V Malajsii vyhynul nosorožec sumaterský. Na světě zbývá už jen několik desítek jedinců

V Malajsii uhynul tamní poslední jedinec nosorožce sumaterského. Rakovině podlehla pětadvacetiletá samice Iman, informovaly podle agentury AP úřady státu Sabah na ostrově Borneo. Kriticky ohrožený nosorožec sumaterský je druhým nejvzácnějším nosorožcem světa.

Ředitel odboru pro divokou faunu státu Sabah Augustin Tuuga v prohlášení uvedl, že u Iman byly zjištěny nádory v děloze hned poté, co byla odchycena v březnu 2014. Od té doby trpěla výraznými bolestmi v důsledku sílícího tlaku nádorů na močový měchýř, její skon ale přišel přesto dříve, než se očekávalo, napsal Tuuga.

Samice Iman uhynula šest měsíců po smrti jediného mužského zástupce tohoto druhu v Malajsii. Ve státě Sabah zemřela v zajetí v roce 2017 také jiná samice sumaterského nosorožce. V malajsijské divoké přirodě vyhynul tento savec už v roce 2015. 

„Tato zpráva nás velmi zarmoutila,“ citovala agentura AP z prohlášení ministryně pro životní prostředí státu Sabah Christiny Liewové. Iman podle ní unikla smrti už několikrát v uplynulých letech v důsledku náhlé masivní ztráty krve.

Expertům odboru pro divokou faunu se ale podařilo ji znovu uzdravit a získat její vajíčka. Těch by rádi využili pro možnou spolupráci s Indonésií s cílem reprodukce kriticky ohrožených druhů cestou umělého oplodnění. Malajsie se snaží tímto způsobem posílit populaci nosorožců sumaterských už od roku 2011, ale zatím bez úspěchu.

Většina dosud žijících jedinců je v Indonésii

Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa a jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Nosorožci se kdysi toulali po celé Asii až po Indii, jejich počty ale drasticky poklesly v důsledku odlesňování a pytláctví.

Z divoké přírody už tento savec téměř vymizel. Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...