U spánku je pravidelnost ještě důležitější než délka, tvrdí italští lékaři

Uléhá-li člověk ke spánku vždy ve stejnou hodinu a pravidelně se ráno ve stejnou hodinu budí, může to podle výzkumu italských vědců vést ke zlepšení fyzické či psychické pohody. Naopak nepravidelnost spánku zhoršuje usínání, vede k ospalosti přes den i nižší fyzické aktivitě. O výsledcích výzkumu píše italský deník Corriere della Sera.

Lékaři dospěli k tomuto závěru na základě studia zvyků dospělých osob ve věku od 54 do 93 let, u nichž s pomocí moderních přístrojů měřili spánek. S vysokou přesností díky tomu mohli určit, kdy tyto osoby chodily spát a kdy se budily. Žádná ze sledovaných osob netrpěla nespavostí či jinými poruchami spánku, jako je syndrom spánkové apnoe. Vědci přihlíželi k četným parametrům zdraví, jako je krevní tlak či glykémie.

Vědci především odhalili, že nepravidelnost ve spánku prodlužuje dobu potřebnou k usnutí, vede k ospalosti přes den, k menšímu vystavení dennímu světlu a k nižší fyzické aktivitě, a to nezávisle na délce spánku. Navíc se s tím pojí vyšší úroveň stresu a depresí.

Údaje o stavu metabolismu a o kardiovaskulárním zdraví jsou ještě překvapivější: kdo nepravidelně uléhá a budí se, má vyšší krevní tlak a hladinu cukru v krvi a je tedy ohrožen cukrovkou. Ti, kdo spí nepravidelně, jsou také v průměru více obézní a všechny tyto faktory dohromady vedou k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt a mrtvice.

„Pozorovali jsme, že osoby s hypertenzí mají tendenci déle spát a obézní v průměru zvýší svou aktivitu až pozdě večer. Čím větší jsou výkyvy v čase, kdy chodí člověk spát a kdy vstává, tím více roste riziko pro zdraví,“ vysvětluje Jessica Lunsfordová-Averyová, která výzkum koordinovala. „Kdo má velké výkyvy v čase spánku, je méně aktivní, více ospalý a unavený, ale především jej ohrožují kardiovaskulární a metabolické problémy. Naše výsledky ukazují, že jde o výraznou souvislost,“ dodává.

Podceňovaný význam spánku

Je obtížné říci, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Neurofyziolog z oddělení neurověd z Janovské univerzity Lino Nobili potvrzuje, že pravidelnost spánku je klíčová, protože to je jeden z mechanismů, který pomáhá udržet synchronizované vnitřní biologické hodiny, zásadní pro funkce organismu na bázi cyklu světlo a tma.

V noci se mění tělesná teplota, sekrece hormonů, krevní tlak, srdeční rytmus. Udržení těchto rytmů je pro zdraví nezbytné. „Víme, že velmi výrazné změny v cyklu spánek a bdění se pojí s větší pravděpodobností gastritidy, problémy se střevy, protože se mění mnohé vegetativní a hormonální ukazatele. Jsme-li například v noci vzhůru, mění se produkce hormonů, které regulují pocit hladu a sytosti. To nás vede k tomu, že jíme více a většinou méně zdravá jídla,“ uvádí autoři.

To vše se jasně ukazuje na osobách, které pracují na směny, a tedy mají značně nepravidelný čas spánku a probuzení. Ale i méně drastické výkyvy mohou škodit, vést k nerovnováze cirkadiánního rytmu (biologický rytmus dlouhý 20–28 hodin, pozn. red.) se škodlivými dopady na zdraví. Chodit spát ve stejnou hodinu a ve stejnou hodinu se budit je tedy dobrý zvyk.

„Důležitější je ranní vstávání,“ doporučuje Nobili. „Jestliže se budeme ráno budit vždy ve stejný čas, večer se potřeba spánku dostaví sama od sebe. Budeme-li tomu naslouchat, pochopíme, jaké je správné okénko pro spánek. Ne vždy je to však možné. Když se spontánně budíme v devět hodin, ale v tuto hodinu bychom už měli být v kanceláři, musíme v týdnu vynaložit trochu úsilí, ale o víkendu je nějaké to porušení pravidla povoleno. Když je rytmus spánku téměř vždy pravidelný, sporadické výjimky neuškodí,“ uzavírá Nobili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 11 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 17 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 18 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 20 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 22 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 22 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.