Velký bariérový útes ztratil za třicet let přes polovinu korálů, zřejmě navždy. Ničí ho podle studie změna klimatu

Biologové z australského státu Queensland vydali studii, v níž popsali změny na největším korálovém útesu planety. Podle nich je kriticky poškozený, na vině je přitom podle nich především stoupající teplota mořské vody v důsledku klimatických změn.

Za nejhorší období vědci označili roky 2016 a 2017, kdy došlo k rozsáhlému blednutí korálových kolonií, které signalizuje jejich postupný úhyn. Zasaženy byly všechny typy korálů, zvlášť pak koráli z řádu větevníků (Acropora), kteří tvoří přirozené životní prostředí pro tisíce dalších živočišných a rostlinných druhů.

„Nemůžeme ztrácet čas –⁠ musíme razantně snížit emise skleníkových plynů,“ zdůraznili mořští biologové ze střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu.

Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou.

Australští vědci ve své nové studii vyjádřili obavy, že časté epizody blednutí korálů výrazně sníží u Velkého bariérové útesu schopnost obnovy. Podle studie, zveřejněné v časopise Proceedings of the Royal Society B, v letech 2016 a 2017 značně ubylo nově narozených korálů i těch dospělých, kteří mají schopnost se rozmnožovat. „To znamená, že odolnost útesu, jeho schopnost vzpamatovat se z opakujících se epizod blednutí, se snížila,“ řekl jeden z autorů studie Terry Hughes.

Obří ekosystém v úpadku

„Domnívali jsme se, že Velký bariérový útes chrání jeho obrovská velikost, ale naše výsledky ukazují, že i ty největší a relativně dobře chráněné korálové systémy se potýkají s rostoucími problémy a čelí úpadku,“ dodal.

Vědci zkoumali stav útesu v letech 1995 až 2017, poukázali ale také na to, že k dalšímu masivnímu blednutí korálů došlo během letošního horkého léta, kdy byla postižena především jižní část Velkého bariérového útesu.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dva tisíce kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 36 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 49 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026
Načítání...