Roboty, ale i další technologie s umělou inteligencí, například televizory, představil veletrh spotřební elektroniky, který v pátek skončil v Las Vegas. Jedni nástup těchto technologií podporují a nazývají umělou inteligenci ropou 21. století. Druzí varují například před tím, že může výrazně změnit trh práce. O budoucnosti s umělou inteligencí se zamýšlel v Událostech, komentářích České televize Ivan M. Havel z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky.
Umělá inteligence je zatím jen úzce specializovaná. Člověk dokáže řadu věcí najednou, říká Ivan M. Havel
Na problematiku umělé inteligence a bezpečnosti upozornila i kauza čínské společnosti Huawei. Ta už loni avizovala, že se letos chce zaměřit na 5G síť a právě umělou inteligenci.
A ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že národ, který ovládne umělou inteligenci, bude vládnout světu.
„Zejména neví, co to je umělá inteligence. To slovo, ten termín, vznikl v roce 1956. Jedna definice byla docela zajímavá z 90. let, která říkala, že jde o to donutit počítač dělat věci, který umí jen člověk,“ reagoval v Událostech, komentářích České televize Ivan M. Havel.
Podle něj je ale současná umělá inteligence stále velmi omezená. „Dovede to mluvit, dovede to překládat, dovede to rozpoznávat obrazy, já nevím, co všechno, ale to člověk dovede všechno najednou…,“ řekl. „A vlastně my ani nevíme, co všechno člověk dovede a jak to tedy naučit ten počítač,“ doplnil.
Podle něj největší nebezpečí blízké budoucnosti je trochu jinde. „Myslím, že větší nebezpečí než umělá inteligence je zasíťování celého světa, že všichni můžeme být pod dohledem, všichni můžeme pustit do světa jakoukoliv Jobovu zvěst,“ popsal Havel.
- Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938, Praha) je vědecký pracovník a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR
- Je šéfredaktorem časopisu Vesmír
- Bratr bývalého prezidenta Václava Havla, se kterým patřil mezi zakladatele Občanského fóra
- Autor četných vědeckých studií a esejistických úvah
- Zdroj: Wikipedie
Třetí světová válka? Pokud bude, tak z jiného důvodu
Také americký podnikatel Elon Musk, zakladatel výrobce automobilů Tesla, říkal, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčina třetí světové války.“ S tím ale Ivan Havel nesouhlasí. „Nemusíme se bát, ta válka vznikne z jiných důvodů, ale ne kvůli nějaké umělé inteligenci. Ostatně roboti, kteří budou válčit, pokud budou nějací válčit, tak nemusí být moc chytří,“ míní.
Podle něj budou roboti i umělá inteligence stále jen úzce zaměření. „Budou umět dělat samostatně věci, oni už teď umí dělat samostatně věci. Ale nebudou umět všechno a nebudou umět chtít dělat všecko,“ odhadl.
Vůči lásce budou roboti stále imunní
Robot zřejmě nikdy nezvládne i další věc – na rozdíl od člověka: zamilovat se. „Může předstírat, že se zamiloval, hrát může cokoliv, už jsou roboti, kteří jsou sexy. Ale tam jde o to, o čem se poměrně málo mluví, a to je základní vlastnost člověka, že ví, co dělá, ví, na co myslí, a chce, nebo nechce na to myslet. Ale má svou vůli a to nikdo neví, co to vlastně je ani u člověka, natož potom, aby to dovedl naprogramovat na nějakém počítači,“ je přesvědčený Havel.
Přiznává však, že pokrok v této oblasti má za sebou v poslední době dva velké průlomy. „Jeden byl, že se ukázalo, že existují umělé neuronové sítě. A že když je velký počet prvků, které jsou vzájemně propojeny a ta propojení můžou být závislá na zkušenosti, na tom, co dělal systém předtím, tak že dovede vytvořit, řekněme, situace, které my nevíme předem, jak je naprogramovat,“ popsal první objev Havel.
A druhým směrem vývoje jsou podle něj takzvané hluboké neuronové sítě. „Takové, které dovedou klasifikovat a samy vytvořit kategorie, podle kterých budou hodnotit, a my nemáme šanci poznat, jak to dělají,“ řekl Havel. „Prostě se vytvoří jakýsi substrát, který se pak dovede učit,“ dodal.
Nikdo neví, zda se umělá inteligence nedokáže od člověka odpoutat
Na otázku, zda nehrozí, že by se tato „přemýšlivá“ umělá inteligence dokázala osamostatnit od lidského vedení, odpověděl Havel váhavě. „Nemůžou se osamostatnit v tom, aby se samy rozhodovaly, aby měly vůli něco chtít, aby měly vědomí sebe sama a takové věci. Respektive my nemůžeme odpovědět ani ano, ani ne, protože nevíme, co to je,“ přiznal.
Podle něj právě neuronové sítě jsou cesta, kterou povede další směr. „Mám pocit, že ty husté, neobyčejně rychlé sítě budou hrát roli a pak taky taková ta veliká síť, která je po celém světě, že se využije, ne nutně v pozitivním smyslu, možnost komunikace po celé planetě,“ zamyslel se Havel.
„Podívejte na Google. Před 20 nebo 30 lety by člověka nenapadlo, že může napsat slovo a okamžitě během mikrosekundy odpoví, co to je a kde to najde,“ dodal závěrem.