V Česku má potíže se sluchem kolem půl milionu lidí. Pomůcky používá jen zlomek z nich

7 minut
Události: Světový den sluchu
Zdroj: ČT24

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Na celém světě je lidí, kteří k tomu, aby dobře slyšeli, potřebují nějakou pomůcku, podle Světové zdravotnické organizace 430 milionů, včetně 34 milionů dětí. V roce 2050 to může být už 700 milionů.

Sluch se přitom „nehojí“, pokud se tedy poškodí, je možné mu jen pomoct lépe pracovat. I proto je důležité ho chránit. V běžném životě nejvíc škodí hlasité prostředí, vadí i kouření, drogy nebo některé léky. Poškodit sluch můžou opakované záněty nebo jiné nemoci.

Když sluch hodně namáháme – třeba na hlasitém koncertě – je potřeba dopřát mu pak ticho. Měl by se podle odborníků chránit i při běžných činnostech, třeba ochrannými sluchátky nebo alespoň špunty. A to nejen při práci se sbíječkou nebo motorovou pilou, ale třeba i při vrtání do zdi nebo sekání trávy.

Odborníci doporučují používat vatovou tyčinku k čištění jen výjimečně a velmi opatrně. Člověk si může sluch poškodit a ušní maz spíš zatlačit dovnitř než ho dostat ven. „To doporučené čištění je použít ručník nebo osušku, kterou si dáme na prst a otřeme jenom vchod do zvukovodu a do zvukovodu jako takového nijak nezasahujeme,“ doporučuje zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku na FN Motol Jan Bouček.

Lékařská pomoc

V případě, že k poškození sluchu dojde, mají lékaři prostředky, jak dopady zmírnit. Základem je dojít na vyšetření, které dělají na foniatrických nebo ORL pracovištích. Vyšetření nebolí a trvá jen několik desítek minut. Díky němu odborníci určí, jaká technologie je pro daného člověka nejvhodnější.

Prvním řešením je sluchadlo. Je naprogramované tak, že v okolí najde zvuky, které ucho pacienta dobře neslyší, a zesílí je na normální úroveň. Sluchadlo je velké jen pár centimetrů, dává se za ucho a není potřeba žádná operace. Bez nabíjení pracuje i několik dní.

Váženější poškození sluchu řeší kochleární implantát. Má dvě části – vnitřní se dává na lebku pod kůži. K tomu je nutná operace, která trvá asi dvě hodiny a v některých případech se provádí i bez celkové anestezie. Vnější část je za uchem, ta sbírá zvuky z okolí a posílá zesílené ty, které pacient potřebuje. S vnitřní částí je spojená magnetem. Na noc se dá sundat a nechat nabít.

„I v západních zemích studie ukazují, že na jednoho uživatele kochleárního implantátu je dalších devět, kteří by z té technologie mohli profitovat, ale z různých důvodů se k ní nedostanou,“ zmínil Bouček. Kochleární implantát může proměnit život. Je třeba ho ale správně nastavit a také vytrénovat mozek, aby signálům dobře rozuměl.

Výjimečné řešení je kmenový implantát. Destička s elektrodami se dává na přesně vybrané místo nad mozkovým kmenem. Fakticky se tak touto technologií obchází ucho. Implantáty jsou dělané tak, aby vydržely celý život. Podle dostupných dat jich devadesát procent správně funguje i po víc než 35 letech používání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 11 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 13 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 14 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...