V Egyptě našli pozoruhodnou mumii, muže se zlatým jazykem

Na egyptské lokalitě Taposiris Magna objevili archeologové 16 skalních hrobů. V jednom z nich byly pozůstatky muže se zlatým jazykem. Pravý jazyk byl pravděpodobně během balzamování odstraněn a nahrazen zlatým, který měl pomoci muži mluvit s Osirisem, pánem podsvětí a soudcem mrtvých. V hrobkách se také zachovaly kamenné pohřební masky, které ukazují podobu svých majitelů.

Mumie se zlatým jazykem byla mezi mnoha dalšími, které byly nedávno objeveny v Alexandrii, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a starožitností. Při tomto mezinárodním výzkumu se našlo 16 pohřebních šachet vytesaných do skály. Mumie uvnitř byly konzervovány dost nekvalitně, uvedlo ministerstvo a dodalo, že to bylo pro mumifikaci během řecko-římské doby charakteristické.

Mumie s pozlaceným jazykem nebyla zdaleka jediným překvapením naleziště. Podle dominikánské archeoložky Kathleen Martínezové, která expedici vedla, byly další mumie zdobené dekorativními doplňky s podobami bohů Osirise a Hora, egyptského boha slunce, archeologové u nich našli i svitky, které se pokoušejí rozluštit. Na místě byly nalezeny i posmrtné masky a mramorové hlavy z pozdějších období.

Záhady chrámu Taposiris Magna

Není to poprvé, co chrám Taposiris Magna neboli „Velký chrám Osirise“ archeology nadchl . Martínezová věří, že je tam pohřbena i slavná Kleopatra, poslední královna Egypta, která zemřela v roce 30 před naším letopočtem.

Už v červenci loňského roku tam archeoložka objevila mumie, které by s Kleopatrou mohly souviset, na místě byly také objeveny mince z doby její vlády.

Podle Zahiho Hawasse, bývalého egyptského ministra pro starožitnosti, který s Martínezovou deset let spolupracoval, chybí pro takové tvrzení důkazy. „Myslím si, že Kleopatra byla pohřbena ve své hrobce, kterou postavila vedle svého paláce, a že skončila pod vodou,“ řekl časopisu Live Science. „Její hrobka se nikdy nenajde,“ míní.

Archeologové našli Kleopatřin palác před více než čtyřmi desítkami let. Leží šest metrů pod hladinou přístavu Alexandrie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...