V Atlantském oceánu je až desetkrát víc mikroplastů, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Ve vodách Atlantského oceánu plave několikanásobně větší množství mikroplastů, než se doposud odhadovalo. Celkem může jít přibližně o 200 milionů tun těchto částic. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Nature Communications. Podle vědců je zjištění alarmující a je potřeba rychlé akce.

Výzkum uskutečnili vědci z britského Národního oceánografického střediska. Zaměřili se v něm na množství mikroplastů ve vodách Atlantiku v oblasti mezi Britskými ostrovy a Falklandami. 

Tým měřil prvních 200 metrů pod hladinou oceánu. Došel tak k závěru, že asi v pěti procentech vod Atlantiku se nachází 12 až 21 milionů mikroskopických úlomků plastů. Takové množství by přitom zcela zaplnilo téměř tisíc kontejnerových lodí.

Až 200 milionů tun mikroplastů

Na základě svého zjištění tak vědci odhadují, že celkově je v Atlantiku přibližně 200 milionů tun daných částic. To je přitom mnohonásobně více, než odhadovaly dřívější propočty. Podle nich se mezi lety 1950 až 2015 dostalo do Atlantiku 17 až 47 milionů tun plastů.

„Naším klíčovým zjištěním je, že v horních vodách Atlantského oceánu je velmi mnoho částic mikroplastů, násobně více, než se dříve odhadovalo. Jejich množství bylo masivně podhodnoceno,“ uvedla podle serveru Guardian hlavní autorka výzkumu Kaciaryna Paborcavová z britského Národního oceánografického střediska.

Podle Paborcavové by mělo jejich zjištění povzbudit politiky, aby zvážili kroky, které by tento masivní příliv umělých hmot do oceánů zastavily. Poznamenala, že lidé ještě stále vědí příliš málo o možných nebezpečích daných částic pro podmořský svět. „Následky mohou být vážné, ale může chvíli trvat, než se jim podaří dosáhnout smrtelné úrovně,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 27 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...