Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly zatím sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, chování lidí během pandemie nebo také klimatická změna.
U Austrálie letos žraloci zabili nejvíc lidí od roku 1934. Příčinou může být pandemie nebo změna klimatu
Problém podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně, jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.
Možných vysvětlení je několik, uvádí CNN – někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají a letošní bilance tak může být jen náhodná. „V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění,“ uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.
Pandemie nebo klima?
Pravděpodobnost úmrtí závisí také na tom, kam žralok člověka kousne. Nebo letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie covidu-19 tráví více času ve vodě, zní další možné vysvětlení.
Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů, domnívají se odborníci. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji, než je globální průměr. Kritická je situace Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.
„Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti,“ uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. „Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody, a také se mění rozložení kořisti,“ dodává.
Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků, uzavírají.
Žraloci útočí i na severu
Podobnou situaci zažívají nyní i na severu USA. Letos v červenci tam po napadení žralokem bílým zemřela v moři u města Harpswell ve státě Maine žena. Tak vysoko na severu přitom žraločí útoky nejsou známé. Až doposud totiž tito predátoři neměli důvod se do chladných vod vydávat.
Ale v posledních letech se planeta rychle mění a zvířata na to reagují. Mainský záliv, který se rozkládá od mysu Cape Cod po kanadskou provincii Nové Skotsko, se ohřívá rychleji než 99 procent světových oceánů. Odhaduje se, že nyní v této oblasti žije okolo 50 tisíc tuleňů kuželozubých a jen o něco méně tuleňů obecných. Před několika desetiletími byla přitom tato zvířata kvůli lovu na pokraji vyhubení.
A protože jsou tuleni oblíbenou potravou žraloků, pronikají za nimi do nových teritorií. Odborníci věří, že si žralok plavkyni s tuleněm mohl splést a očekávají, že i v této části světa může podobných incidentů přibývat.