Ve vykopávkách v Jeruzalémě se našly žraločí zuby z dob dinosaurů

V archeologickém nalezišti v Davidově městě ve východním Jeruzalémě bylo nalezeno dvacet žraločích zubů z doby před miliony let. Byly v objektu pocházejícím z 8. století před naším letopočtem a jejich přítomnost zůstává prozatím záhadou. Článek o nálezu vyšel v odborném časopisu Frontiers in Ecology and Evolution.

V článku se popisuje, že zuby se našly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou a kamením a nad ní byl postaven dům.

Davidovo město je nejstarší obydlenou částí Jeruzaléma, vztahuje se k biblické době a je zde významné archeologické naleziště. Při výkopech na místě někdejší nádrže archeologové našli několik tun keramiky a dalších artefaktů, 10 tisíc rybích kostí a také žraločí zuby, které nechali prozkoumat.

„Zjistili jsme, že kosti náležely asi čtrnácti druhům ryb. Dokazuje to nejen to, že někdejší obyvatelé Jeruzaléma konzumovali hodně ryb, ale že se ryby dovážely i z daleka, například z Egypta,“ citoval The Jerusalem Post odborníka na staré rybí kosti z univerzity v Haifě Omriho Lernaua.

„Domnívali jsme se, že také ty žraločí zuby byly zbytky po konzumaci, ale ukázalo se, že to tak nebylo,“ pokračoval Lernau. Vědělo se sice, že staří Izraelité maso žraloků jedli. Jenomže když zuby začaly zkoumat izraelské i zahraniční vědecké týmy, zjistilo se, že patří žralokům, kteří nemohli být servírováni před 2800 lety plus minus nějaké století. Patří totiž druhům, které existovaly v době svrchní křídy – tedy před 100 až 67 miliony let, kdy na planetě žili dinosauři.

Židovský sběratel pravěkých zubů?

„Nejpravděpodobnější je, že patřily do něčí sbírky,“ domnívá se Lernau. Žraločí zuby se někdy používaly ke zdobení, ale není jasné, proč byly na stejném místě jako rybí kosti, které byly zjevně odpad. „Je to zvláštní, nemáme pro to vysvětlení,“ přiznal Lernau.

Ani původ není jasný, protože takové fosilie se většinou nacházejí „vrostlé“ do sedimentů, které se kolem nich nakupí. Takové vrstvy ale v Jeruzalémě, nebo aspoň v lokalitě Davidova města, nejsou.

„Žraločí zuby ze svrchní křídy jsou v hojném množství v mořských sedimentech v oblasti hory Skopus a na jihu Negevu,“ uvádí se v článku. Kdo je sbíral a proč je odnesl do Jeruzaléma? Sloužily k ozdobě nebo k něčemu jinému? Na tyto otázky zatím odpověď nikdo nezná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
před 1 hhodinou

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 3 hhodinami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 23 hhodinami
Načítání...