V Česku má potíže se sluchem kolem půl milionu lidí. Pomůcky používá jen zlomek z nich

Nahrávám video

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Na celém světě je lidí, kteří k tomu, aby dobře slyšeli, potřebují nějakou pomůcku, podle Světové zdravotnické organizace 430 milionů, včetně 34 milionů dětí. V roce 2050 to může být už 700 milionů.

Sluch se přitom „nehojí“, pokud se tedy poškodí, je možné mu jen pomoct lépe pracovat. I proto je důležité ho chránit. V běžném životě nejvíc škodí hlasité prostředí, vadí i kouření, drogy nebo některé léky. Poškodit sluch můžou opakované záněty nebo jiné nemoci.

Když sluch hodně namáháme – třeba na hlasitém koncertě – je potřeba dopřát mu pak ticho. Měl by se podle odborníků chránit i při běžných činnostech, třeba ochrannými sluchátky nebo alespoň špunty. A to nejen při práci se sbíječkou nebo motorovou pilou, ale třeba i při vrtání do zdi nebo sekání trávy.

Odborníci doporučují používat vatovou tyčinku k čištění jen výjimečně a velmi opatrně. Člověk si může sluch poškodit a ušní maz spíš zatlačit dovnitř než ho dostat ven. „To doporučené čištění je použít ručník nebo osušku, kterou si dáme na prst a otřeme jenom vchod do zvukovodu a do zvukovodu jako takového nijak nezasahujeme,“ doporučuje zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku na FN Motol Jan Bouček.

Lékařská pomoc

V případě, že k poškození sluchu dojde, mají lékaři prostředky, jak dopady zmírnit. Základem je dojít na vyšetření, které dělají na foniatrických nebo ORL pracovištích. Vyšetření nebolí a trvá jen několik desítek minut. Díky němu odborníci určí, jaká technologie je pro daného člověka nejvhodnější.

Prvním řešením je sluchadlo. Je naprogramované tak, že v okolí najde zvuky, které ucho pacienta dobře neslyší, a zesílí je na normální úroveň. Sluchadlo je velké jen pár centimetrů, dává se za ucho a není potřeba žádná operace. Bez nabíjení pracuje i několik dní.

Váženější poškození sluchu řeší kochleární implantát. Má dvě části – vnitřní se dává na lebku pod kůži. K tomu je nutná operace, která trvá asi dvě hodiny a v některých případech se provádí i bez celkové anestezie. Vnější část je za uchem, ta sbírá zvuky z okolí a posílá zesílené ty, které pacient potřebuje. S vnitřní částí je spojená magnetem. Na noc se dá sundat a nechat nabít.

„I v západních zemích studie ukazují, že na jednoho uživatele kochleárního implantátu je dalších devět, kteří by z té technologie mohli profitovat, ale z různých důvodů se k ní nedostanou,“ zmínil Bouček. Kochleární implantát může proměnit život. Je třeba ho ale správně nastavit a také vytrénovat mozek, aby signálům dobře rozuměl.

Výjimečné řešení je kmenový implantát. Destička s elektrodami se dává na přesně vybrané místo nad mozkovým kmenem. Fakticky se tak touto technologií obchází ucho. Implantáty jsou dělané tak, aby vydržely celý život. Podle dostupných dat jich devadesát procent správně funguje i po víc než 35 letech používání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 11 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled