Ve vykopávkách v Jeruzalémě se našly žraločí zuby z dob dinosaurů

V archeologickém nalezišti v Davidově městě ve východním Jeruzalémě bylo nalezeno dvacet žraločích zubů z doby před miliony let. Byly v objektu pocházejícím z 8. století před naším letopočtem a jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou. Článek o nálezu vyšel v odborném časopisu Frontiers in Ecology and Evolution.

V článku se popisuje, že zuby se našly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou a kamením a nad ní byl postaven dům.

Davidovo město je nejstarší obydlenou částí Jeruzaléma, vztahuje se k biblické době a je zde významné archeologické naleziště. Při výkopech na místě někdejší nádrže archeologové našli několik tun keramiky a dalších artefaktů, 10 tisíc rybích kostí a také žraločí zuby, které nechali prozkoumat.

„Zjistili jsme, že kosti náležely asi čtrnácti druhům ryb. Dokazuje to nejen to, že někdejší obyvatelé Jeruzaléma konzumovali hodně ryb, ale že se ryby dovážely i z daleka, například z Egypta,“ citoval The Jerusalem Post odborníka na staré rybí kosti z univerzity v Haifě Omriho Lernaua.

„Domnívali jsme se, že také ty žraločí zuby byly zbytky po konzumaci, ale ukázalo se, že to tak nebylo,“ pokračoval Lernau. Vědělo se sice, že staří Izraelité maso žraloků jedli. Jenomže když zuby začaly zkoumat izraelské i zahraniční vědecké týmy, zjistilo se, že patří žralokům, kteří nemohli být servírováni před 2800 lety plus minus nějaké století. Patří totiž druhům, které existovaly v době svrchní křídy – tedy před 100 až 67 miliony let, kdy na planetě žili dinosauři.

Židovský sběratel pravěkých zubů?

„Nejpravděpodobnější je, že patřily do něčí sbírky,“ domnívá se Lernau. Žraločí zuby se někdy používaly ke zdobení, ale není jasné, proč byly na stejném místě jako rybí kosti, které byly zjevně odpad. „Je to zvláštní, nemáme pro to vysvětlení,“ přiznal Lernau.

Ani původ není jasný, protože takové fosilie se většinou nacházejí „vrostlé“ do sedimentů, které se kolem nich nakupí. Takové vrstvy ale v Jeruzalémě, nebo aspoň v lokalitě Davidova města, nejsou.

„Žraločí zuby ze svrchní křídy jsou v hojném množství v mořských sedimentech v oblasti hory Skopus a na jihu Negevu,“ uvádí se v článku. Kdo je sbíral a proč je odnesl do Jeruzaléma? Sloužily k ozdobě nebo k něčemu jinému? Na tyto otázky zatím odpověď nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonská sonda prolétla kolem asteroidu. Data pro misi obrany Země poskytli Češi

Japonská sonda Hajabusa 2 prolétla 5. července okolo asteroidu Torifune, v těsné vzdálenosti pouhého jednoho kilometru, oznámila japonské kosmická agentura JAXA. Během svého průletu pořídila detailní snímky asteroidu. Na přípravě průletu se podíleli i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd.
před 24 mminutami

Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.
před 16 hhodinami

Evropský satelit Sentinel-1A skončil. Zachraňoval životy, pomáhal při krizích i vědcům

V úterý oznámila evropská satelitní organizace Copernicus na svých sociálních sítích konec družic Sentinel-1A. Ta na oběžné dráze sloužila déle než dvanáct let. Původně přitom byla navržená jen na sedm let provozu.
před 18 hhodinami

Dá se žárlit na umělou inteligenci? Podle kanadského výzkumu ano

Kanadští psychologové a sexuologové informovali o zatím nevydaném výzkumu ve kterém zjistili, že lidé považují umělé inteligence za vztahovou hrozbu – větší než AI pornografii nebo sexuální hračky. Chatboti jsou dnes tak realističtí, že na ně lidé žárlí, tvrdí vědci.
před 19 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 22 hhodinami

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 23 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Evropský pohled