Úmrtí stovek slonů v Botswaně způsobily toxiny ze sinic

2 minuty
Události: Za hromadný úhyn slonů mohou sinice
Zdroj: ČT24

Úhyn stovek slonů v africké Botswaně způsobily toxické látky produkované sinicemi. Řekl to na úterní tiskové konferenci zástupce ředitele tamního oddělení ochrany národních parků Cyril Taolo. Podle něj bylo nalezeno už 330 mrtvých slonů. Jejich smrt nedokázaly úřady zatím uspokojivě vysvětlit.

Hlavní veterinář Mmadi Reuben na téže tiskové konferenci řekl, že je stále mnoho nezodpovězených otázek. „Naše poslední testy ukazují, že příčinou smrti byly neurotoxiny produkované sinicemi. Jde o bakterie, které se nacházejí ve vodě. Musíme ale najít odpovědi na mnoho dalších otázek, například proč sloni uhynuli pouze v jedné lokalitě. Máme několik hypotéz a vyšetřujeme,“ řekl Reuben.

Mrtví sloni v Botswaně
Zdroj: Reuters

Nalezená těla měla kly, což vyloučilo zásah pytláků. Podobně se našlo dvacet uhynulých slonů v sousedním Zimbabwe a i tamní úřady mají podezření, že příčinou úmrtí mohla být bakteriální infekce.

Jak napsala agentura Reuters, slonů v Africe vlivem činnosti pytláků ubývá, ale Botswana je domovem téměř třetiny celé africké populace – tamní stáda se rozrostla na 130 tisíc kusů.

Proč jsou sinice problém?

„Sinice neboli cyanobakterie jsou jedny z nejstarších organismů na světě, důkazy o jejich existenci sahají až do doby před 3,5 miliardy let. V přírodě hrají velmi záslužnou roli, jsou významnými producenty kyslíku. Problém ale nastává, když se sinice přemnoží,“ uvádí čeští vědci v časopise Věda a výzkum.

Hlavní příčinou rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy už zmíněná eutrofizace, která je častým problémem většiny našich nádrží. Dalším faktorem je pak nárůst teploty vody zapříčiněný klimatickou změnou. Brzkému nástupu přemnožení sinic svědčí právě čím dál častější teplé a suché počasí – tedy typické projevy klimatické změny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hmyz mizí i z míst, kde ho neohrožuje člověk. Viníkem je změna klimatu

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.
před 14 hhodinami

Pacientům se svalovou dystrofií by mohly pomoci nové preparáty

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.
před 19 hhodinami

Past pokroku: Černobyl pohřbil zbytky důvěry v komunistický režim v Československu

Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale dále oslabil ve společnosti něco, co je pro její fungování zásadní. Důvěru.
před 20 hhodinami

Pitter po válce léčil společně židovské a německé děti. Navzdory komunistům

Akce Zámky - ačkoli to zní jako tajná operace komunistické Státní bezpečnosti, jmenoval se tak poválečný projekt na záchranu a uzdravení židovských dětí. Ty ihned v květnu 1945 začal shromažďovat kazatel a spisovatel Přemysl Pitter, který jim následně zajistil péči na konfiskovaných zámcích po Němcích ve středních Čechách. Jeho bohulibá činnost si ale záhy vysloužila řadu kritiků – to když se kromě židovských dětí, které se vrátily z koncentráků často bez rodin, začal stejně starat i o německé děti, které trpěly po válce ve sběrných táborech pro Němce.
před 21 hhodinami

S prevencí požárů pomáhá hasičům také virtuální realita

Za mnoha tragickými požáry stojí podle hasičů nedbalost a nepozornost. I proto zdůrazňují význam preventivních programů. Nově například využívají virtuální realitu, s jejímž přispěním učí, jak včas odhalit nebezpečný spotřebič, reagovat na únik plynu nebo bezpečně opustit dům, v němž hoří. Pomocí speciálních brýlí a ovladačů je po vstupu do virtuálního domu rizik nutné odstranit vše, co je potenciálně nebezpečné – otevřený krb, zapnutý laptop na posteli či hořící cigareta.
8. 9. 2025

Vědci nahlédli do světa bez cukrovky. Experiment s CRISPR ale čelí nejistotě

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.
8. 9. 2025

Sebevražednost je v Česku nad průměrem EU a podhodnocená, upozorňují odborníci

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.
8. 9. 2025

Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.
8. 9. 2025
Načítání...