V Evropě už nezbývají téměř žádné pralesy. Půlka z nich je ohrožená kácením, hrozí vědci

Polovina původních evropských pralesů je ohrožená kácením. Problém se týká i Slovenska, varují američtí a evropští vědci (včetně českých) v objemné studii, kterou zveřejnil časopis Diversity & Distributions.

Současná Evropa je plná měst, pastvin a polí – je rozmanitá a vytvářená lidmi. Jenže tam, kde se dnes projíždí auta po dálnicích, se před tisíci lety pásli v lesích zubři, kde kvete řepka, lovili pod větvemi pralesních velikánů vlci. Ještě před asi šesti tisíci lety pokrýval téměř celou Evropu prales.

Teprve pokrok lidských technologií a s ním související množství obyvatel umožnily, aby lesy začaly řídnout a mizet. Spolu s nimi mizela i zvířata, která v nich žila: medvědi, vlci, pratuři, zubři a mnoho dalších velkých savců v současnosti existuje jen jako stovky ohrožených a dobře hlídaných exemplářů. V celé Evropě už zůstal zachovaný jen jediný, poslední pruh praevropského pralesa – ten Bělověžský mezi Polskem a Běloruskem. Do dneška ho paradoxně zachránilo vlastně „sobectví“ středověké polské šlechty, která si ho uhájila jako loviště.

Mapa pralesů v ČR
Zdroj: ČT24

V Evropě existují zbytky pralesů, jsou ale v ohrožení

Nová studie, která na počátku června vyšla v odborném časopise Diversity & Distributions ale ukázala, že po Evropě se najde ještě dostatečné množství menších zbytků tohoto původního pralesa – ty poskytují útočiště pro množství rostlinných i živočišných druhů, které už by jinde nepřežily. Současně ale autoři této práce varují, že tyto střípky pralesa ohrožuje nedostatečná ochrana.

Na práci se podílely dvě desítky vědců z různých evropských a amerických vědeckých institucí, zapojili se do něj i experti z České republiky. Využili jednak dostupné databáze stromů, ale také rozhovory se stovkami expertů, kteří se věnují lesnictví.

„Kontaktovali jsme stovky expertů na lesy, vědce i lidi z neziskových organizací a získávali od nich informace o lesích v jejich zemích,“ uvedl Francesco Maria Sabatini z berlínské Humboldtovy univerzity. „Bez jejich přímého zapojení bychom nikdy nevytvořili naše databáze, které jsou nyní nejobsáhlejší v Evropě.“

Prales
Zdroj: Remoteforests.org

Prales – prastarý, panenský, dlouhou dobu netčený

Zásadním tématem této práce bylo popsat, jaký prales se považuje za původní, primární. Klasicky do této definice zapadají tropické deštné pralesy, kde nikdy nebyl člověk – v Evropě ale vlastně takové území neexistuje. Vyšli tedy z definice Organizace spojených národů z roku 2005, která je definuje jako „prastaré, panenské, dlouhou dobu nedotčené vlivem člověka.“ Aby se to zjednodušilo, omezili vědci dobu, kdy se člověk nesměl pralesa dotknout, na šedesát let.

Primární lesy v Evropě
Zdroj: Onlinelibrary.wiley.com

Vědci našli v Evropě pouhých 13 760 kilometrů čtverečních těchto pralesů – to je přibližně pětina velikosti České republiky. „Ne že by se jich nikdy nedotkla lidská ruka, to by v Evropě bylo neuvěřitelné,“ komentoval výsledky Sabatini. „Přesto v nich nejsou žádné viditelné stopy po lidské aktivitě. Zřejmě proto, že byly zakryté desítkami let lidské nepřítomnosti, kdy mohly ekologické procesy fungovat přirozeně.“

Díky této přirozené dynamice vývoje jsou pralesy schopné poskytovat životní prostředí více druhům než lesy, které se v minulosti více proměnily lidským vlivem. Platí přitom ale, že pokud by do těchto ploch člověk jakýmkoliv způsobem zasáhl, rovnováha by se rychle narušila.

Prales
Zdroj: Remoteforests.org

Vědci zmapovali hranice lesů, aby popsali, jak kvalitní je v současnosti jejich ochrana. Ukázalo se, že asi devětaosmdesát procent primárních pralesů má v Evropě nějakou formu ochrany. Ale jen 46 procent ji má zajištěnou pevně a jednoznačně – ve více než polovině těchto vzácných lesů je tedy možné beztrestně kácet dřevo.

„Velké plochy původních pralesů jsou dnes kácené zejména v horských územích, například v Rumunsku nebo na Slovensku – a také na Balkáně,“ uvedl český biolog Miroslav Svoboda, který se na této práci také podílel. „Rostoucí zájem o bioenergii a také ilegální kácení vedou k ničení nenahraditelného přírodního dědictví – často přitom nikdo neví, že kácený les je lesem primárním.

Vědci doufají, že jejich výzkum pomůže tato místa ochránit, případně může pomoci ke schvalování lepších zákonů, které k tomu přispějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...