U neandertálců popsali vědci selektivní kanibalismus

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Neandertálci byli nejbližší příbuzní moderních lidí. Sdíleli s nimi prostor, řadu zvyků – a podle nové studie také kanibalismus. Pojídání lidských těl bylo rozšířené u celé řady kultur, u mnoha se pak přeměnilo symbolicky v jiné rituály.

Antropologové prozkoumali neandertálské kanibalistické zvyky v jeskyni Troisieme, která je součástí slavných Goyetských jeskyní v Belgii. Výzkum ukázal, že na tomto místě bylo v době, kdy ji neandertálci obývali, – tedy před asi 41 až 45 tisíci lety – toto chování zaměřené hlavně na dospělé ženy a děti.

Hlad, nebo rituál?

Vědci dokázali během deset let zkoumání popsat velmi detailně biologický profil obětí neandertálského kanibalismu. Analýza odhalila, že všechny oběti, které byly na místě zabity a zkonzumovány, zřejmě patřily ke skupině pocházející z jiné než místní komunity.

Pravděpodobně byly přivezeny na místo, kde byly pozřeny jako potrava, nikoliv ale v rituálním kontextu. To naznačují stopy na tělech mrtvých, jež jsou podobné těm, které byly nalezeny na kostech zvířat ulovených, poražených a konzumovaných obyvateli Goyetských jeskyní.

Znamená to, že kanibalismus nejspíš u neandertálců naplňoval hlavně potřebu zahnat hlad. Kdyby měl rituální původ, pravděpodobně by se týkal i členů této skupiny, ale zejména by bylo zabíjení spojené s nějakými jedinečnými postupy.

Podle autorů to také naznačuje existenci napětí mezi různými skupinami neandertálců v té době a prostoru. Těsně před tím, než odsud vymizeli, zde vedle sebe existovaly kulturně značně odlišné populace neandertálců, vedle nich sem už ale pronikaly také první skupiny moderních lidí druhu Homo sapiens sapiens.

Neandertálské jeskyně vydávají tajemství

Tyto závěry vycházejí z desetiletého výzkumu, který zahrnoval přehodnocení sbírky z Goyetských jeskyní pomocí analýzy DNA, radiokarbonového datování a izotopových měření. Kombinace těchto nástrojů dokázala určit původ zemřelých, zatímco virtuální rekonstrukce umožnily nahlédnout na způsob smrti a prokázat, že tato těla byla zpracovávána jako potrava.

Dotyčný jeskynní systém byl neandertálci obývaný už od doby přes 120 tisíci lety – to znamená, že se zde pohybovali víc než 80 tisíc let. Jeskyně Troisieme byla obývána poměrně krátce, „jen“ asi pět tisíc let. Ale právě tady se našlo devětadevadesát kostí tohoto druhu – jde o vůbec největší sbírku neandertálských fosilií v severní Evropě.

Vědci přitom už dlouho uvažovali o tom, že na nich vidí stopy po kanibalismu: těla byla stažená z kůže a rozřezaná, kosti vykazují stopy po řezech a byly rozlomeny, aby se z nich vysál morek. Velmi podobné stopy zpracování na sobě měly i pozůstatky sobů z tohoto místa.

A na konec jedna zajímavost: tyto jeskyně měly natolik vynikající vlastnosti, že poté, co odtud odešli (nebo byli vypuzeni) neandertálci, osídlili je moderní lidé. Podle výzkumu z roku 2016 byli tito noví obyvatelé geneticky blízcí lidem žijícím ve stejné době ve Věstonicích na Moravě – tedy slavným „lovcům mamutů“, kteří vytvořili Věstonickou venuši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...