V Egyptě našli pozoruhodnou mumii, muže se zlatým jazykem

Na egyptské lokalitě Taposiris Magna objevili archeologové 16 skalních hrobů. V jednom z nich byly pozůstatky muže se zlatým jazykem. Pravý jazyk byl pravděpodobně během balzamování odstraněn a nahrazen zlatým, který měl pomoci muži mluvit s Osirisem, pánem podsvětí a soudcem mrtvých. V hrobkách se také zachovaly kamenné pohřební masky, které ukazují podobu svých majitelů.

Mumie se zlatým jazykem byla mezi mnoha dalšími, které byly nedávno objeveny v Alexandrii, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a starožitností. Při tomto mezinárodním výzkumu se našlo 16 pohřebních šachet vytesaných do skály. Mumie uvnitř byly konzervovány dost nekvalitně, uvedlo ministerstvo a dodalo, že to bylo pro mumifikaci během řecko-římské doby charakteristické.

Mumie s pozlaceným jazykem nebyla zdaleka jediným překvapením naleziště. Podle dominikánské archeoložky Kathleen Martínezové, která expedici vedla, byly další mumie zdobené dekorativními doplňky s podobami bohů Osirise a Hora, egyptského boha slunce, archeologové u nich našli i svitky, které se pokoušejí rozluštit. Na místě byly nalezeny i posmrtné masky a mramorové hlavy z pozdějších období.

Záhady chrámu Taposiris Magna

Není to poprvé, co chrám Taposiris Magna neboli „Velký chrám Osirise“ archeology nadchl . Martínezová věří, že je tam pohřbena i slavná Kleopatra, poslední královna Egypta, která zemřela v roce 30 před naším letopočtem.

Už v červenci loňského roku tam archeoložka objevila mumie, které by s Kleopatrou mohly souviset, na místě byly také objeveny mince z doby její vlády.

Podle Zahiho Hawasse, bývalého egyptského ministra pro starožitnosti, který s Martínezovou deset let spolupracoval, chybí pro takové tvrzení důkazy. „Myslím si, že Kleopatra byla pohřbena ve své hrobce, kterou postavila vedle svého paláce, a že skončila pod vodou,“ řekl časopisu Live Science. „Její hrobka se nikdy nenajde,“ míní.

Archeologové našli Kleopatřin palác před více než čtyřmi desítkami let. Leží šest metrů pod hladinou přístavu Alexandrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled