V jihovýchodním Norsku archeologové našli vikinskou pohřební loď

Pravděpodobné pozůstatky vikinské pohřební lodi ukryté pod zemí odhalili archeologové na jihovýchodě Norska. Informovala o tom norská veřejnoprávní televize NRK.

Typický tvar vikinské lodi byl zjištěn s pomocí georadaru na pohřebišti z vikinské doby jižně od metropole Osla v oblasti Vestfold, která oplývá bohatstvím nálezů z období Vikingů.

„Na záběrech je patrný tvar lodi… V tuto chvíli však není možné určit, jak dobře je vrak pod vrstvou rašeliny zachovalý,“ uvedl ředitel úřadu pro kulturní dědictví ve Vestfoldu Terje Gansum.

Podle televize NRK musí být plavidlo aspoň 15 metrů dlouhé, aby mohlo být definováno jako vikinská loď. V případě nálezu v Borre ve Vestfoldu nelze zatím délku plavidla přesně na decimetry určit. „Nález měří kolem 14 metrů, ale plavidlo bylo původně pravděpodobně delší,“ uvedl Gansum.

Nejslavnější z vikinských lodí

Ve vikinské době v 8. až 11. století brázdili válečníci a obchodníci ze severu Evropy světová moře na svých rychlých lodích, na nichž se dostali až do Ameriky. V lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští vládci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.

V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi, poslední nález pochází z Osebergu u Osla z roku 1903. V oseberské lodi datované do 9. století byla uložena pravděpodobně vikinská panovnice a její společnice s bohatou pohřební výbavou, k níž patřily například i skvostně vyřezávané saně a vůz se čtyřmi koly.

Všechny tři dochované norské pohřební lodi jsou v současnosti vystaveny v muzeu na ostrově Bygdöy na okraji Osla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 15 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 18 hhodinami
Načítání...