Umělá inteligence naslouchala delfínům. Teď se učí rozeznávat jejich řeč

Američtí oceánologové se pokusili o delfínech zjistit něco nového pomocí zatím neobvyklé metody: nechali počítačový program založený na strojovém učení poslouchat delfíny. Měl se pak pokusit tento kód rozlousknout. Výsledek předčil očekávání.

Stroj byl schopen odhalit šest zatím neznámých signálů, které delfíni vydávají pomocí echolokace. Výzkum se odehrál v Mexickém zálivu.

Vědci sledují populace delfínů nejčastěji z lodí nebo letadel. Je to ovšem nesmírně drahé, jen málo spolehlivé a také časově náročné. Mnohem levnější variantou je analyzovat zvuky, které se ozývají v oceánu – delfíní cvakání se ve vodě šíří pozoruhodně daleko. Zvířata tyto zvuky využívají k více účelům, od navigace, až po komunikaci.

Kdyby se vědci naučili rozpoznávat, jakému druhu delfína patří cvakání, mohli by poměrně snadno spočítat, jaká je frekvence jejich výskytu v různých oblastech. A také by si třeba všimli, že se některým místům začali delfíni vyhýbat, případně že komunikují o něčem jiném – to samozřejmě jen v případě, kdybychom dokázali přesněji pochopit, jak „delfínština“ funguje.

Delfíni se v řeči moc neliší

Až doposud ale měli vědci naprosto zásadní problém rozeznat od sebe různé druhy delfíního cvakání. Rozdíly jsou totiž zcela minimální. „Když zkoumáte zvuky z nějakého velkého souboru dat, vždycky tu existuje šance, že lidská zkušenost, a tedy i předsudky, zkreslí výsledky,“ uvedla Simone Baumann-Pickeringová, bioložka ze Scrippsova oceánografického institutu, která se na výzkumu podílela.

Ukázalo se, že vědec od vědce si vykládá signály odlišně, takže se tento způsob identifikace delfínů ukázal krajně nespolehlivým.

Robot nakrmený jazykem delfínů

Aby se tomu vyhnuli, vyzkoušeli vědci novou metodu – nahradili roli člověka strojem, specializovanou umělou inteligencí. „Nakrmili“ ji 52 miliony zvuků delfíního cvakání, které nahrávali dva roky u mořského dna v oblasti Mexického zálivu. Algoritmus byl schopen roztřídit zvuky podle několika kategorií, našel sedm hlavních druhů.

Vědci pak rozeznali, že jeden z typů zvuků vydává konkrétní druh delfína, plískavice šedá. Další zvuky ještě nebyly spolehlivě identifikovány, ale existuje domněnka, že by se mohlo jednat o zvuky kulohlavce Sieboldova a kosatky černé.

Mořští biologové nyní budou chtít potvrdit tyto výsledky během pozorování reálných zvířat – bohužel jde o tvory, kteří většinou žijí jen ve volné přírodě a v delfináriích se nechovají.
Článek vyšel v odborném časopise PLOS Computational Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...