Umělá inteligence naslouchala delfínům. Teď se učí rozeznávat jejich řeč

Američtí oceánologové se pokusili o delfínech zjistit něco nového pomocí zatím neobvyklé metody: nechali počítačový program založený na strojovém učení poslouchat delfíny. Měl se pak pokusit tento kód rozlousknout. Výsledek předčil očekávání.

Stroj byl schopen odhalit šest zatím neznámých signálů, které delfíni vydávají pomocí echolokace. Výzkum se odehrál v Mexickém zálivu.

Vědci sledují populace delfínů nejčastěji z lodí nebo letadel. Je to ovšem nesmírně drahé, jen málo spolehlivé a také časově náročné. Mnohem levnější variantou je analyzovat zvuky, které se ozývají v oceánu – delfíní cvakání se ve vodě šíří pozoruhodně daleko. Zvířata tyto zvuky využívají k více účelům, od navigace, až po komunikaci.

Kdyby se vědci naučili rozpoznávat, jakému druhu delfína patří cvakání, mohli by poměrně snadno spočítat, jaká je frekvence jejich výskytu v různých oblastech. A také by si třeba všimli, že se některým místům začali delfíni vyhýbat, případně že komunikují o něčem jiném – to samozřejmě jen v případě, kdybychom dokázali přesněji pochopit, jak „delfínština“ funguje.

Delfíni se v řeči moc neliší

Až doposud ale měli vědci naprosto zásadní problém rozeznat od sebe různé druhy delfíního cvakání. Rozdíly jsou totiž zcela minimální. „Když zkoumáte zvuky z nějakého velkého souboru dat, vždycky tu existuje šance, že lidská zkušenost, a tedy i předsudky, zkreslí výsledky,“ uvedla Simone Baumann-Pickeringová, bioložka ze Scrippsova oceánografického institutu, která se na výzkumu podílela.

Ukázalo se, že vědec od vědce si vykládá signály odlišně, takže se tento způsob identifikace delfínů ukázal krajně nespolehlivým.

Robot nakrmený jazykem delfínů

Aby se tomu vyhnuli, vyzkoušeli vědci novou metodu – nahradili roli člověka strojem, specializovanou umělou inteligencí. „Nakrmili“ ji 52 miliony zvuků delfíního cvakání, které nahrávali dva roky u mořského dna v oblasti Mexického zálivu. Algoritmus byl schopen roztřídit zvuky podle několika kategorií, našel sedm hlavních druhů.

Vědci pak rozeznali, že jeden z typů zvuků vydává konkrétní druh delfína, plískavice šedá. Další zvuky ještě nebyly spolehlivě identifikovány, ale existuje domněnka, že by se mohlo jednat o zvuky kulohlavce Sieboldova a kosatky černé.

Mořští biologové nyní budou chtít potvrdit tyto výsledky během pozorování reálných zvířat – bohužel jde o tvory, kteří většinou žijí jen ve volné přírodě a v delfináriích se nechovají.
Článek vyšel v odborném časopise PLOS Computational Biology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 8 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 14 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 15 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...