Používání naslouchadla snižuje pravděpodobnost úmrtí u nedoslýchavých o čtvrtinu

Na velkých číslech rozsáhlých amerických databází se ukázalo, že používat naslouchadla se nedoslýchavým vyplatí. Lidé, kteří je nosí, mají nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se jim vyhýbají.

Ztrátou sluchu trpí přibližně čtyřicet milionů dospělých Američanů, ale podle výzkumu pouze jeden z deseti lidí, kteří sluchadla potřebují, je používá. V Česku je zhruba půl milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem. Také u nás sluchadla využívá jen zlomek.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity, se používání sluchadla vyplatí, byť může být jeho nošení občas nepříjemné. Vědci vysloveně doporučují, aby si nedoslýchaví dali novoroční předsevzetí: „Začnu používat naslouchadlo.“

Výzkum vedla lékařka Janet Choiová. „Zjistili jsme, že dospělí se ztrátou sluchu, kteří pravidelně používají sluchadla, mají o 24 procent nižší riziko úmrtí než ti, kteří je nikdy nenosili," shrnula podle ní zásadní poznatek. „Tyto výsledky jsou pro nás důležité, protože naznačují, že sluchadla mohou hrát významnou roli v ochraně lidského zdraví a předcházet předčasným úmrtím.“

Vědci vycházeli z řady starších výzkumů, které prokázaly, že neléčená ztráta sluchu může mít za následek zkrácení délky života a také další negativní důsledky, jako jsou sociální izolace, deprese nebo demence. Ale jen málo kvalitních studií se podívalo na to, jestli používání sluchadel může snížit riziko úmrtí a zda je to nějak statisticky významné. Podle Choiové je nová studie zatím nejlepší analýza vztahu mezi ztrátou sluchu, používáním sluchadel a úmrtností ve Spojených státech.

Prokazatelně účinná

Choiová a její tým použili údaje shromážděné v rámci průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey v letech 1999 až 2012. V něm vědci vyhledali asi deset tisíc dospělých Američanů, kteří absolvovali audiometrické vyšetření – test používaný k měření sluchových schopností. Současně všichni vyplnili dotazníky o používání sluchadel. Vědci pak sledovali, jaká byla úmrtnost těchto lidí v průběhu deseti let.

Ukázalo se, že ve zkoumané skupině trpělo ztrátou nebo poškozením sluchu 1863 dospělých. Z nich 237 pravidelně používalo sluchadla, 1483 je naopak nepoužilo nikdy. Zbytek byli nepravidelní uživatelé.

Vědci našli mezi pravidelnými uživateli naslouchadel a těmi, kdo je nevyužívají, pětadvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti. Tento rozdíl se příliš neměnil, i když se výzkumníci zaměřili na parametry, jako je míra ztráty sluchu, věk, etnický původ, vzdělání nebo ekonomický status. Mezi nepravidelnými uživateli a lidmi, kteří sluchadla nevyužívali, se ale nenašel žádný rozdíl v riziku úmrtí. To naznačuje, že příležitostné používání sluchadel nemusí přinášet žádné výhody pro prodloužení života.

Lepší duševní zdraví

Studie sice nezkoumala, proč sluchadla pomáhají lidem žít déle, ale Choiová věří, že tu příčinu zná. Opírá se o jiný nedávný výzkum, který odhalil, že používání sluchadel souvisí se snížením míry deprese a demence. Předpokládá, že zlepšení duševního zdraví a poznávacích schopností, které přichází s lepším sluchem, může podpořit lepší celkový zdravotní stav, což zase může prodloužit délku života.

Choiová doufá, že tato studie povzbudí více lidí, aby nosili sluchadla. A to přesto, že chápe odpor řady lidí vůči této pomůcce. Dobře pocitu rozumí zejména proto, že se sama narodila s poruchou sluchu, kterou sluchadlo mohlo kompenzovat. Ale styděla se za ně, takže se odvážila nosit ho až po třicítce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.