Používání naslouchadla snižuje pravděpodobnost úmrtí u nedoslýchavých o čtvrtinu

Na velkých číslech rozsáhlých amerických databází se ukázalo, že používat naslouchadla se nedoslýchavým vyplatí. Lidé, kteří je nosí, mají nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se jim vyhýbají.

Ztrátou sluchu trpí přibližně čtyřicet milionů dospělých Američanů, ale podle výzkumu pouze jeden z deseti lidí, kteří sluchadla potřebují, je používá. V Česku je zhruba půl milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem. Také u nás sluchadla využívá jen zlomek.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity, se používání sluchadla vyplatí, byť může být jeho nošení občas nepříjemné. Vědci vysloveně doporučují, aby si nedoslýchaví dali novoroční předsevzetí: „Začnu používat naslouchadlo.“

Výzkum vedla lékařka Janet Choiová. „Zjistili jsme, že dospělí se ztrátou sluchu, kteří pravidelně používají sluchadla, mají o 24 procent nižší riziko úmrtí než ti, kteří je nikdy nenosili," shrnula podle ní zásadní poznatek. „Tyto výsledky jsou pro nás důležité, protože naznačují, že sluchadla mohou hrát významnou roli v ochraně lidského zdraví a předcházet předčasným úmrtím.“

Vědci vycházeli z řady starších výzkumů, které prokázaly, že neléčená ztráta sluchu může mít za následek zkrácení délky života a také další negativní důsledky, jako jsou sociální izolace, deprese nebo demence. Ale jen málo kvalitních studií se podívalo na to, jestli používání sluchadel může snížit riziko úmrtí a zda je to nějak statisticky významné. Podle Choiové je nová studie zatím nejlepší analýza vztahu mezi ztrátou sluchu, používáním sluchadel a úmrtností ve Spojených státech.

Prokazatelně účinná

Choiová a její tým použili údaje shromážděné v rámci průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey v letech 1999 až 2012. V něm vědci vyhledali asi deset tisíc dospělých Američanů, kteří absolvovali audiometrické vyšetření – test používaný k měření sluchových schopností. Současně všichni vyplnili dotazníky o používání sluchadel. Vědci pak sledovali, jaká byla úmrtnost těchto lidí v průběhu deseti let.

Ukázalo se, že ve zkoumané skupině trpělo ztrátou nebo poškozením sluchu 1863 dospělých. Z nich 237 pravidelně používalo sluchadla, 1483 je naopak nepoužilo nikdy. Zbytek byli nepravidelní uživatelé.

Vědci našli mezi pravidelnými uživateli naslouchadel a těmi, kdo je nevyužívají, pětadvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti. Tento rozdíl se příliš neměnil, i když se výzkumníci zaměřili na parametry, jako je míra ztráty sluchu, věk, etnický původ, vzdělání nebo ekonomický status. Mezi nepravidelnými uživateli a lidmi, kteří sluchadla nevyužívali, se ale nenašel žádný rozdíl v riziku úmrtí. To naznačuje, že příležitostné používání sluchadel nemusí přinášet žádné výhody pro prodloužení života.

Lepší duševní zdraví

Studie sice nezkoumala, proč sluchadla pomáhají lidem žít déle, ale Choiová věří, že tu příčinu zná. Opírá se o jiný nedávný výzkum, který odhalil, že používání sluchadel souvisí se snížením míry deprese a demence. Předpokládá, že zlepšení duševního zdraví a poznávacích schopností, které přichází s lepším sluchem, může podpořit lepší celkový zdravotní stav, což zase může prodloužit délku života.

Choiová doufá, že tato studie povzbudí více lidí, aby nosili sluchadla. A to přesto, že chápe odpor řady lidí vůči této pomůcce. Dobře pocitu rozumí zejména proto, že se sama narodila s poruchou sluchu, kterou sluchadlo mohlo kompenzovat. Ale styděla se za ně, takže se odvážila nosit ho až po třicítce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 4 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 5 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 11 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 21 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...