V Milovicích začaly hnízdit vlhy pestré. Čeští papoušci využívají změn klimatu

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vlhy pestré podle ornitologů donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V milovické rezervaci ornitologové vlhy zpozorovali poprvé v roce 2017, letos ale výrazně častěji. „Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Jirků.

Pestrobarevný návštěvník

V České republice bylo hnízdění tohoto jasně rozeznatelného ptáka poprvé prokázáno teprve roku 1954, a to u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí vlhy na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde se až donedávna objevovaly jen zcela výjimečně. Od začátku jednadvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků. Zatímco ještě v letech 1985 až 1989 u nás sídlilo maximálně 10 párů, v letech 2001 až 2003 už to bylo 33 až 90 párů a v roce 2005 dokonce již kolem 180 párů.

Jejich potravou je jen hmyz, který dokáží obratně lovit za letu, podobně jako vlaštovky nebo jiřičky, jimž ale není příbuzná. Nejbližším příbuzným vlh je u nás ledňáček a mandelík. Při lovu ji ale člověk spatří spíše výjimečně, pro hmyz se vydává často docela vysoko na oblohu. Dokáže bez problémů lovit i vosy a sršně – aby se zbavila jejich žihadel a pevných kutikul, tluče jejich tělíčky o tvrdý předmět, dokud se jich nezbaví.

Milovická oáza

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků podle ochranářů přírody přispívá k bohaté nabídce potravy pro vlhy pestré živící se hmyzem. „Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ dodal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.  

Rezervace divokých koní měla být původně dokončena na přelomu let 2015 a 2016, byrokratické překážky a majetkové spory ale oddálily završení celého projektu. Na dokončení projektu se tedy stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 7 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 10 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 11 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...