Používání naslouchadla snižuje pravděpodobnost úmrtí u nedoslýchavých o čtvrtinu

Na velkých číslech rozsáhlých amerických databází se ukázalo, že používat naslouchadla se nedoslýchavým vyplatí. Lidé, kteří je nosí, mají nižší pravděpodobnost úmrtí než ti, kteří se jim vyhýbají.

Ztrátou sluchu trpí přibližně čtyřicet milionů dospělých Američanů, ale podle výzkumu pouze jeden z deseti lidí, kteří sluchadla potřebují, je používá. V Česku je zhruba půl milionu sluchově postižených. Z nich naprosto rozhodující část tvoří starší lidé, jejichž sluch se zhoršil s věkem. Také u nás sluchadla využívá jen zlomek.

Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise The Lancet Healthy Longevity, se používání sluchadla vyplatí, byť může být jeho nošení občas nepříjemné. Vědci vysloveně doporučují, aby si nedoslýchaví dali novoroční předsevzetí: „Začnu používat naslouchadlo.“

Výzkum vedla lékařka Janet Choiová. „Zjistili jsme, že dospělí se ztrátou sluchu, kteří pravidelně používají sluchadla, mají o 24 procent nižší riziko úmrtí než ti, kteří je nikdy nenosili," shrnula podle ní zásadní poznatek. „Tyto výsledky jsou pro nás důležité, protože naznačují, že sluchadla mohou hrát významnou roli v ochraně lidského zdraví a předcházet předčasným úmrtím.“

Vědci vycházeli z řady starších výzkumů, které prokázaly, že neléčená ztráta sluchu může mít za následek zkrácení délky života a také další negativní důsledky, jako jsou sociální izolace, deprese nebo demence. Ale jen málo kvalitních studií se podívalo na to, jestli používání sluchadel může snížit riziko úmrtí a zda je to nějak statisticky významné. Podle Choiové je nová studie zatím nejlepší analýza vztahu mezi ztrátou sluchu, používáním sluchadel a úmrtností ve Spojených státech.

Prokazatelně účinná

Choiová a její tým použili údaje shromážděné v rámci průzkumu National Health and Nutrition Examination Survey v letech 1999 až 2012. V něm vědci vyhledali asi deset tisíc dospělých Američanů, kteří absolvovali audiometrické vyšetření – test používaný k měření sluchových schopností. Současně všichni vyplnili dotazníky o používání sluchadel. Vědci pak sledovali, jaká byla úmrtnost těchto lidí v průběhu deseti let.

Ukázalo se, že ve zkoumané skupině trpělo ztrátou nebo poškozením sluchu 1863 dospělých. Z nich 237 pravidelně používalo sluchadla, 1483 je naopak nepoužilo nikdy. Zbytek byli nepravidelní uživatelé.

Vědci našli mezi pravidelnými uživateli naslouchadel a těmi, kdo je nevyužívají, pětadvacetiprocentní rozdíl v úmrtnosti. Tento rozdíl se příliš neměnil, i když se výzkumníci zaměřili na parametry, jako je míra ztráty sluchu, věk, etnický původ, vzdělání nebo ekonomický status. Mezi nepravidelnými uživateli a lidmi, kteří sluchadla nevyužívali, se ale nenašel žádný rozdíl v riziku úmrtí. To naznačuje, že příležitostné používání sluchadel nemusí přinášet žádné výhody pro prodloužení života.

Lepší duševní zdraví

Studie sice nezkoumala, proč sluchadla pomáhají lidem žít déle, ale Choiová věří, že tu příčinu zná. Opírá se o jiný nedávný výzkum, který odhalil, že používání sluchadel souvisí se snížením míry deprese a demence. Předpokládá, že zlepšení duševního zdraví a poznávacích schopností, které přichází s lepším sluchem, může podpořit lepší celkový zdravotní stav, což zase může prodloužit délku života.

Choiová doufá, že tato studie povzbudí více lidí, aby nosili sluchadla. A to přesto, že chápe odpor řady lidí vůči této pomůcce. Dobře pocitu rozumí zejména proto, že se sama narodila s poruchou sluchu, kterou sluchadlo mohlo kompenzovat. Ale styděla se za ně, takže se odvážila nosit ho až po třicítce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.