V Česku má potíže se sluchem kolem půl milionu lidí. Pomůcky používá jen zlomek z nich

Nahrávám video
Události: Světový den sluchu
Zdroj: ČT24

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Na celém světě je lidí, kteří k tomu, aby dobře slyšeli, potřebují nějakou pomůcku, podle Světové zdravotnické organizace 430 milionů, včetně 34 milionů dětí. V roce 2050 to může být už 700 milionů.

Sluch se přitom „nehojí“, pokud se tedy poškodí, je možné mu jen pomoct lépe pracovat. I proto je důležité ho chránit. V běžném životě nejvíc škodí hlasité prostředí, vadí i kouření, drogy nebo některé léky. Poškodit sluch můžou opakované záněty nebo jiné nemoci.

Když sluch hodně namáháme – třeba na hlasitém koncertě – je potřeba dopřát mu pak ticho. Měl by se podle odborníků chránit i při běžných činnostech, třeba ochrannými sluchátky nebo alespoň špunty. A to nejen při práci se sbíječkou nebo motorovou pilou, ale třeba i při vrtání do zdi nebo sekání trávy.

Odborníci doporučují používat vatovou tyčinku k čištění jen výjimečně a velmi opatrně. Člověk si může sluch poškodit a ušní maz spíš zatlačit dovnitř než ho dostat ven. „To doporučené čištění je použít ručník nebo osušku, kterou si dáme na prst a otřeme jenom vchod do zvukovodu a do zvukovodu jako takového nijak nezasahujeme,“ doporučuje zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku na FN Motol Jan Bouček.

Lékařská pomoc

V případě, že k poškození sluchu dojde, mají lékaři prostředky, jak dopady zmírnit. Základem je dojít na vyšetření, které dělají na foniatrických nebo ORL pracovištích. Vyšetření nebolí a trvá jen několik desítek minut. Díky němu odborníci určí, jaká technologie je pro daného člověka nejvhodnější.

Prvním řešením je sluchadlo. Je naprogramované tak, že v okolí najde zvuky, které ucho pacienta dobře neslyší, a zesílí je na normální úroveň. Sluchadlo je velké jen pár centimetrů, dává se za ucho a není potřeba žádná operace. Bez nabíjení pracuje i několik dní.

Váženější poškození sluchu řeší kochleární implantát. Má dvě části – vnitřní se dává na lebku pod kůži. K tomu je nutná operace, která trvá asi dvě hodiny a v některých případech se provádí i bez celkové anestezie. Vnější část je za uchem, ta sbírá zvuky z okolí a posílá zesílené ty, které pacient potřebuje. S vnitřní částí je spojená magnetem. Na noc se dá sundat a nechat nabít.

„I v západních zemích studie ukazují, že na jednoho uživatele kochleárního implantátu je dalších devět, kteří by z té technologie mohli profitovat, ale z různých důvodů se k ní nedostanou,“ zmínil Bouček. Kochleární implantát může proměnit život. Je třeba ho ale správně nastavit a také vytrénovat mozek, aby signálům dobře rozuměl.

Výjimečné řešení je kmenový implantát. Destička s elektrodami se dává na přesně vybrané místo nad mozkovým kmenem. Fakticky se tak touto technologií obchází ucho. Implantáty jsou dělané tak, aby vydržely celý život. Podle dostupných dat jich devadesát procent správně funguje i po víc než 35 letech používání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...