U žen po porodu hrozí vyšší riziko rakoviny prsu než u bezdětných, tvrdí nová studie

Ženy, které mají potomky, můžou být více ohrožené rakovinou prsu než jejich bezdětné vrstevnice. Zvýšené riziko může přetrvávat i víc než dvacet let po porodu a týká se především žen, jež se poprvé staly matkami až po třicítce. Vyplývá to z výsledků nové studie, kterou publikoval časopis Annals of Internal Medicine.

I když rakovina prsu nejvíce ohrožuje starší ženy, v některých případech se nevyhne ani mladším generacím. Právě na ty se zaměřil nový výzkum, který uskutečnili lékaři ze Severokarolínské univerzity a londýnského Institutu na výzkum rakoviny.

Studie zahrnovala data téměř 900 tisíc žen mladších 55 let, která byla sesbíraná v rámci projektu Premenopausal Breast Cancer Collaborative Group. Sledované ženy pocházely z několika evropských zemí, USA a Austrálie a žádná z nich na začátku studie rakovinou prsu netrpěla.  

Během analýzy vědci zjistili, že ženy po porodu měly větší nebezpečí, že se u nich rozvine rakovina prsu, než ty, které byly bezdětné. „Riziko bylo nejvyšší kolem pěti let po porodu, a poté se postupně snižovalo,“ uvedla podle CNN hlavní autorka studie Hazel Nicholsová ze Severokarolínské univerzity s tím, že zvýšené riziko trvalo průměrně přibližně 23 a půl roku.  Až poté se začala situace obracet a rakovinou prsu začaly být ohroženější bezdětné ženy.  

Nicholsová ale zároveň dodala, že mladé ženy mají obecně malé riziko, že touto nemocí onemocní, proto není důvod propadat panice a kvůli obavám z rakoviny prsu se vyhýbat těhotenství.  

„V absolutním měřítku se jedná o velmi malé rozdíly, ale jsou důležité, protože jsou odlišné od toho, co víme o těchto rizikových faktorech u starších žen,“ vysvětlila Nicholsová. Podle odborníků jsou totiž ve vyšším věku rakovinou prsu více ohrožené naopak bezdětné ženy.   

Starší prvorodičky jsou ohroženější

Na riziko rakoviny u mladých žen přitom podle studie nemělo vliv to, jestli kojily. Matky, které poprvé rodily až po třicítce, byly ale rakovinou prsu ohroženější než ty, jež první plné těhotenství absolvovaly nejméně o deset let dříve. Roli může hrát také dědičnost. 

Proč jsou ženy po porodu rakovinou prsu ohroženější, se zatím vědcům objasnit nepodařilo. Danou oblast je podle nich potřeba ještě podrobněji prozkoumat. Zatím si ale tento jev vysvětlují autoři studie tím, že těhotenství je období, kdy dochází k rychlému rozvoji prsní tkáně a k rapidnímu dělení prsních buněk.

„Víme, že když tkáň rychle expanduje, je zde větší potenciál k tomu, aby ve vývoji buněk nastala chyba, nebo aby při dělení vadné buňky vznikla řada jejích kopií,“ vysvětlila Nicholsová s tím, že si ale nemyslí, že by těhotenství samo o sobě riziko rakoviny prsu zvyšovalo.   

V Česku onemocní rakovinou prsu ročně sedm tisíc žen

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rakovina prsu mezi ženami nejrozšířenějším nádorovým onemocněním, kterým ve světě každoročně onemocní přibližně 2,1 milionu z nich. Rakovina prsu má také nejvyšší úmrtnost – WHO uvádí, že zhruba 15 procent pacientek nemoci podlehne. 

V Česku je podle serveru MAMO.cz každoročně diagnostikováno přibližně sedm tisíc nových případů rakoviny prsu. Na následky tohoto onemocnění zemře ročně přibližně 1900 žen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...