Francie se stejně jako významná část Evropy potýká s vlnami veder a sucha. Letos je ale díky moderním technologiím lépe připravená a umí odhalovat nelegální plýtvání vodou. Francouzské daňové úřady díky umělé inteligencí našly majitele tisíců nepřiznaných soukromých bazénů, kteří za to musí zaplatit dohromady asi 10 milionů eur – téměř čtvrt miliardy korun.
Umělá inteligence hledá ve Francii nelegální bazény. Už jich našla přes 20 tisíc
Úřady na to využily systém, na němž spolupracovaly společnosti Google a Capgemini. Ten díky specializované umělé inteligenci dokáže rozlišit na satelitních a leteckých fotografiích zahradní bazény. Potom sám tyto bazény porovná s daty v katastru nemovitostí a určí, které jsou tam legálně a které ne.
Francie s tímto systémem začala už vloni, zatím funguje v devíti departementech. Podařilo se mu za tu dobu najít doposud 20 356 bazénů; francouzské úřady ho považují za úspěšný, a bude proto rozšířený po celé zemi.
Program funguje podobně jako jiné umělé inteligence, které pracují s obrázky. Na souboru ověřených fotografií bazénů se naučí rozeznávat typické tvary a vlastnosti bazénu, jak je vidět shora. A pak už obrovskou rychlostí prochází dostupné letadlové nebo satelitní snímky, na nichž se pokouší tyto tvary nacházet.
Podobným způsobem dnes podobné programy hledají třeba nádory na rentgenových snímcích plic nebo identifikují lidské obličeje na záběrech bezpečnostních kamer.
Konec podvodů s nemovitostmi?
Pátrání po majitelích bazénů, kteří jejich vlastnictví nenahlásí, je ale jen začátkem toho, čeho je tento algoritmus schopen. Nejde totiž zdaleka jen o vodu, která je v těchto bazénech, ale obecně o placení daní: ve Francii se od jejich vlastnictví odvíjí i daň z nemovitosti, u běžného bazénu jde asi o 200 euro (4500 korun) ročně.
Jenže podobných druhů nelegálních staveb existuje mnohem víc; a francouzský daňový úřad by chtěl umělou inteligenci natrénovat, aby hledala i je – například různé přístavky nebo pergoly. „Zaměřujeme se hlavně na přístavby domů, jako jsou verandy, ale musíme si být jisti, že software opravdu najde stavby s velkou rozlohou, a ne třeba psí boudu nebo dětský domek na hraní,“ řekl listu Le Parisien náměstek generálního ředitele pro veřejné finance Antoine Magnant.
Příliš chybující robot
Zatím je v tom umělá inteligence ale neúspěšná, rozeznat pergolu od plachty položené na zemi je nad její síly. A ani při určování bazénů není ani zdaleka bezchybná. Podle analýzy úspěšnosti, která proběhla už na jaře, má program asi třicetiprocentní chybovost – nejčastěji si plete bazény se solárními panely.
Data proto vždy stejně musí ještě podrobit analýze lidský expert. Tomu předběžný výběr strojem výrazně urychlí práci. Cílem další fáze využívání tohoto systému je zdokonalit technologii, aby byla ještě úspěšnější.
Úřady předpokládají, že se jim investice vrátí – odhadují, že kdyby se jim povedlo najít všechny nehlášené bazény, přineslo by to přes 40 milionů eur ročně, tedy přes miliardu korun.
Nad bazény se smráká
Ve Francii stoupla obliba vlastních bazénů zejména v době covidové pandemie, kdy se lidé zdržovali více doma. Odhaduje se, že v současné době je jich tam nejméně 3,2 milionu.
A to samozřejmě zvyšuje spotřebu vody v zemi, která trpí rozsáhlým a intenzivním suchem. Situace je v některých regionech natolik vážná, že francouzští ekologové dokonce vyzvali k úplnému zákazu soukromých bazénů.
Tajemník strany Zelených (EELV) Julien Bayou, uvedl pro deník Guardian, že Francouzi potřebují „jiný vztah k vodě“. Uvedl, že vzhledem k ohrožení zásob pitné vody je rozumné uvažovat o omezení jejího využívání k rekreačním účelům. „Úkolem není zakázat koupání, ale zajistit naše životní potřeby vody,“ řekl.
