Do České republiky se dostávají exotické druhy klíšťat a s nimi i nová infekční onemocnění zdejších zvířat. Podle posledních vědeckých údajů je v zemi možné nalézt početně zastoupeného pijáka lužního i klíště rodu Hyalomma, které pochází z jižní Evropy a subsaharské Afriky a může se nasát až do velikosti 2,5 centimetru. Nové druhy přinášejí i nová onemocnění pro domácí zvířata.
Klíšťata patří v české přírodě k nejvýznamnějším přenašečům zoonóz, tedy infekčních onemocnění cirkulujících mezi lidmi a zvířaty – nejznámějšími příklady jsou borelióza a klíšťová encefalitida.
V předchozích letech vědci v projektu Najdi pijáka monitorovali výskyt pijáka lužního, což je klíště pocházející z teplejších oblastí Evropy a v Česku dosud neznámé. Díky zapojení médií a veřejnosti nicméně tým získal stovky údajů o rozšíření tohoto druhu v tuzemské přírodě.
„Pozitivní reakce veřejnosti nás mile překvapila. Výsledky uplynulých let sledování výskytu pijáků ukazují, že jsme v České republice svědky expanze tohoto klíštěte a související rostoucí hrozby psí babeziózy – akutního onemocnění psů,“ přibližuje výskyt tohoto nového onemocnění ohrožujícího psy Kristýna Hrazdilová, která diagnostiku babeziózy zvířat metodicky koordinuje.
Obří klíšťata z Afriky
Díky majitelům koní, kteří hlásili výskyt neznámých klíšťat na svých zvířatech, vědci objevili exotická klíšťata rodu Hyalomma, u českých domácích zvířat dosud neznámá. Do Česka druh připutoval na stěhovavých ptácích a koncem léta se jeho zástupci vyskytují v teplých oblastech Čech a Moravy.
„Díky metodám sekvenace DNA se nám podařilo potvrdit, že některá z nalezených klíšťat pochází až ze subsaharské Afriky. Typickým hostitelem hyalom jsou velcí kopytníci a naprostá většina nálezů z ČR pochází z koní,“ upřesňuje David Modrý, jeden z autorů projektu.
Hyalomma se dají snadno odlišit díky velikosti – nasátá samice může měřit až 2,5 centimetru – a příčně pruhovaným končetinám. V místech svého výskytu (severní Afrika, jižní Evropa) přenášejí řadu významných infekčních nemocí lidí i zvířat, včetně krymžsko-konžské hemoragické horečky.
Riziko zavlečení těchto infekcí do Česka je nicméně zatím minimální, mimo jiné díky tomu, že dospělci nesají obvykle krev na člověku.
Nové onemocnění koní
Výzkum klíšťaty přenášených infekcí u koní na základě studia DNA parazitů nicméně prokázal zcela nově také výskyt piroplazmózy koní, onemocnění přenášeného v Evropě právě šířícím se pijákem lužním. Informace o výskytu pijáků na koních a detekce parazitů v těchto klíšťatech mohou veterinárním lékařům do budoucna pomoci odhadnout rizika této infekce u koní v ČR.
„Rádi bychom touto cestou vyzvali širokou veřejnost i majitele koní a psů: všímejte si klíšťat ve svém okolí na svých zvířatech a zapojte se do ambiciózního výzkumu, pomozte nám hledat pijáky a exotická klíšťata napadající psy i koně. Pomůžete tím upřesnit riziko výskytu významných infekčních onemocnění u zvířat ve vašich regionech,“ vyzývá ke spolupráci profesor Modrý.
