U žen po porodu hrozí vyšší riziko rakoviny prsu než u bezdětných, tvrdí nová studie

Ženy, které mají potomky, můžou být více ohrožené rakovinou prsu než jejich bezdětné vrstevnice. Zvýšené riziko může přetrvávat i víc než dvacet let po porodu a týká se především žen, jež se poprvé staly matkami až po třicítce. Vyplývá to z výsledků nové studie, kterou publikoval časopis Annals of Internal Medicine.

I když rakovina prsu nejvíce ohrožuje starší ženy, v některých případech se nevyhne ani mladším generacím. Právě na ty se zaměřil nový výzkum, který uskutečnili lékaři ze Severokarolínské univerzity a londýnského Institutu na výzkum rakoviny.

Studie zahrnovala data téměř 900 tisíc žen mladších 55 let, která byla sesbíraná v rámci projektu Premenopausal Breast Cancer Collaborative Group. Sledované ženy pocházely z několika evropských zemí, USA a Austrálie a žádná z nich na začátku studie rakovinou prsu netrpěla.  

Během analýzy vědci zjistili, že ženy po porodu měly větší nebezpečí, že se u nich rozvine rakovina prsu, než ty, které byly bezdětné. „Riziko bylo nejvyšší kolem pěti let po porodu, a poté se postupně snižovalo,“ uvedla podle CNN hlavní autorka studie Hazel Nicholsová ze Severokarolínské univerzity s tím, že zvýšené riziko trvalo průměrně přibližně 23 a půl roku.  Až poté se začala situace obracet a rakovinou prsu začaly být ohroženější bezdětné ženy.  

Nicholsová ale zároveň dodala, že mladé ženy mají obecně malé riziko, že touto nemocí onemocní, proto není důvod propadat panice a kvůli obavám z rakoviny prsu se vyhýbat těhotenství.  

„V absolutním měřítku se jedná o velmi malé rozdíly, ale jsou důležité, protože jsou odlišné od toho, co víme o těchto rizikových faktorech u starších žen,“ vysvětlila Nicholsová. Podle odborníků jsou totiž ve vyšším věku rakovinou prsu více ohrožené naopak bezdětné ženy.   

Starší prvorodičky jsou ohroženější

Na riziko rakoviny u mladých žen přitom podle studie nemělo vliv to, jestli kojily. Matky, které poprvé rodily až po třicítce, byly ale rakovinou prsu ohroženější než ty, jež první plné těhotenství absolvovaly nejméně o deset let dříve. Roli může hrát také dědičnost. 

Proč jsou ženy po porodu rakovinou prsu ohroženější, se zatím vědcům objasnit nepodařilo. Danou oblast je podle nich potřeba ještě podrobněji prozkoumat. Zatím si ale tento jev vysvětlují autoři studie tím, že těhotenství je období, kdy dochází k rychlému rozvoji prsní tkáně a k rapidnímu dělení prsních buněk.

„Víme, že když tkáň rychle expanduje, je zde větší potenciál k tomu, aby ve vývoji buněk nastala chyba, nebo aby při dělení vadné buňky vznikla řada jejích kopií,“ vysvětlila Nicholsová s tím, že si ale nemyslí, že by těhotenství samo o sobě riziko rakoviny prsu zvyšovalo.   

V Česku onemocní rakovinou prsu ročně sedm tisíc žen

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina prsu mezi ženami nejrozšířenějším nádorovým onemocněním, kterým ve světě každoročně onemocní přibližně 2,1 milionu z nich. Rakovina prsu má také nejvyšší úmrtnost – WHO uvádí, že zhruba 15 procent pacientek nemoci podlehne. 

V Česku je podle serveru MAMO.cz každoročně diagnostikováno přibližně sedm tisíc nových případů rakoviny prsu. Na následky tohoto onemocnění zemře ročně přibližně 1900 žen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 49 mminutami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 9 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...