebezpečné je i jen chodit po břehu. Proud dokáže člověka strhnout a odnést pryč,“ upozorňuje Sanarbek.
Během jednoho dne například v písku objevili půl gramu zlata ‒ takové množství se dá ve městě prodat v přepočtu za zhruba 330 korun. „S pomocí boha najdeme zítra zlata víc,“ věří Sanarbek. Za jednu úspěšnou zimní sezonu vydělají farmáři v přepočtu pětadvacet tisíc korun. Částku si pak všichni tři spravedlivě dělí rovným dílem.