V Česku má potíže se sluchem kolem půl milionu lidí. Pomůcky používá jen zlomek z nich

7 minut
Události: Světový den sluchu
Zdroj: ČT24

Nedoslýchavostí a jinými problémy sluchu trpí v České republice podle odborníků asi 500 tisíc lidí, jen malá část z nich si ale pořídila sluchové pomůcky. Vědci přitom zjistili, že i obyčejné sluchadlo snižuje riziko úmrtí u nedoslýchavých o celou čtvrtinu. Pro těžší případy je pak vhodný kochleární implantát. Na 3. březen připadá Světový den sluchu.

Na celém světě je lidí, kteří k tomu, aby dobře slyšeli, potřebují nějakou pomůcku, podle Světové zdravotnické organizace 430 milionů, včetně 34 milionů dětí. V roce 2050 to může být už 700 milionů.

Sluch se přitom „nehojí“, pokud se tedy poškodí, je možné mu jen pomoct lépe pracovat. I proto je důležité ho chránit. V běžném životě nejvíc škodí hlasité prostředí, vadí i kouření, drogy nebo některé léky. Poškodit sluch můžou opakované záněty nebo jiné nemoci.

Když sluch hodně namáháme – třeba na hlasitém koncertě – je potřeba dopřát mu pak ticho. Měl by se podle odborníků chránit i při běžných činnostech, třeba ochrannými sluchátky nebo alespoň špunty. A to nejen při práci se sbíječkou nebo motorovou pilou, ale třeba i při vrtání do zdi nebo sekání trávy.

Odborníci doporučují používat vatovou tyčinku k čištění jen výjimečně a velmi opatrně. Člověk si může sluch poškodit a ušní maz spíš zatlačit dovnitř než ho dostat ven. „To doporučené čištění je použít ručník nebo osušku, kterou si dáme na prst a otřeme jenom vchod do zvukovodu a do zvukovodu jako takového nijak nezasahujeme,“ doporučuje zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku na FN Motol Jan Bouček.

Lékařská pomoc

V případě, že k poškození sluchu dojde, mají lékaři prostředky, jak dopady zmírnit. Základem je dojít na vyšetření, které dělají na foniatrických nebo ORL pracovištích. Vyšetření nebolí a trvá jen několik desítek minut. Díky němu odborníci určí, jaká technologie je pro daného člověka nejvhodnější.

Prvním řešením je sluchadlo. Je naprogramované tak, že v okolí najde zvuky, které ucho pacienta dobře neslyší, a zesílí je na normální úroveň. Sluchadlo je velké jen pár centimetrů, dává se za ucho a není potřeba žádná operace. Bez nabíjení pracuje i několik dní.

Váženější poškození sluchu řeší kochleární implantát. Má dvě části – vnitřní se dává na lebku pod kůži. K tomu je nutná operace, která trvá asi dvě hodiny a v některých případech se provádí i bez celkové anestezie. Vnější část je za uchem, ta sbírá zvuky z okolí a posílá zesílené ty, které pacient potřebuje. S vnitřní částí je spojená magnetem. Na noc se dá sundat a nechat nabít.

„I v západních zemích studie ukazují, že na jednoho uživatele kochleárního implantátu je dalších devět, kteří by z té technologie mohli profitovat, ale z různých důvodů se k ní nedostanou,“ zmínil Bouček. Kochleární implantát může proměnit život. Je třeba ho ale správně nastavit a také vytrénovat mozek, aby signálům dobře rozuměl.

Výjimečné řešení je kmenový implantát. Destička s elektrodami se dává na přesně vybrané místo nad mozkovým kmenem. Fakticky se tak touto technologií obchází ucho. Implantáty jsou dělané tak, aby vydržely celý život. Podle dostupných dat jich devadesát procent správně funguje i po víc než 35 letech používání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...