Útoky žraloků si letos v Austrálii vyžádaly zatím sedm životů, což je nejvíce od roku 1934. S odvoláním na australský úřad na ochranu přírody o tom informovala stanice CNN, podle které nelze jednoznačně určit příčinu smutné bilance. Za vysokým počtem obětí může stát náhoda, chování lidí během pandemie nebo také klimatická změna.
Problém podle statistik nevězí v četnosti útoků těchto mořských predátorů, ale v počtu lidí, kteří po napadení zemřou. Letos australské úřady zaznamenaly 21 útoků, tedy podobně, jako v předchozích letech. Za rok 2019 přitom země neohlásila jediné úmrtí a v předchozích letech to byly v průměru dvě oběti ročně. Nejvyšší zaznamenaný rekord pochází z roku 1929, kdy zemřelo devět lidí.
Možných vysvětlení je několik, uvádí CNN – někteří odborníci poukázali na to, že statistiky obětí rok od roku kolísají a letošní bilance tak může být jen náhodná. „V několika posledních letech se nám podařilo několik lidí zachránit, a to jen díky tomu, že byl na místě šťastnou náhodou někdo kvalifikovaný k ošetření zranění,“ uvádí Culum Brown z univerzity v Sydney.
Pandemie nebo klima?
Pravděpodobnost úmrtí závisí také na tom, kam žralok člověka kousne. Nebo letos lidé jednoduše kvůli teplému počasí či práci z domova v době pandemie covidu-19 tráví více času ve vodě, zní další možné vysvětlení.
Nelze však vyloučit, že je na vině klimatická změna a oteplování oceánů, domnívají se odborníci. Vody u jihozápadního pobřeží Austrálie se například ohřívají čtyřikrát rychleji, než je globální průměr. Kritická je situace Velkého bariérového útesu, který podle dat střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu v posledních 30 letech přišel o polovinu korálů, či mangrovových porostů na pobřeží. Mořští živočichové pak kvůli změnám ekosystému migrují na jih a s nimi i žraloci.
„Řekl bych, že u hodně druhů uvidíme větší přesuny, rozšíření působnosti,“ uvádí Robert Harcourt ze stejné univerzity. „Je to proto, že dynamika klimatické změny znamená změnu vhodného prostředí ohledně teploty vody, a také se mění rozložení kořisti,“ dodává.
Harcourt i Brown se domnívají, že u letošní statistiky zatím nelze vyvodit příčinu. Je však jisté, že oceán se mění a s ním i návyky žraloků, uzavírají.
Žraloci útočí i na severu
Podobnou situaci zažívají nyní i na severu USA. Letos v červenci tam po napadení žralokem bílým zemřela v moři u města Harpswell ve státě Maine žena. Tak vysoko na severu přitom žraločí útoky nejsou známé. Až doposud totiž tito predátoři neměli důvod se do chladných vod vydávat.
Ale v posledních letech se planeta rychle mění a zvířata na to reagují. Mainský záliv, který se rozkládá od mysu Cape Cod po kanadskou provincii Nové Skotsko, se ohřívá rychleji než 99 procent světových oceánů. Odhaduje se, že nyní v této oblasti žije okolo 50 tisíc tuleňů kuželozubých a jen o něco méně tuleňů obecných. Před několika desetiletími byla přitom tato zvířata kvůli lovu na pokraji vyhubení.
A protože jsou tuleni oblíbenou potravou žraloků, pronikají za nimi do nových teritorií. Odborníci věří, že si žralok plavkyni s tuleněm mohl splést a očekávají, že i v této části světa může podobných incidentů přibývat.
