Ve vykopávkách v Jeruzalémě se našly žraločí zuby z dob dinosaurů

V archeologickém nalezišti v Davidově městě ve východním Jeruzalémě bylo nalezeno dvacet žraločích zubů z doby před miliony let. Byly v objektu pocházejícím z 8. století před naším letopočtem a jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou. Článek o nálezu vyšel v odborném časopisu Frontiers in Ecology and Evolution.

V článku se popisuje, že zuby se našly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou a kamením a nad ní byl postaven dům.

Davidovo město je nejstarší obydlenou částí Jeruzaléma, vztahuje se k biblické době a je zde významné archeologické naleziště. Při výkopech na místě někdejší nádrže archeologové našli několik tun keramiky a dalších artefaktů, 10 tisíc rybích kostí a také žraločí zuby, které nechali prozkoumat.

„Zjistili jsme, že kosti náležely asi čtrnácti druhům ryb. Dokazuje to nejen to, že někdejší obyvatelé Jeruzaléma konzumovali hodně ryb, ale že se ryby dovážely i z daleka, například z Egypta,“ citoval The Jerusalem Post odborníka na staré rybí kosti z univerzity v Haifě Omriho Lernaua.

„Domnívali jsme se, že také ty žraločí zuby byly zbytky po konzumaci, ale ukázalo se, že to tak nebylo,“ pokračoval Lernau. Vědělo se sice, že staří Izraelité maso žraloků jedli. Jenomže když zuby začaly zkoumat izraelské i zahraniční vědecké týmy, zjistilo se, že patří žralokům, kteří nemohli být servírováni před 2800 lety plus minus nějaké století. Patří totiž druhům, které existovaly v době svrchní křídy – tedy před 100 až 67 miliony let, kdy na planetě žili dinosauři.

Židovský sběratel pravěkých zubů?

„Nejpravděpodobnější je, že patřily do něčí sbírky,“ domnívá se Lernau. Žraločí zuby se někdy používaly ke zdobení, ale není jasné, proč byly na stejném místě jako rybí kosti, které byly zjevně odpad. „Je to zvláštní, nemáme pro to vysvětlení,“ přiznal Lernau.

Ani původ není jasný, protože takové fosilie se většinou nacházejí „vrostlé“ do sedimentů, které se kolem nich nakupí. Takové vrstvy ale v Jeruzalémě, nebo aspoň v lokalitě Davidova města, nejsou.

„Žraločí zuby ze svrchní křídy jsou v hojném množství v mořských sedimentech v oblasti hory Skopus a na jihu Negevu,“ uvádí se v článku. Kdo je sbíral a proč je odnesl do Jeruzaléma? Sloužily k ozdobě nebo k něčemu jinému? Na tyto otázky zatím odpověď nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 9 hhodinami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 11 hhodinami

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 14 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 14 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
9. 12. 2025

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
9. 12. 2025

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
9. 12. 2025

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
9. 12. 2025
Načítání...