V Milovicích začaly hnízdit vlhy pestré. Čeští papoušci využívají změn klimatu

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vlhy pestré podle ornitologů donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V milovické rezervaci ornitologové vlhy zpozorovali poprvé v roce 2017, letos ale výrazně častěji. „Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Jirků.

Pestrobarevný návštěvník

V České republice bylo hnízdění tohoto jasně rozeznatelného ptáka poprvé prokázáno teprve roku 1954, a to u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí vlhy na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde se až donedávna objevovaly jen zcela výjimečně. Od začátku jednadvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků. Zatímco ještě v letech 1985 až 1989 u nás sídlilo maximálně 10 párů, v letech 2001 až 2003 už to bylo 33 až 90 párů a v roce 2005 dokonce již kolem 180 párů.

Jejich potravou je jen hmyz, který dokáží obratně lovit za letu, podobně jako vlaštovky nebo jiřičky, jimž ale není příbuzná. Nejbližším příbuzným vlh je u nás ledňáček a mandelík. Při lovu ji ale člověk spatří spíše výjimečně, pro hmyz se vydává často docela vysoko na oblohu. Dokáže bez problémů lovit i vosy a sršně – aby se zbavila jejich žihadel a pevných kutikul, tluče jejich tělíčky o tvrdý předmět, dokud se jich nezbaví.

Milovická oáza

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků podle ochranářů přírody přispívá k bohaté nabídce potravy pro vlhy pestré živící se hmyzem. „Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ dodal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.  

Rezervace divokých koní měla být původně dokončena na přelomu let 2015 a 2016, byrokratické překážky a majetkové spory ale oddálily završení celého projektu. Na dokončení projektu se tedy stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 10 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 10 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 13 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 18 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...