V Mléčné dráze se mohou ukrývat stovky miliard bludných planet. Má je vypátrat nový dalekohled

Nová studie tvrdí, že v Mléčné dráze se může nacházet více bludných osamělých planet bez hvězd než hvězd samotných. To by znamenalo stovky miliard těles, která se až doposud téměř nedala odhalit. Pátrat po nich má nový teleskop americké kosmické agentury.

Projekt vesmírného dalekohledu Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) by měl odstartovat přibližně za pět let – bude neustále sledovat úzkou výseč oblohy a na ní hledat tyto osamělé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. A studie, která vyšla v odborném časopise Astronomical Journal, naznačuje, že přístroj rozhodně bude mít co hledat.

Teleskop sice bude pozorovat jen malou část nebe, ale podle získaných dat budou vědci schopní odvodit celkový počet skrytých planet v naší galaxii.

Kde se skrývají planety bez hvězd

Hranice lidského poznání by výzkum mohl posunout novým směrem; pro existující techniku jsou bludné planety prakticky neviditelné a astronomům se jich zatím podařilo odhalit jen několik. O jejich vlastnostech, vzniku a osudu toho věda proto ví jenom málo.

Je možné, že se zformovaly kolem hvězd, ale pak je nějaké silné gravitační jevy mohly odmrštit pryč. Astronomové uvažují také o tom, že se planety mohly zformovat zcela bez hvězd, jen z hustých oblaků plynu a prachu, podobným způsobem jako samotné hvězdy. Potvrdí či vyvrátí to ale až mise RGES.

Proč je neumíme najít?

Planety ve Sluneční soustavě se pozorují snadno; lidstvo vidí pouhým okem odraz slunečního světla od jejich povrchu, a může je tak pozorovat v pohybu, který se liší od ostatních těles na obloze.

Exoplanety, tedy planety u vzdálených hvězd, se hledají více způsoby: jednak tím, jak gravitačně působí na svou hvězdu, ale i pozorováním toho, jak se pravidelně snižuje jasnost hvězdy, když přes ni planeta přechází.

Nic podobného u bludných planet věda použít nemůže. Jeden způsob tu ovšem je, jmenuje se gravitační mikročočkování. Velmi hmotná tělesa totiž ohýbají časoprostor ve svém okolí a tím se ohýbá také světlo, které se tudy pohybuje. Planeta tedy funguje jako jakási obří přirozená čočka, která světlo z hvězd za sebou zesiluje.

Jak funguje gravitační čočka:

To se dá změřit a sledovat, je to ale velmi náročné, protože tato změna stavu trvá jen velmi krátce – je k tomu zapotřebí velmi specializovaných nástrojů. A přesně takové bude mít RGES; mají být víc než desetkrát citlivější než ty, které doposud po bludných planetách pátraly ze Země. Jsou podle NASA tak dokonalé, že najdou i planety velikosti Marsu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...