Mořské želvy jsou ohroženy zejména lovem, stále intenzivnější lidskou činností na pobřežích, ale také změnami klimatu. Biologové teď popsali další problém: želvy různých druhů se začínají křížit mezi sebou. Dopady jsou zatím neprozkoumané.
Mořské želvy existují už od dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, tedy od dob před asi 110 miliony let. Přesto je nyní jejich existence ohrožena, šest ze sedmi dnešních druhů je totiž považováno za ohrožené.
Řada organizací se snaží o ochranu těchto zvířat, ale mezitím se objevují dříve nečekané komplikace. Jednou z nich je mezidruhové páření neboli hybridizace mezi různými druhy mořských želv, která podle nových poznatků probíhá u Brazílie. Nejvíc se tento problém týká karet pravých a karet obecných.
Hybridizaci vědci pozorovali u pěti druhů mořských želv po celém světě, ale až doposud to bylo zcela výjimečné chování. Jenže teď genetická analýza v brazilském státě Bahia odhalila, že 30 až 40 procent samic karet pravých jsou ve skutečnosti kříženci první generace, kteří pocházejí z páření karet pravých s karetami obecnými.
Tito hybridi pak mohou zplodit životaschopné potomstvo druhé generace křížením, neboli zpětným křížením, s příslušníky obou rodičovských druhů.
Proč se to děje?
Tyto dva druhy želv se rozešly geneticky v době před přibližně 30 miliony roky, proto je jejich nové přibližování se nečekané. Podle biologů by mohlo lépe vysvětlit, jakou roli obecně hraje hybridizace v evoluci druhů, ale současně může jít o varovný signál.
„To se v přírodě moc nevidí – druhy, které se rozešly takhle dávno a jsou přitom schopné se stále křížit,“ uvedla Sibelle Torres Vilaçaová, genetička z univerzity ve Ferraře v Itálii. „Je tam i jedna evolučně zajímavá otázka: co se stane, až se tyto genomy znovu setkají?“
Některé případy hybridizace želv se týkají i dalších druhů, které jsou si evolučně ještě vzdálenější – rozešly se před více než 60 miliony let, což je velmi neobvyklé. „Kdybychom to srovnali s primáty, tak by to bylo jako křížení lidí s lemury,“ uvedla Vilaçaová.
Protože se v Brazílii jedná o první dvě generace hybridů a želvy obou druhů dospívají mezi 20 a 40 lety, je pravděpodobné, že se poprvé začala tato zvířata intenzivněji křížit přibližně v 80. letech dvacátého století. Právě tehdy se muselo stát něco, na co želvy zareagovaly.
Toto období se překrývá s dobou, kdy začaly populace mnoha druhů želv rychle klesat, a to jak kvůli konzumaci jejich masa a vajec, tak i kvůli urbanizaci pobřeží a jeho znečištění.
Další hrozbu představují změny klimatu, ty se ale začaly více projevovat až později, na začátek hybridizace nemohly mít tedy takový vliv.
Konkrétní příčiny této hybridizace ale prozatím zůstávají neznámé. Sledovat tyto změny bude složité, zejména pro to, jak dlouhověké jsou želvy a jak dlouhý je jejich životní cyklus.
