V Botswaně umírají stovky slonů. Příčiny jsou neznámé, některá zvířata padají mrtvá k zemi

V oblasti delty řeky Okavango v Botswaně přibývá mrtvých slonů, u kterých není jasná příčina úhynu. Úřady už jich potvrdily nejméně 275, zatímco před dvěma týdny jich bylo hlášeno 154. Příčina úhynu se stále vyšetřuje, pytláctví už ale úřady vyloučily, protože těla mrtvých zvířat byla netknutá. Informovala o tom agentura Reuters.

Vzorky tkáně mrtvých slonů byly odeslány k rozboru do Zimbabwe, Jihoafrické republiky a Kanady, uvedlo ministerstvo životního prostředí. Ředitel národních parků Cyril Taolo podle agentury AFP oznámil, že zatím bylo vyloučeno pytláctví, jelikož sloni byli nalezeni s kly. Nešlo ani o antrax, tedy sněť slezinnou, která v této části Botswany divoká zvířata občas postihuje.

Na začátku května organizace Sloni bez hranic (EWB) informovala, že na základě svých leteckých průzkumů dospěla k závěru, že v oblasti hynou sloni všech věkových kategorií. Někteří živí sloni, které organizace pozorovala, se zdáli být slabí, letargičtí a vyhublí.

„Někteří sloni působili dezorientovaně, měli potíže s chůzí, projevovali známky částečného ochrnutí nebo kulhání,“ uvedl ředitel EWB Mike Chase. Jeden slon podle něj chodil v kruhu a nedokázal změnit směr, přestože ho k tomu pobízeli další členové stáda.

Mrtví sloni v Botswaně
Zdroj: Reuters

Příčiny smrtí se vyšetřují

EWB ve své zprávě uvedla, že zaznamenala 356 mrtvých slonů. Ředitel Chase zdůraznil, že je nutné urychleně zjistit, zda uhynuli následkem otravy či nemoci. Otrava je ale také nepravděpodobná, protože v okolí mrtvých slonů nebyli pozorováni žádní mrtví mrchožrouti – kdyby sežrali otávené sloní maso, musela by se jejich těla vyskytovat opodál.

Zprávu s datem 19. června obdržela média ve středu, poznamenala agentura AFP. EWB ve zprávě uvádí, že zhruba 70 procent těchto slonů uhynulo asi před měsícem, zatímco zbývajících 30 procent během dvou týdnů před sepsáním zprávy.

V Africe se kvůli pytláctví stavy slonů snižují, v Botswaně tomu tak ale není. Žije v ní téměř třetina všech afrických slonů a stáda se tam stále zvětšují – zatímco na konci 90. let v zemi žilo zhruba 80 000 slonů, nyní je jich kolem 130 tisíc. Agentura Reuters dodává, že se o to zasloužila dobrá správa rezervací.

Mezi místními zemědělci ale sloni dobrou pověst nemají, protože jim někdy ničí úrodu. Prezident Mokgweetsi Masisi loni zrušil pětiletý zákaz lovu, který zavedl jeho předchůdce Ian Khama. Letos však lovecká sezona kvůli koronaviru vůbec nezačala, protože se mnoho zájemců do země kvůli zavřeným hranicím nedostalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...