U žen po porodu hrozí vyšší riziko rakoviny prsu než u bezdětných, tvrdí nová studie

Ženy, které mají potomky, můžou být více ohrožené rakovinou prsu než jejich bezdětné vrstevnice. Zvýšené riziko může přetrvávat i víc než dvacet let po porodu a týká se především žen, jež se poprvé staly matkami až po třicítce. Vyplývá to z výsledků nové studie, kterou publikoval časopis Annals of Internal Medicine.

I když rakovina prsu nejvíce ohrožuje starší ženy, v některých případech se nevyhne ani mladším generacím. Právě na ty se zaměřil nový výzkum, který uskutečnili lékaři ze Severokarolínské univerzity a londýnského Institutu na výzkum rakoviny.

Studie zahrnovala data téměř 900 tisíc žen mladších 55 let, která byla sesbíraná v rámci projektu Premenopausal Breast Cancer Collaborative Group. Sledované ženy pocházely z několika evropských zemí, USA a Austrálie a žádná z nich na začátku studie rakovinou prsu netrpěla.  

Během analýzy vědci zjistili, že ženy po porodu měly větší nebezpečí, že se u nich rozvine rakovina prsu, než ty, které byly bezdětné. „Riziko bylo nejvyšší kolem pěti let po porodu, a poté se postupně snižovalo,“ uvedla podle CNN hlavní autorka studie Hazel Nicholsová ze Severokarolínské univerzity s tím, že zvýšené riziko trvalo průměrně přibližně 23 a půl roku.  Až poté se začala situace obracet a rakovinou prsu začaly být ohroženější bezdětné ženy.  

Nicholsová ale zároveň dodala, že mladé ženy mají obecně malé riziko, že touto nemocí onemocní, proto není důvod propadat panice a kvůli obavám z rakoviny prsu se vyhýbat těhotenství.  

„V absolutním měřítku se jedná o velmi malé rozdíly, ale jsou důležité, protože jsou odlišné od toho, co víme o těchto rizikových faktorech u starších žen,“ vysvětlila Nicholsová. Podle odborníků jsou totiž ve vyšším věku rakovinou prsu více ohrožené naopak bezdětné ženy.   

Starší prvorodičky jsou ohroženější

Na riziko rakoviny u mladých žen přitom podle studie nemělo vliv to, jestli kojily. Matky, které poprvé rodily až po třicítce, byly ale rakovinou prsu ohroženější než ty, jež první plné těhotenství absolvovaly nejméně o deset let dříve. Roli může hrát také dědičnost. 

Proč jsou ženy po porodu rakovinou prsu ohroženější, se zatím vědcům objasnit nepodařilo. Danou oblast je podle nich potřeba ještě podrobněji prozkoumat. Zatím si ale tento jev vysvětlují autoři studie tím, že těhotenství je období, kdy dochází k rychlému rozvoji prsní tkáně a k rapidnímu dělení prsních buněk.

„Víme, že když tkáň rychle expanduje, je zde větší potenciál k tomu, aby ve vývoji buněk nastala chyba, nebo aby při dělení vadné buňky vznikla řada jejích kopií,“ vysvětlila Nicholsová s tím, že si ale nemyslí, že by těhotenství samo o sobě riziko rakoviny prsu zvyšovalo.   

V Česku onemocní rakovinou prsu ročně sedm tisíc žen

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina prsu mezi ženami nejrozšířenějším nádorovým onemocněním, kterým ve světě každoročně onemocní přibližně 2,1 milionu z nich. Rakovina prsu má také nejvyšší úmrtnost – WHO uvádí, že zhruba 15 procent pacientek nemoci podlehne. 

V Česku je podle serveru MAMO.cz každoročně diagnostikováno přibližně sedm tisíc nových případů rakoviny prsu. Na následky tohoto onemocnění zemře ročně přibližně 1900 žen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...