V Kanadě se covidem poprvé nakazil člověk od jelena. Varianta je vysoce zmutovaná

Kanadští vědci potvrdili vůbec první případ přenosu koronaviru z jelena na člověka. Varují, že je zapotřebí mnohem širšího dohledu nad volně žijícími zvířaty, aby se zabránilo vzniku dalších mutací a variant a jejich nepozorovanému šíření.

V odborném článku zveřejněném minulý týden, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci uvádějí, že se jim podařilo najít jeden případ, kdy se covidem nakazil člověk od jelena. 

Biologové už asi před rokem zjistili, že populace jelenců běloocasých v severovýchodních oblastech Spojených států a také v centrálních provinciích Kanady se může nakazit virem SARS-CoV-2. Ačkoli jeleni nejsou obvykle považováni za druh, který by mohl snadno přenést virus na člověka, odborníci přesto spekulovali, že přenos je možný.

Mládě jelence
Zdroj: Wikimedia Commons

Kanadští vědci v rámci své studie odebrali vzorky ze stovek jelenů ulovených loni na podzim v jihozápadním Ontariu. Po provedení výtěrů z nosu a vyšetření lymfatických uzlin jelenů zjistili, že 17 z 298 jelenů bylo pozitivních na „novou a vysoce divergentní linii“ koronaviru. Výrazem divergentní se myslí linie, která se už výrazně oddělila od ostatních variant, které se šíří mezi lidmi.

Tento virus se jen málo podobá kmenům, které v současné době kolují v lidské populaci, ať už jde o variantu alfa, delta nebo omikron. Naopak geneticky nejbližší příbuzný kmen pochází ze vzorků odebraných lidem a norkům v Michiganu před dvěma lety, uvedl na Twitteru Finlay Maguire, odborný asistent na Dalhousie University a jeden z autorů článku.

Vědci pak porovnali genetickou skladbu koronaviru nalezeného u jelenů s případy viru zjištěnými u lidí v regionu.

Tým pak opravdu našel jednoho Kanaďana, který měl nápadně podobný kmen viru a který byl v kontaktu s jeleny. I když autoři uvedli, že díky omezeným údajům o vzorku je obtížné plně pochopit genetický vztah mezi kmeny, načasování a místo nákazy podle nich dost jasně naznačují, že pravděpodobným zdrojem nákazy byl u tohoto muže právě jelen.

Vědci si nejsou jisti, jak se jelen původně virem nakazil. Mají ale pro veřejnost i dobrou zprávu: další studium této varianty mezi jeleny ukazuje, že velmi pravděpodobně nemá vlastnosti, které by jí dávaly lepší odolnost před protilátkami získanými například očkováním.

„Je také docela uklidňující, že jsme nenašli žádné důkazy o dalším přenosu, a to v době, kdy jsme prováděli velké množství odběrů vzorků a sekvenování,“ uvedla pro stanici CBC News Samira Mubareková, mikrobioložka a klinická vědkyně ze Sunnybrook Health Sciences Centre. „Pokud budeme v tomto sledování pokračovat, získáme mnohem lepší představu o tom, jaké je skutečné riziko.“

Zvířecí rezervoáry jsou hrozba

Odborníci se už dlouho obávají, že by virus mohl nakazit a následně zmutovat v rámci určitých zvířat, takzvaných rezervoárových druhů.

Po přezkoumání genetické sekvence viru kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nic nenasvědčuje tomu, že by se virus rozšířil na člověka, a že se pravděpodobně jedná o „ojedinělý případ“.

„Dokud nebudeme vědět více, měli by lidé, kteří loví, chytají do pastí nebo úzce pracují s volně žijícími zvířaty či s nimi manipulují, přijmout preventivní opatření, aby zabránili možnému šíření viru,“ uvedla agentura na svých internetových stránkách.

  • Jelenec běloocasý je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy, mimo jiné i do Česka.
  • Populace na území USA se odhaduje na 30 milionů jedinců.
  • Nejznámější (ale fiktivní) jelenec běloocasý je Bambi z pohádky Walta Disneye.
  • Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. V současné době žijí jelenci v Čechách, například na Dobříšsku a místy v Brdech. V Evropě se dále vyskytují ve Finsku a malá populace i na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 54 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 7 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 17 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...