V Atlantském oceánu je až desetkrát víc mikroplastů, než se předpokládalo, tvrdí vědci

Ve vodách Atlantského oceánu plave několikanásobně větší množství mikroplastů, než se doposud odhadovalo. Celkem může jít přibližně o 200 milionů tun těchto částic. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Nature Communications. Podle vědců je zjištění alarmující a je potřeba rychlé akce.

Výzkum uskutečnili vědci z britského Národního oceánografického střediska. Zaměřili se v něm na množství mikroplastů ve vodách Atlantiku v oblasti mezi Britskými ostrovy a Falklandami. 

Tým měřil prvních 200 metrů pod hladinou oceánu. Došel tak k závěru, že asi v pěti procentech vod Atlantiku se nachází 12 až 21 milionů mikroskopických úlomků plastů. Takové množství by přitom zcela zaplnilo téměř tisíc kontejnerových lodí.

Až 200 milionů tun mikroplastů

Na základě svého zjištění tak vědci odhadují, že celkově je v Atlantiku přibližně 200 milionů tun daných částic. To je přitom mnohonásobně více, než odhadovaly dřívější propočty. Podle nich se mezi lety 1950 až 2015 dostalo do Atlantiku 17 až 47 milionů tun plastů.

„Naším klíčovým zjištěním je, že v horních vodách Atlantského oceánu je velmi mnoho částic mikroplastů, násobně více, než se dříve odhadovalo. Jejich množství bylo masivně podhodnoceno,“ uvedla podle serveru Guardian hlavní autorka výzkumu Kaciaryna Paborcavová z britského Národního oceánografického střediska.

Podle Paborcavové by mělo jejich zjištění povzbudit politiky, aby zvážili kroky, které by tento masivní příliv umělých hmot do oceánů zastavily. Poznamenala, že lidé ještě stále vědí příliš málo o možných nebezpečích daných částic pro podmořský svět. „Následky mohou být vážné, ale může chvíli trvat, než se jim podaří dosáhnout smrtelné úrovně,“ dodala.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...