Používání naslouchadla snižuje pravděpodobnost úmrtí u nedoslýchavých o čtvrtinu

Na velkých číslech rozsáhlých amerických databází se ukázalo, že používat naslouchadla se nedoslýchavým vyplatí. Lidé, kteří je nosí, mají nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se jim vyhýbají.

Ztrátou sluchu trpí přibližně čtyřicet milionů dospělých Američanů, ale podle výzkumu pouze jeden z deseti lidí, kteří sluchadla potřebují, je používá. V Česku je zhruba půl milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem. Také u nás sluchadla využívá jen zlomek.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity, se používání sluchadla vyplatí, byť může být jeho nošení občas nepříjemné. Vědci vysloveně doporučují, aby si nedoslýchaví dali novoroční předsevzetí: „Začnu používat naslouchadlo.“

Výzkum vedla lékařka Janet Choiová. „Zjistili jsme, že dospělí se ztrátou sluchu, kteří pravidelně používají sluchadla, mají o 24 procent nižší riziko úmrtí než ti, kteří je nikdy nenosili," shrnula podle ní zásadní poznatek. „Tyto výsledky jsou pro nás důležité, protože naznačují, že sluchadla mohou hrát významnou roli v ochraně lidského zdraví a předcházet předčasným úmrtím.“

Vědci vycházeli z řady starších výzkumů, které prokázaly, že neléčená ztráta sluchu může mít za následek zkrácení délky života a také další negativní důsledky, jako jsou sociální izolace, deprese nebo demence. Ale jen málo kvalitních studií se podívalo na to, jestli používání sluchadel může snížit riziko úmrtí a zda je to nějak statisticky významné. Podle Choiové je nová studie zatím nejlepší analýza vztahu mezi ztrátou sluchu, používáním sluchadel a úmrtností ve Spojených státech.

Prokazatelně účinná

Choiová a její tým použili údaje shromážděné v rámci průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey v letech 1999 až 2012. V něm vědci vyhledali asi deset tisíc dospělých Američanů, kteří absolvovali audiometrické vyšetření – test používaný k měření sluchových schopností. Současně všichni vyplnili dotazníky o používání sluchadel. Vědci pak sledovali, jaká byla úmrtnost těchto lidí v průběhu deseti let.

Ukázalo se, že ve zkoumané skupině trpělo ztrátou nebo poškozením sluchu 1863 dospělých. Z nich 237 pravidelně používalo sluchadla, 1483 je naopak nepoužilo nikdy. Zbytek byli nepravidelní uživatelé.

Vědci našli mezi pravidelnými uživateli naslouchadel a těmi, kdo je nevyužívají, pětadvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti. Tento rozdíl se příliš neměnil, i když se výzkumníci zaměřili na parametry, jako je míra ztráty sluchu, věk, etnický původ, vzdělání nebo ekonomický status. Mezi nepravidelnými uživateli a lidmi, kteří sluchadla nevyužívali, se ale nenašel žádný rozdíl v riziku úmrtí. To naznačuje, že příležitostné používání sluchadel nemusí přinášet žádné výhody pro prodloužení života.

Lepší duševní zdraví

Studie sice nezkoumala, proč sluchadla pomáhají lidem žít déle, ale Choiová věří, že tu příčinu zná. Opírá se o jiný nedávný výzkum, který odhalil, že používání sluchadel souvisí se snížením míry deprese a demence. Předpokládá, že zlepšení duševního zdraví a poznávacích schopností, které přichází s lepším sluchem, může podpořit lepší celkový zdravotní stav, což zase může prodloužit délku života.

Choiová doufá, že tato studie povzbudí více lidí, aby nosili sluchadla. A to přesto, že chápe odpor řady lidí vůči této pomůcce. Dobře pocitu rozumí zejména proto, že se sama narodila s poruchou sluchu, kterou sluchadlo mohlo kompenzovat. Ale styděla se za ně, takže se odvážila nosit ho až po třicítce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 2 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 9 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...