V Milovicích začaly hnízdit vlhy pestré. Čeští papoušci využívají změn klimatu

V rezervaci divokých koní, zubrů a praturů u Milovic na Nymbursku začíná sídlit další chráněný druh, vlha pestrá. Ptáka opakovaně v prostoru pozorovali ornitologové, informovala ochranářská společnost Česká krajina.

Vlhy pestré podle ornitologů donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý. „V posledních letech se však v České republice šíří do dalších regionů. Mimo jiné i v důsledku klimatických změn,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

V milovické rezervaci ornitologové vlhy zpozorovali poprvé v roce 2017, letos ale výrazně častěji. „Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ doplnil Jirků.

Pestrobarevný návštěvník

V České republice bylo hnízdění tohoto jasně rozeznatelného ptáka poprvé prokázáno teprve roku 1954, a to u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí vlhy na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde se až donedávna objevovaly jen zcela výjimečně. Od začátku jednadvacátého století dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků. Zatímco ještě v letech 1985 až 1989 u nás sídlilo maximálně 10 párů, v letech 2001 až 2003 už to bylo 33 až 90 párů a v roce 2005 dokonce již kolem 180 párů.

Jejich potravou je jen hmyz, který dokáží obratně lovit za letu, podobně jako vlaštovky nebo jiřičky, jimž ale není příbuzná. Nejbližším příbuzným vlh je u nás ledňáček a mandelík. Při lovu ji ale člověk spatří spíše výjimečně, pro hmyz se vydává často docela vysoko na oblohu. Dokáže bez problémů lovit i vosy a sršně – aby se zbavila jejich žihadel a pevných kutikul, tluče jejich tělíčky o tvrdý předmět, dokud se jich nezbaví.

Milovická oáza

Pastva divokých koní a dalších velkých kopytníků podle ochranářů přírody přispívá k bohaté nabídce potravy pro vlhy pestré živící se hmyzem. „Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ dodal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Divocí koně přišli do bývalého vojenského prostoru Milovice v roce 2015. Od té doby se jim, ale i zubrům a zpětně šlechtěným praturům postupně daří uzdravovat místní krajinu a zachraňovat v těchto místech před vymizením řadu ohrožených živočichů a rostlin.  

Rezervace divokých koní měla být původně dokončena na přelomu let 2015 a 2016, byrokratické překážky a majetkové spory ale oddálily završení celého projektu. Na dokončení projektu se tedy stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled