Používání naslouchadla snižuje pravděpodobnost úmrtí u nedoslýchavých o čtvrtinu

Na velkých číslech rozsáhlých amerických databází se ukázalo, že používat naslouchadla se nedoslýchavým vyplatí. Lidé, kteří je nosí, mají nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se jim vyhýbají.

Ztrátou sluchu trpí přibližně čtyřicet milionů dospělých Američanů, ale podle výzkumu pouze jeden z deseti lidí, kteří sluchadla potřebují, je používá. V Česku je zhruba půl milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem. Také u nás sluchadla využívá jen zlomek.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity, se používání sluchadla vyplatí, byť může být jeho nošení občas nepříjemné. Vědci vysloveně doporučují, aby si nedoslýchaví dali novoroční předsevzetí: „Začnu používat naslouchadlo.“

Výzkum vedla lékařka Janet Choiová. „Zjistili jsme, že dospělí se ztrátou sluchu, kteří pravidelně používají sluchadla, mají o 24 procent nižší riziko úmrtí než ti, kteří je nikdy nenosili," shrnula podle ní zásadní poznatek. „Tyto výsledky jsou pro nás důležité, protože naznačují, že sluchadla mohou hrát významnou roli v ochraně lidského zdraví a předcházet předčasným úmrtím.“

Vědci vycházeli z řady starších výzkumů, které prokázaly, že neléčená ztráta sluchu může mít za následek zkrácení délky života a také další negativní důsledky, jako jsou sociální izolace, deprese nebo demence. Ale jen málo kvalitních studií se podívalo na to, jestli používání sluchadel může snížit riziko úmrtí a zda je to nějak statisticky významné. Podle Choiové je nová studie zatím nejlepší analýza vztahu mezi ztrátou sluchu, používáním sluchadel a úmrtností ve Spojených státech.

Prokazatelně účinná

Choiová a její tým použili údaje shromážděné v rámci průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey v letech 1999 až 2012. V něm vědci vyhledali asi deset tisíc dospělých Američanů, kteří absolvovali audiometrické vyšetření – test používaný k měření sluchových schopností. Současně všichni vyplnili dotazníky o používání sluchadel. Vědci pak sledovali, jaká byla úmrtnost těchto lidí v průběhu deseti let.

Ukázalo se, že ve zkoumané skupině trpělo ztrátou nebo poškozením sluchu 1863 dospělých. Z nich 237 pravidelně používalo sluchadla, 1483 je naopak nepoužilo nikdy. Zbytek byli nepravidelní uživatelé.

Vědci našli mezi pravidelnými uživateli naslouchadel a těmi, kdo je nevyužívají, pětadvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti. Tento rozdíl se příliš neměnil, i když se výzkumníci zaměřili na parametry, jako je míra ztráty sluchu, věk, etnický původ, vzdělání nebo ekonomický status. Mezi nepravidelnými uživateli a lidmi, kteří sluchadla nevyužívali, se ale nenašel žádný rozdíl v riziku úmrtí. To naznačuje, že příležitostné používání sluchadel nemusí přinášet žádné výhody pro prodloužení života.

Lepší duševní zdraví

Studie sice nezkoumala, proč sluchadla pomáhají lidem žít déle, ale Choiová věří, že tu příčinu zná. Opírá se o jiný nedávný výzkum, který odhalil, že používání sluchadel souvisí se snížením míry deprese a demence. Předpokládá, že zlepšení duševního zdraví a poznávacích schopností, které přichází s lepším sluchem, může podpořit lepší celkový zdravotní stav, což zase může prodloužit délku života.

Choiová doufá, že tato studie povzbudí více lidí, aby nosili sluchadla. A to přesto, že chápe odpor řady lidí vůči této pomůcce. Dobře pocitu rozumí zejména proto, že se sama narodila s poruchou sluchu, kterou sluchadlo mohlo kompenzovat. Ale styděla se za ně, takže se odvážila nosit ho až po třicítce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...