V Malajsii vyhynul nosorožec sumaterský. Na světě zbývá už jen několik desítek jedinců

V Malajsii uhynul tamní poslední jedinec nosorožce sumaterského. Rakovině podlehla pětadvacetiletá samice Iman, informovaly podle agentury AP úřady státu Sabah na ostrově Borneo. Kriticky ohrožený nosorožec sumaterský je druhým nejvzácnějším nosorožcem světa.

Ředitel odboru pro divokou faunu státu Sabah Augustin Tuuga v prohlášení uvedl, že u Iman byly zjištěny nádory v děloze hned poté, co byla odchycena v březnu 2014. Od té doby trpěla výraznými bolestmi v důsledku sílícího tlaku nádorů na močový měchýř, její skon ale přišel přesto dříve, než se očekávalo, napsal Tuuga.

Samice Iman uhynula šest měsíců po smrti jediného mužského zástupce tohoto druhu v Malajsii. Ve státě Sabah zemřela v zajetí v roce 2017 také jiná samice sumaterského nosorožce. V malajsijské divoké přirodě vyhynul tento savec už v roce 2015. 

„Tato zpráva nás velmi zarmoutila,“ citovala agentura AP z prohlášení ministryně pro životní prostředí státu Sabah Christiny Liewové. Iman podle ní unikla smrti už několikrát v uplynulých letech v důsledku náhlé masivní ztráty krve.

Expertům odboru pro divokou faunu se ale podařilo ji znovu uzdravit a získat její vajíčka. Těch by rádi využili pro možnou spolupráci s Indonésií s cílem reprodukce kriticky ohrožených druhů cestou umělého oplodnění. Malajsie se snaží tímto způsobem posílit populaci nosorožců sumaterských už od roku 2011, ale zatím bez úspěchu.

Většina dosud žijících jedinců je v Indonésii

Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa a jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Nosorožci se kdysi toulali po celé Asii až po Indii, jejich počty ale drasticky poklesly v důsledku odlesňování a pytláctví.

Z divoké přírody už tento savec téměř vymizel. Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...