V USA vypršelo povolení pro antimalarika, která na covid-19 doporučoval Trump

Ve Spojených státech už není povoleno na léčbu nemoci covid-19 předepisovat antimalarika propagovaná prezidentem Donaldem Trumpem. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití léku hydroxychlorochin i podobné látky chlorochin. Podle regulatorního orgánu by už nebylo rozumné tyto přípravky považovat za efektivní lék na nemoc z koronaviru, přičemž teoretický přínos prý nepřevažuje nad „známými a potenciálními riziky“.

Oba zmíněné přípravky se desítky let používají k léčbě malárie a některých autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida a lupus. Na začátku pandemie covidu-19 se objevovaly signály, že léky by mohly pomáhat i lidem s touto nemocí, a FDA nový způsob jejich použití při splnění jistých podmínek povolil na konci března, napsala agentura AP. Úřad však varoval před používáním těchto léků mimo nemocnice a klinické testy, a to kvůli známým vedlejším účinkům, které mohou být i smrtící.

Hlavním zastáncem hydroxychlorochinu coby nástroje v boji proti covidu-19 se rychle stal americký prezident, který lék opakovaně propagoval na svých brífincích a v květnu dokonce prohlásil, že jej užívá jako prevenci proti potížím spojeným s nákazou.

Klinické studie ale zatím nepotvrdily, že by antimalarikum před covidem-19 chránilo nebo že by nemocným pomáhalo. Oxfordská univerzita před deseti dny jeho testování na hospitalizovaných pacientech předčasně ukončila, přičemž lídr projektu uvedl, že „to nefunguje“.

„Nikdy jsme neměli žádné vysoce kvalitní důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že hydroxychlorochin je účinný,“ řekl AP výzkumník a kardiolog Steven Nissen, který působí v nemocnici Cleveland Clinic a patří mezi časté poradce FDA.

Úřad své krizové povolení stáhl po analýze nejnovějších vědeckých poznatků v dané problematice, uvádí na svém webu televize CNN. „FDA dospěla k závěru, že (…) už není rozumné domnívat se, že orální přípravky HCQ a CQ by mohly být efektivní při léčbě covidu-19. Stejně tak není rozumné domnívat se, že by známé a potenciální přínosy těchto látek převažovaly nad známými a potenciálními riziky,“ uvedla hlavní vědkyně FDA Denise Hintonová.

Šéf FDA Stephen Hahn minulý měsíc vysvětloval, že rozhodnutí povolit mimořádné využití hydroxychlorochinu a chlorochinu vycházelo z „vědeckých důkazů, které byly v tu chvíli k dispozici“. Dnešní změna kurzu podle AP znamená, že federální vláda v USA přestane tyto přípravky ze svých zásob posílat státním a místním úřadům k použití proti koronaviru.

Už ve čtvrtek v této souvislosti změnila svá doporučení komise expertů amerického Národního ústavu zdraví (NIH), která nově odrazuje od podávání hydroxychlorochinu mimo klinické studie. Ty své aktuálně vyhodnocuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jeden z jejích vysoce postavených činitelů Mike Ryan dnes uvedl, že podrobnosti by WHO mohla oznámit ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 49 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...