Ve vykopávkách v Jeruzalémě se našly žraločí zuby z dob dinosaurů

V archeologickém nalezišti v Davidově městě ve východním Jeruzalémě bylo nalezeno dvacet žraločích zubů z doby před miliony let. Byly v objektu pocházejícím z 8. století před naším letopočtem a jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou. Článek o nálezu vyšel v odborném časopisu Frontiers in Ecology and Evolution.

V článku se popisuje, že zuby se našly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou a kamením a nad ní byl postaven dům.

Davidovo město je nejstarší obydlenou částí Jeruzaléma, vztahuje se k biblické době a je zde významné archeologické naleziště. Při výkopech na místě někdejší nádrže archeologové našli několik tun keramiky a dalších artefaktů, 10 tisíc rybích kostí a také žraločí zuby, které nechali prozkoumat.

„Zjistili jsme, že kosti náležely asi čtrnácti druhům ryb. Dokazuje to nejen to, že někdejší obyvatelé Jeruzaléma konzumovali hodně ryb, ale že se ryby dovážely i z daleka, například z Egypta,“ citoval The Jerusalem Post odborníka na staré rybí kosti z univerzity v Haifě Omriho Lernaua.

„Domnívali jsme se, že také ty žraločí zuby byly zbytky po konzumaci, ale ukázalo se, že to tak nebylo,“ pokračoval Lernau. Vědělo se sice, že staří Izraelité maso žraloků jedli. Jenomže když zuby začaly zkoumat izraelské i zahraniční vědecké týmy, zjistilo se, že patří žralokům, kteří nemohli být servírováni před 2800 lety plus minus nějaké století. Patří totiž druhům, které existovaly v době svrchní křídy – tedy před 100 až 67 miliony let, kdy na planetě žili dinosauři.

Židovský sběratel pravěkých zubů?

„Nejpravděpodobnější je, že patřily do něčí sbírky,“ domnívá se Lernau. Žraločí zuby se někdy používaly ke zdobení, ale není jasné, proč byly na stejném místě jako rybí kosti, které byly zjevně odpad. „Je to zvláštní, nemáme pro to vysvětlení,“ přiznal Lernau.

Ani původ není jasný, protože takové fosilie se většinou nacházejí „vrostlé“ do sedimentů, které se kolem nich nakupí. Takové vrstvy ale v Jeruzalémě, nebo aspoň v lokalitě Davidova města, nejsou.

„Žraločí zuby ze svrchní křídy jsou v hojném množství v mořských sedimentech v oblasti hory Skopus a na jihu Negevu,“ uvádí se v článku. Kdo je sbíral a proč je odnesl do Jeruzaléma? Sloužily k ozdobě nebo k něčemu jinému? Na tyto otázky zatím odpověď nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 53 mminutami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 1 hhodinou

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 19 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 23 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...