Izraelští archeologové ohlásili objev dosud neznámého předka člověka. Dospěli k tomu zkoumáním kosterních pozůstatků starých kolem 130 tisíc let. Na pozemku cementárny ve středním Izraeli našli části lebky a dolní čelisti se zuby. Výsledky svého bádání zveřejnili v odborném časopise Science.
Lebka podle nich mohla patřit předkovi člověka neandrtálského. Izraelští odborníci z telavivské univerzity dali nalezenému druhu podle místa nálezu jméno Homo Nešer Ramla.
„Objev nového typu člověka má velký vědecký význam. Dává nový smysl dříve nalezeným lidským fosiliím, umožňuje přidat další díl k poznání lidské evoluce a pochopit způsob migrace lidí pravěkým světem,“ řekl Jisrael Herškovic z telavivské univerzity.
Kosterní zlomky našel Yosi Zaidner z Hebrejské univerzity, když prozkoumával těžební místo cementárny v Nešeru u Ramly. Kosti byly v hloubce osmi metrů mezi zbytky kamenných nástrojů a kostí koní a vysoké zvěře.
Podle vědců mohl žít Homo Nešer Ramla více než 100 tisíc let souběžně s Homo sapiens, tedy člověkem moudrým, který je dnes jediným žijícím druhem rodu Homo. Mohli žít i společně.
Homo Nešer Ramla se podle izraelského výzkumu podobal skupinám předků neandrtálců, které žily v Evropě, což by mohlo ohrozit běžně uznávaný názor, že neandertálci jsou evropského původu.
„Nutí nás to uvažovat o tom, že Nešer Ramla byla velká skupina, která se vyvíjela velmi časně a byla zdrojem vzniku evropských neandrtálců,“ soudí antropoložka Hila Mayová.
Cesta pro neandrtálské geny
Upozornila, že odborníci nebyli dosud schopni definitivně vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v populaci neandrtálců v Evropě. Podle ní může tuto záhadu pomoci objasnit právě Homo Nešer Ramla.
Nalezená dolní čelist neměla bradu, lebka byla plochá. 3D analýza vyloučila vztah nálezu k jakékoli jiné známé skupině. Kosti se ale podle Mayové shodovaly s jinými fosilními nálezy z jiných míst v Izraeli, které dosud antropologové nedokázali nikam zařadit.
