V Atlantském oceánu je až desetkrát víc mikroplastů, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Ve vodách Atlantského oceánu plave několikanásobně větší množství mikroplastů, než se doposud odhadovalo. Celkem může jít přibližně o 200 milionů tun těchto částic. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Nature Communications. Podle vědců je zjištění alarmující a je potřeba rychlé akce.

Výzkum uskutečnili vědci z britského Národního oceánografického střediska. Zaměřili se v něm na množství mikroplastů ve vodách Atlantiku v oblasti mezi Britskými ostrovy a Falklandami. 

Tým měřil prvních 200 metrů pod hladinou oceánu. Došel tak k závěru, že asi v pěti procentech vod Atlantiku se nachází 12 až 21 milionů mikroskopických úlomků plastů. Takové množství by přitom zcela zaplnilo téměř tisíc kontejnerových lodí.

Až 200 milionů tun mikroplastů

Na základě svého zjištění tak vědci odhadují, že celkově je v Atlantiku přibližně 200 milionů tun daných částic. To je přitom mnohonásobně více, než odhadovaly dřívější propočty. Podle nich se mezi lety 1950 až 2015 dostalo do Atlantiku 17 až 47 milionů tun plastů.

„Naším klíčovým zjištěním je, že v horních vodách Atlantského oceánu je velmi mnoho částic mikroplastů, násobně více, než se dříve odhadovalo. Jejich množství bylo masivně podhodnoceno,“ uvedla podle serveru Guardian hlavní autorka výzkumu Kaciaryna Paborcavová z britského Národního oceánografického střediska.

Podle Paborcavové by mělo jejich zjištění povzbudit politiky, aby zvážili kroky, které by tento masivní příliv umělých hmot do oceánů zastavily. Poznamenala, že lidé ještě stále vědí příliš málo o možných nebezpečích daných částic pro podmořský svět. „Následky mohou být vážné, ale může chvíli trvat, než se jim podaří dosáhnout smrtelné úrovně,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 11 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 12 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 14 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 16 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

Evropský pohled