Ucpaný nos a kvalitní chrup mohou vést podle vědců k superpřenosům covidu

Výzkum amerických expertů poprvé ukázal na fyziologické příčiny toho, proč se z někoho může stát super-šiřitel virů, jako je například SARS-CoV-2, tedy nový koronavirus. Výsledky zveřejnil odborný časopis Physics of Fluids.

Autoři studie pracovali s počítačovými modely, které simulovaly kýchání u různých typů lidí. Hledali pak, jaké fyziologické znaky znamenají větší rozptyl nebo dosah kapiček, které se během kýchání do okolí uvolňují.

Vědce také zajímalo, jak se rozdíly v lidské anatomii podílejí na schopnosti těchto kapiček, které potenciálně obsahují viry, vydržet ve vzduchu.

Ukázalo se, že řada tělesných znaků opravdu pomáhá virům se šířit – patří mezi ně zejména ucpaný nos, ale třeba i plný chrup zubů. To všechno má dopad na to, jak se kapičky při kýchnutí šíří vzduchem.

Šíření nového koronaviru

Podle hlavních lékařských autorit se virus, který způsobuje nemoc covid-19, šíří především kapénkovou infekcí, tedy drobnými kapénkami, které se uvolňují zejména při kašli nebo kýchání. Právě ony totiž obsahují částice viru. Bez vlhkosti by virus rychle vyschl a zaniknul.

Spousta studií jasně prokázala, že roušky toto šíření vzdušnou cestou zpomalují a respirátory mu brání. Naopak velmi málo je zatím známo o tom, jak se uvolňování kapének liší u jednotlivých lidí podle toho, jak se od sebe tělesně odlišují.

„Tohle je první studie, která chce pochopit PROČ – tedy proč se u někoho kapénky šíří dál a víc,“ uvedl její spoluautor Michael Kinzel. „Ukázali jsme, že lidské tělo má mechanismy, které narušují výtrysky kapének z úst a brání jim tak dostat se daleko,“ popsal vědec.

Pokud mají lidé čistý nos, například poté, co se vysmrkali, rychlost a tedy i dolet kapének je mnohem menší, než když kýchne člověk, který má nos plný. Je to tím, že čistý nos umožňuje, aby se proud vzduchu (a kapének) při kýchnutí šířil nejen ústy, ale u nosními dírkami. A nemá tím pádem takovou sílu. A naopak, ucpaný nos znamená, že se výdechový proud koncentruje jen v ústech a nabírá na rychlosti.

Experimenty s počítačovým modelem ukázaly, že podobnou roli hrají i zuby. Pokud má člověk chrup se všemi zuby, tvoří to jakousi přehradu, která pak částečky urychluje a ony doletí dál.

„Je to tak, zuby vytvářejí zúžení a to posiluje výdech a činí ho více turbulentním,“ doplnil Kinzel. „Ukazuje se, že pomáhají šíření částeček. Když tedy potkáte někoho bez zubů, můžete čekat, že bude kýchat slaběji,“ dodal.

Jak výzkum probíhal

Vědci pro tuto studii využili 3D modelování a matematické simulace. Pomocí nich vytvořili několik typů nos a úst, které pak kombinovali.

Když pak v těchto modelech simulovali kýchání, zdaleka nejvíce vynikaly ty modely, které měly ucpaný nos a plnou sadu zubů. U nich dolétly kapénky až o 60 procent dál než u lidí s menším počtem zubů a čistým nosem.

Vědci chtějí na tomto modelu dále pracovat a rozšířit ho o další proměnné a faktory. Už nyní ale podle autorů jejich práce ukázala, jak důležité je mít volný nos a udržovat ho pomocí kapesníků průchozí. 

Právě ucpaný nos by podle nich mohl být jedním ze zásadních faktorů, které způsobují, že na některých místech dochází k takzvaným superpřenosům, které nakazí na jednom místě až desítky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
před 5 hhodinami

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 8 hhodinami

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
před 8 hhodinami

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
před 11 hhodinami

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
06:24Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
včera v 15:07

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
včera v 12:01

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
včera v 10:17
Načítání...