V USA vypršelo povolení pro antimalarika, která na covid-19 doporučoval Trump

Ve Spojených státech už není povoleno na léčbu nemoci covid-19 předepisovat antimalarika propagovaná prezidentem Donaldem Trumpem. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí po necelých třech měsících stáhl povolení pro mimořádné využití léku hydroxychlorochin i podobné látky chlorochin. Podle regulatorního orgánu by už nebylo rozumné tyto přípravky považovat za efektivní lék na nemoc z koronaviru, přičemž teoretický přínos prý nepřevažuje nad „známými a potenciálními riziky“.

Oba zmíněné přípravky se desítky let používají k léčbě malárie a některých autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida a lupus. Na začátku pandemie covidu-19 se objevovaly signály, že léky by mohly pomáhat i lidem s touto nemocí, a FDA nový způsob jejich použití při splnění jistých podmínek povolil na konci března, napsala agentura AP. Úřad však varoval před používáním těchto léků mimo nemocnice a klinické testy, a to kvůli známým vedlejším účinkům, které mohou být i smrtící.

Hlavním zastáncem hydroxychlorochinu coby nástroje v boji proti covidu-19 se rychle stal americký prezident, který lék opakovaně propagoval na svých brífincích a v květnu dokonce prohlásil, že jej užívá jako prevenci proti potížím spojeným s nákazou.

Klinické studie ale zatím nepotvrdily, že by antimalarikum před covidem-19 chránilo nebo že by nemocným pomáhalo. Oxfordská univerzita před deseti dny jeho testování na hospitalizovaných pacientech předčasně ukončila, přičemž lídr projektu uvedl, že „to nefunguje“.

„Nikdy jsme neměli žádné vysoce kvalitní důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že hydroxychlorochin je účinný,“ řekl AP výzkumník a kardiolog Steven Nissen, který působí v nemocnici Cleveland Clinic a patří mezi časté poradce FDA.

Úřad své krizové povolení stáhl po analýze nejnovějších vědeckých poznatků v dané problematice, uvádí na svém webu televize CNN. „FDA dospěla k závěru, že (…) už není rozumné domnívat se, že orální přípravky HCQ a CQ by mohly být efektivní při léčbě covidu-19. Stejně tak není rozumné domnívat se, že by známé a potenciální přínosy těchto látek převažovaly nad známými a potenciálními riziky,“ uvedla hlavní vědkyně FDA Denise Hintonová.

Šéf FDA Stephen Hahn minulý měsíc vysvětloval, že rozhodnutí povolit mimořádné využití hydroxychlorochinu a chlorochinu vycházelo z „vědeckých důkazů, které byly v tu chvíli k dispozici“. Dnešní změna kurzu podle AP znamená, že federální vláda v USA přestane tyto přípravky ze svých zásob posílat státním a místním úřadům k použití proti koronaviru.

Už ve čtvrtek v této souvislosti změnila svá doporučení komise expertů amerického Národního ústavu zdraví (NIH), která nově odrazuje od podávání hydroxychlorochinu mimo klinické studie. Ty své aktuálně vyhodnocuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jeden z jejích vysoce postavených činitelů Mike Ryan dnes uvedl, že podrobnosti by WHO mohla oznámit ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 1 hhodinou

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 6 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...