V Kanadě se covidem poprvé nakazil člověk od jelena. Varianta je vysoce zmutovaná

Kanadští vědci potvrdili vůbec první případ přenosu koronaviru z jelena na člověka. Varují, že je zapotřebí mnohem širšího dohledu nad volně žijícími zvířaty, aby se zabránilo vzniku dalších mutací a variant a jejich nepozorovanému šíření.

V odborném článku zveřejněném minulý týden, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci uvádějí, že se jim podařilo najít jeden případ, kdy se covidem nakazil člověk od jelena. 

Biologové už asi před rokem zjistili, že populace jelenců běloocasých v severovýchodních oblastech Spojených států a také v centrálních provinciích Kanady se může nakazit virem SARS-CoV-2. Ačkoli jeleni nejsou obvykle považováni za druh, který by mohl snadno přenést virus na člověka, odborníci přesto spekulovali, že přenos je možný.

Mládě jelence
Zdroj: Wikimedia Commons

Kanadští vědci v rámci své studie odebrali vzorky ze stovek jelenů ulovených loni na podzim v jihozápadním Ontariu. Po provedení výtěrů z nosu a vyšetření lymfatických uzlin jelenů zjistili, že 17 z 298 jelenů bylo pozitivních na „novou a vysoce divergentní linii“ koronaviru. Výrazem divergentní se myslí linie, která se už výrazně oddělila od ostatních variant, které se šíří mezi lidmi.

Tento virus se jen málo podobá kmenům, které v současné době kolují v lidské populaci, ať už jde o variantu alfa, delta nebo omikron. Naopak geneticky nejbližší příbuzný kmen pochází ze vzorků odebraných lidem a norkům v Michiganu před dvěma lety, uvedl na Twitteru Finlay Maguire, odborný asistent na Dalhousie University a jeden z autorů článku.

Vědci pak porovnali genetickou skladbu koronaviru nalezeného u jelenů s případy viru zjištěnými u lidí v regionu.

Tým pak opravdu našel jednoho Kanaďana, který měl nápadně podobný kmen viru a který byl v kontaktu s jeleny. I když autoři uvedli, že díky omezeným údajům o vzorku je obtížné plně pochopit genetický vztah mezi kmeny, načasování a místo nákazy podle nich dost jasně naznačují, že pravděpodobným zdrojem nákazy byl u tohoto muže právě jelen.

Vědci si nejsou jisti, jak se jelen původně virem nakazil. Mají ale pro veřejnost i dobrou zprávu: další studium této varianty mezi jeleny ukazuje, že velmi pravděpodobně nemá vlastnosti, které by jí dávaly lepší odolnost před protilátkami získanými například očkováním.

„Je také docela uklidňující, že jsme nenašli žádné důkazy o dalším přenosu, a to v době, kdy jsme prováděli velké množství odběrů vzorků a sekvenování,“ uvedla pro stanici CBC News Samira Mubareková, mikrobioložka a klinická vědkyně ze Sunnybrook Health Sciences Centre. „Pokud budeme v tomto sledování pokračovat, získáme mnohem lepší představu o tom, jaké je skutečné riziko.“

Zvířecí rezervoáry jsou hrozba

Odborníci se už dlouho obávají, že by virus mohl nakazit a následně zmutovat v rámci určitých zvířat, takzvaných rezervoárových druhů.

Po přezkoumání genetické sekvence viru kanadská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nic nenasvědčuje tomu, že by se virus rozšířil na člověka, a že se pravděpodobně jedná o „ojedinělý případ“.

„Dokud nebudeme vědět více, měli by lidé, kteří loví, chytají do pastí nebo úzce pracují s volně žijícími zvířaty či s nimi manipulují, přijmout preventivní opatření, aby zabránili možnému šíření viru,“ uvedla agentura na svých internetových stránkách.

  • Jelenec běloocasý je druh spárkaté zvěře původem z oblastí od jižní Kanady až po sever Brazílie, importovaný do mnoha míst Evropy, mimo jiné i do Česka.
  • Populace na území USA se odhaduje na 30 milionů jedinců.
  • Nejznámější (ale fiktivní) jelenec běloocasý je Bambi z pohádky Walta Disneye.
  • Jelenci běloocasí byli poprvé vysazeni na českém území knížetem Josefem Colloredo-Mansfeldem na panství Dobříš v roce 1855. V současné době žijí jelenci v Čechách, například na Dobříšsku a místy v Brdech. V Evropě se dále vyskytují ve Finsku a malá populace i na Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...