V úterý minul Zemi desítky metrů velký asteroid. Pravděpodobnost srážky byla podle astronomů nízká

V úterý 1. září v 18:12 proletěl kolem Země v těsné blízkosti asteroid. Přiblížil se k planetě zřejmě na pouhých 120 tisíc kilometrů, což je pouhá třetina vzdálenosti Měsíce od Země.

Asteroid s názvem 2011 ES4 patří k větším tělesům, která se k naší planetě těsně přiblížila –⁠ má rozměry mezi 22 a 49 metry, což je přibližně dvojnásobek rozměrů objektu, který byl původcem Čeljabinského meteoru.

Stopa Čeljabinského meteoru
Zdroj: Sandia Labs/ Olga Kruglova/ CC BY-NCND ..0

Pokud by se asteroid 2011 ES4 dostal do atmosféry, způsobil by zřejmě něco podobného jako ten čeljabinský 15. února 2013; tedy jen omezené škody, ale žádné opravdu vážné apokalyptické následky, popisuje Německé centrum pro kosmický výzkum. Čeljabinský meteoroid a jeho exploze v atmosféře vedly ke zranění asi 1500 osob, nejčastěji sklem z rozbitých oken, poškodil také několik stovek budov. 

Dráha asteroidu 2011 ES4
Zdroj: NASA JPL

Asteroid byl pozorován jen velmi krátce, takže není úplně jasné, kde se bude na obloze nalézat ani jak blízko se přiblíží. „Nevíme, kam by měl v případě srážky dopadnout,“ uvedla Jana Tichá z observatoře Kleť. Ta podotýká, že stále ještě neexistuje žádný centralizovaný systém varování před takovými potenciálně nebezpečnými tělesy z vesmíru.

Podle NASA měl asteroid proletěl kolem Země ve vzdálenosti 792 tisíc fotbalových hřišť:

Letos už se na podobnou vzdálenost k Zemi přiblížilo asi šest desítek těles menších rozměrů. „Vesmír je naštěstí relativně prázdný a statisticky nemusí dojít za existenci lidské civilizace k takovému nárazu, jaký se odehrál před 65 miliony lety a zničil dinosaury,“ uvedl německý astronom Manfred Gaida.

Asteroid 2011 ES4 patří k takzvaným blízkozemním planetkám typu Apollo, což znamená, že se většinu času nachází za oběžnou dráhou Země. Podobných těles zná astronomie přibližně deset tisíc. Mezi nejznámější objekty tohoto typu patří čtyřkilometrový Toutatis, který se k Zemi přibližuje každé čtyři roky –⁠ naposledy to bylo roku 2016 na stonásobek vzdálenosti Měsíce od Země.

Planetka Toutatis
Zdroj: NASA

Příští setkání bude těsné

Také asteroid 2011 ES4 se k Zemi na své cestě vesmírem zase vrátí –⁠ roku 2055 by se podle výpočtů měl přiblížit k naší planetě velmi těsně, jen na pouhou desetinu vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 5 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 7 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...