Uléhá-li člověk ke spánku vždy ve stejnou hodinu a pravidelně se ráno ve stejnou hodinu budí, může to podle výzkumu italských vědců vést ke zlepšení fyzické či psychické pohody. Naopak nepravidelnost spánku zhoršuje usínání, vede k ospalosti přes den i nižší fyzické aktivitě. O výsledcích výzkumu píše italský deník Corriere della Sera.
Lékaři dospěli k tomuto závěru na základě studia zvyků dospělých osob ve věku od 54 do 93 let, u nichž s pomocí moderních přístrojů měřili spánek. S vysokou přesností díky tomu mohli určit, kdy tyto osoby chodily spát a kdy se budily. Žádná ze sledovaných osob netrpěla nespavostí či jinými poruchami spánku, jako je syndrom spánkové apnoe. Vědci přihlíželi k četným parametrům zdraví, jako je krevní tlak či glykémie.
Vědci především odhalili, že nepravidelnost ve spánku prodlužuje dobu potřebnou k usnutí, vede k ospalosti přes den, k menšímu vystavení dennímu světlu a k nižší fyzické aktivitě, a to nezávisle na délce spánku. Navíc se s tím pojí vyšší úroveň stresu a depresí.
Údaje o stavu metabolismu a o kardiovaskulárním zdraví jsou ještě překvapivější: kdo nepravidelně uléhá a budí se, má vyšší krevní tlak a hladinu cukru v krvi a je tedy ohrožen cukrovkou. Ti, kdo spí nepravidelně, jsou také v průměru více obézní a všechny tyto faktory dohromady vedou k vyššímu riziku kardiovaskulárních příhod, jako je infarkt a mrtvice.
„Pozorovali jsme, že osoby s hypertenzí mají tendenci déle spát a obézní v průměru zvýší svou aktivitu až pozdě večer. Čím větší jsou výkyvy v čase, kdy chodí člověk spát a kdy vstává, tím více roste riziko pro zdraví,“ vysvětluje Jessica Lunsfordová-Averyová, která výzkum koordinovala. „Kdo má velké výkyvy v čase spánku, je méně aktivní, více ospalý a unavený, ale především jej ohrožují kardiovaskulární a metabolické problémy. Naše výsledky ukazují, že jde o výraznou souvislost,“ dodává.
Podceňovaný význam spánku
Je obtížné říci, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice. Neurofyziolog z oddělení neurověd z Janovské univerzity Lino Nobili potvrzuje, že pravidelnost spánku je klíčová, protože to je jeden z mechanismů, který pomáhá udržet synchronizované vnitřní biologické hodiny, zásadní pro funkce organismu na bázi cyklu světlo a tma.
V noci se mění tělesná teplota, sekrece hormonů, krevní tlak, srdeční rytmus. Udržení těchto rytmů je pro zdraví nezbytné. „Víme, že velmi výrazné změny v cyklu spánek a bdění se pojí s větší pravděpodobností gastritidy, problémy se střevy, protože se mění mnohé vegetativní a hormonální ukazatele. Jsme-li například v noci vzhůru, mění se produkce hormonů, které regulují pocit hladu a sytosti. To nás vede k tomu, že jíme více a většinou méně zdravá jídla,“ uvádí autoři.
To vše se jasně ukazuje na osobách, které pracují na směny, a tedy mají značně nepravidelný čas spánku a probuzení. Ale i méně drastické výkyvy mohou škodit, vést k nerovnováze cirkadiánního rytmu (biologický rytmus dlouhý 20–28 hodin, pozn. red.) se škodlivými dopady na zdraví. Chodit spát ve stejnou hodinu a ve stejnou hodinu se budit je tedy dobrý zvyk.
„Důležitější je ranní vstávání,“ doporučuje Nobili. „Jestliže se budeme ráno budit vždy ve stejný čas, večer se potřeba spánku dostaví sama od sebe. Budeme-li tomu naslouchat, pochopíme, jaké je správné okénko pro spánek. Ne vždy je to však možné. Když se spontánně budíme v devět hodin, ale v tuto hodinu bychom už měli být v kanceláři, musíme v týdnu vynaložit trochu úsilí, ale o víkendu je nějaké to porušení pravidla povoleno. Když je rytmus spánku téměř vždy pravidelný, sporadické výjimky neuškodí,“ uzavírá Nobili.
