V ománské poušti simulují pobyt člověka na Marsu. Projekt stál 12 milionů

V ománské poušti pokračuje simulační projekt, při němž se má ověřit technologie, s níž se počítá pro vyslání lidí na Mars. Podmínky v Ománu se podle vědců podobají těm, které čekají lidi na rudé planetě. Projektu se účastní 200 vědců z 25 zemí.

Plány na vyslání lidí na Mars se zabývají vědci v mnoha státech. Elon Musk, jehož firma SpaceX tento týden vyslala do vesmíru nejsilnější raketový nosič Falcon Heavy, si myslí, že by se lidé mohli po Marsu projít za několik desítek let.

Astronauti ve skafandrech v Ománu zatím testovali funkčnost georadaru. Podle Kartika Kumara, který je jedním z nich, bude nutné vyřešit problémy, které se netýkají technologie. Například potíže, jež vyvolává izolace, nebo reakce při náhlých zdravotních problémech.

Mnoho užitečných dovedností se učí astronauti na mezinárodní vesmírné stanici (ISS), ale velká část přípravy na meziplanetární lety se odehrává na Zemi.

Poušť v ománské provincii Zufár je jedním z nejpustších míst na Zemi. Za teplot, které dosahují i 51 stupňů Celsia, přežívá minimum zvířat i rostlin. Základna pro simulaci pobytu na Marsu leží na východním okraji pouště. Jde o větší nafukovací buňku obklopenou menšími kontejnery, v nich jsou laboratoře a prostory pro personál.

Simulační projekt Amadee-18 má poskytnout prostor pro otestování technologie a systémů, které mají udržet astronauty na Marsu při životě. Na místě je podle ománských sdělovacích prostředků 16 vědců z Francie, Německa, Španělska, Nizozemska, Portugalska a také zástupce tamní astronomické společnosti.

Výzkum za 12 milionů

První fáze projektu začala 31. ledna, druhá pokračuje od 9. února do 1. března. Při ní budou monitorováni astronauti, kteří budou v přísné izolaci. Počítá se s provedením 19 experimentů, mezi nimiž bude sbírání vzorků, přesuny robotů a schopnost odesílat informace do informačního střediska, které bylo zřízeno v Rakousku.

Amadee-18 se označuje za mimořádně ambiciózní projekt spojený s plány expedice na Mars. Předcházely mu experimenty na ledovci v Alpách, v jeskynních prostorách ve Španělsku a také v poušti v Maroku. Simulační projekt financovali hlavně soukromí dárci a přišel na půl milionu eur (více než 12 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28
Načítání...