V Atlantském oceánu je až desetkrát víc mikroplastů, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Ve vodách Atlantského oceánu plave několikanásobně větší množství mikroplastů, než se doposud odhadovalo. Celkem může jít přibližně o 200 milionů tun těchto částic. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Nature Communications. Podle vědců je zjištění alarmující a je potřeba rychlé akce.

Výzkum uskutečnili vědci z britského Národního oceánografického střediska. Zaměřili se v něm na množství mikroplastů ve vodách Atlantiku v oblasti mezi Britskými ostrovy a Falklandami. 

Tým měřil prvních 200 metrů pod hladinou oceánu. Došel tak k závěru, že asi v pěti procentech vod Atlantiku se nachází 12 až 21 milionů mikroskopických úlomků plastů. Takové množství by přitom zcela zaplnilo téměř tisíc kontejnerových lodí.

Až 200 milionů tun mikroplastů

Na základě svého zjištění tak vědci odhadují, že celkově je v Atlantiku přibližně 200 milionů tun daných částic. To je přitom mnohonásobně více, než odhadovaly dřívější propočty. Podle nich se mezi lety 1950 až 2015 dostalo do Atlantiku 17 až 47 milionů tun plastů.

„Naším klíčovým zjištěním je, že v horních vodách Atlantského oceánu je velmi mnoho částic mikroplastů, násobně více, než se dříve odhadovalo. Jejich množství bylo masivně podhodnoceno,“ uvedla podle serveru Guardian hlavní autorka výzkumu Kaciaryna Paborcavová z britského Národního oceánografického střediska.

Podle Paborcavové by mělo jejich zjištění povzbudit politiky, aby zvážili kroky, které by tento masivní příliv umělých hmot do oceánů zastavily. Poznamenala, že lidé ještě stále vědí příliš málo o možných nebezpečích daných částic pro podmořský svět. „Následky mohou být vážné, ale může chvíli trvat, než se jim podaří dosáhnout smrtelné úrovně,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 7 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...