V USA mohly kvůli pandemii umřít na rakovinu desetitisíce lidí navíc. Nechávají se méně testovat

Ve Spojených státech se od začátku pandemie covidu-19 o polovinu snížil počet zjištěných onemocnění rakovinou. K tomuto závěru došla nová americká studie, o níž informuje agentura AFP. Její autoři takový vývoj označili za nepříznivý. Způsoben je podle nich odkládáním neurgentních návštěv lékařů a tím, že se lidé pokud možno vyhýbali nemocnicím, protože měli strach z nákazy koronavirem.

Podle závěru vědců klesl počet diagnostikovaných případů šesti typů rakoviny v březnu a dubnu letošního roku o 46 procent oproti obvyklým číslům. Úbytek přitom začal v prvním březnovém týdnu, tedy těsně před přijetím společenských restrikcí v USA, a ustálil se na své poloviční hodnotě koncem toho měsíce. V současné chvíli počty odhalených případů rakoviny znovu stoupají, stále však nedosáhly svých původních hodnot před pandemií.

„I když si lidé začali udržovat odstup od ostatních, rakovina si nedala pauzu,“ napsali autoři studie. „Opoždění diagnóz povede bezpochyby k projevům v pokročilejším stadiu s vážnějšími klinickými následky,“ dodávají. Citují přitom dosud nepublikovanou studii z londýnské univerzity UCL, podle níž v důsledku pandemie zemřelo na rakovinu v USA o 33 890 lidí více, než je obvyklé.

Na pokles odhalených nádorových onemocnění upozornilo v minulosti také například Nizozemsko. Podle expertů se přitom jedná z hlediska veřejného zdraví o časovanou bombu, na kterou by se měly zdravotnické úřady připravovat.

Jde přitom jen o jeden z nepřímých zdravotnických dopadů nynější pandemie. Jiné studie již dříve ukázaly, že nápadně klesl rovněž počet urgentních případů zástavy srdce, mozkové mrtvice či zánětů slepého střeva. Významně se snížily také počty základních vakcinací u dětí a mezinárodní zdravotnické agentury se rovněž obávají nepříznivého vlivu na boj s virem HIV, malárií či tuberkulózou. Vzhledem k šíření koronaviru se totiž přerušila řada zdravotnických kampaní, dodavatelských řetězců a mnoha lidem se ztížil přístup k lékařské péči.

Data z Velké Británie to potvrzují

Britští vědci předpovídali, že se něco takového stane, už v dubnu, kdy to začala naznačovat první data. Experti z UCL tehdy na základě údajů z nemocnic uvedli, že jen ve Velké Británii kvůli pandemii může na rakovinu zemřít více osob než během „normálního roku“.

Britští vědci spočítali, že za rok 2020 by takových osob mohlo být až o 20 procent víc než v minulých letech. Průměrně ročně v Británii umírá na nádory 31 354 nově diagnostikovaných pacientů, letos by jich mohlo být o 6270 více. Pokud by se počítaly nejen nově diagnostikované případy, mohlo by být mrtvých na rakovinu kvůli omezení péče za pandemie dokonce až o 17 915 více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 1 hhodinou

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 5 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...