Vakcína proti covidu má více než 90procentní účinnost, oznámila společnost Pfizer

Americká společnost Pfizer, která společně s německou firmou BioNTech pracuje na očkování proti covidu-19, oznámila, že jejich vakcína je proti této nemoci velice účinná. Výsledky studií ukazují, že vysoce překonala očekávání.

Vakcína ještě bude testována ve Spojených státech, aby se ověřila poslední data. Výsledky ještě nebyly prověřeny nezávislými stranami. Ale podle prvních analýz měli lidé, kteří dostali dvě dávky tohoto očkování s třítýdenním rozestupem, o více než 90 procent méně symptomatických nákaz covidem-19 než ti, kteří dostali placebo.

Až doposud se přitom zdálo, že očkování proti covidu budou mít maximálně 60 až 70procentní účinnost. Řada expertů se dokonce obávala účinnosti nižší než 50 procent. Pfizer ale optimismus mírní s tím, že data z třetí fáze studie jsou předběžná, protože výzkum ještě neskončil a pokračuje dál.

Společnost nechce testování uspěchat. Mohla by sice již nyní americké úřady požádat o tak zvané nouzové užívání, ale chce počkat, až nejméně polovina testovaných osob (asi 44 tisíc lidí) bude dva měsíce po druhé dávce vakcíny. To nastane na konci listopadu. Pfizer následně plánuje požádat o schválení vakcíny ke krizovému použití v USA pro osoby ve věku 16 až 85 let. 

„Dnešek je skvělým dnem pro vědu a pro lidstvo,“ uvedl v prohlášení Albert Bourla, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Pfizer. „Dosahujeme tohoto zásadního milníku v našem programu vývoje vakcíny v době, kdy to svět nejvíce potřebuje,“ doplnil s tím, že počty nakažených ve světě stoupají k novým rekordům, hrozí zahlcení nemocnic a ekonomiky se zároveň snaží opět otevřít.

„Pracuji na vývoji vakcín už 35 let,“ zmínil viceprezident Pfizeru pro očkování William Gruber pro odborný web STAT News. „Viděl jsem už spoustu dobrých, ale tohle je výjimečné. Vypadá to opravdu dobře s ohledem na zkrocení epidemie a naši snahu dostat se z této situace,“ doplnil.

Průběžná analýza se podle Pfizeru uskutečnila poté, co 94 účastníků studie onemocnělo covidem-19 a bylo tedy možné údaje porovnat s tím, kdo dostal vakcínu a kdo placebo. Společnost neuvedla, kolik přesně lidí, kteří vakcínu obdrželi, se nakonec covidem-19 nakazilo. Zmíněná více než 90procentní účinnost však naznačuje, že z 94 nakažených vakcínu mohlo dostat maximálně osm lidí, píše Reuters. Vakcínu účastníci studie dostali ve dvou dávkách v rozpětí tří týdnů.

Klíčové informace jsou neveřejné

Přestože vypadá tato zpráva velmi nadějně, stále není jasné, zda jde opravdu o úspěch. Americká korporace totiž stále ještě zásadní informace o svém očkování nezveřejnila a ještě nějakou dobu je nezveřejní. Není například jasné, zda a do jaké míry vakcína chrání před těžkým průběhem nemoci, ani se neví, zda očkovaní lidé nemohou být přenašeči, ačkoliv sami nebudou mít s nemocí problémy.

Zásadní také je, že nikdo neví, jak dlouho bude vakcína proti viru účinná. Existuje totiž jen několik měsíců, takže ji zatím žádný člověk neměl dostatečně dlouhou dobu. Na její dlouhodobé účinky se tedy doposud dá usuzovat jen z nepřímých důkazů.

Naopak jsou dobře známé vedlejší účinky, patří mezi ně bolesti hlavy a zvýšená teplota. Podle Grubera jsou velmi podobné tomu, co je obvyklé u jiných vakcín, ale o něco horší než u očkování proti chřipce.

Kdo dostane očkování jako první

Podle vyjádření společnosti budou zpočátku možnosti dodávek omezené. Do konce roku nebude k dispozici více dávek než 50 milionů, během příštího roku by se jejich množství mělo výrazně zvýšit asi na 1,3 miliardy.

Tento typ očkování se bude potýkat i s distribučními problémy. Je totiž zapotřebí skladovat ho při extrémně nízkých teplotách, při kterých se také musí transportovat z výrobních závodů, přes skladiště až k obvodním lékařům, kteří by měli očkování provádět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...