V Mléčné dráze se mohou ukrývat stovky miliard bludných planet. Má je vypátrat nový dalekohled

Nová studie tvrdí, že v Mléčné dráze se může nacházet více bludných osamělých planet bez hvězd než hvězd samotných. To by znamenalo stovky miliard těles, která se až doposud téměř nedala odhalit. Pátrat po nich má nový teleskop americké kosmické agentury.

Projekt vesmírného dalekohledu Roman Galactic Exoplanet Survey (RGES) by měl odstartovat přibližně za pět let – bude neustále sledovat úzkou výseč oblohy a na ní hledat tyto osamělé planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. A studie, která vyšla v odborném časopise Astronomical Journal, naznačuje, že přístroj rozhodně bude mít co hledat.

Teleskop sice bude pozorovat jen malou část nebe, ale podle získaných dat budou vědci schopní odvodit celkový počet skrytých planet v naší galaxii.

Kde se skrývají planety bez hvězd

Hranice lidského poznání by výzkum mohl posunout novým směrem; pro existující techniku jsou bludné planety prakticky neviditelné a astronomům se jich zatím podařilo odhalit jen několik. O jejich vlastnostech, vzniku a osudu toho věda proto ví jenom málo.

Je možné, že se zformovaly kolem hvězd, ale pak je nějaké silné gravitační jevy mohly odmrštit pryč. Astronomové uvažují také o tom, že se planety mohly zformovat zcela bez hvězd, jen z hustých oblaků plynu a prachu, podobným způsobem jako samotné hvězdy. Potvrdí či vyvrátí to ale až mise RGES.

Proč je neumíme najít?

Planety ve Sluneční soustavě se pozorují snadno; lidstvo vidí pouhým okem odraz slunečního světla od jejich povrchu, a může je tak pozorovat v pohybu, který se liší od ostatních těles na obloze.

Exoplanety, tedy planety u vzdálených hvězd, se hledají více způsoby: jednak tím, jak gravitačně působí na svou hvězdu, ale i pozorováním toho, jak se pravidelně snižuje jasnost hvězdy, když přes ni planeta přechází.

Nic podobného u bludných planet věda použít nemůže. Jeden způsob tu ovšem je, jmenuje se gravitační mikročočkování. Velmi hmotná tělesa totiž ohýbají časoprostor ve svém okolí a tím se ohýbá také světlo, které se tudy pohybuje. Planeta tedy funguje jako jakási obří přirozená čočka, která světlo z hvězd za sebou zesiluje.

Jak funguje gravitační čočka:

To se dá změřit a sledovat, je to ale velmi náročné, protože tato změna stavu trvá jen velmi krátce – je k tomu zapotřebí velmi specializovaných nástrojů. A přesně takové bude mít RGES; mají být víc než desetkrát citlivější než ty, které doposud po bludných planetách pátraly ze Země. Jsou podle NASA tak dokonalé, že najdou i planety velikosti Marsu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...