Velký bariérový útes ztratil za třicet let přes polovinu korálů, zřejmě navždy. Ničí ho podle studie změna klimatu

Biologové z australského státu Queensland vydali studii, v níž popsali změny na největším korálovém útesu planety. Podle nich je kriticky poškozený, na vině je přitom podle nich především stoupající teplota mořské vody v důsledku klimatických změn.

Za nejhorší období vědci označili roky 2016 a 2017, kdy došlo k rozsáhlému blednutí korálových kolonií, které signalizuje jejich postupný úhyn. Zasaženy byly všechny typy korálů, zvlášť pak koráli z řádu větevníků (Acropora), kteří tvoří přirozené životní prostředí pro tisíce dalších živočišných a rostlinných druhů.

„Nemůžeme ztrácet čas –⁠ musíme razantně snížit emise skleníkových plynů,“ zdůraznili mořští biologové ze střediska pro studium korálového útesu při univerzitě Jamese Cooka v Queenslandu.

Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou.

Australští vědci ve své nové studii vyjádřili obavy, že časté epizody blednutí korálů výrazně sníží u Velkého bariérové útesu schopnost obnovy. Podle studie, zveřejněné v časopise Proceedings of the Royal Society B, v letech 2016 a 2017 značně ubylo nově narozených korálů i těch dospělých, kteří mají schopnost se rozmnožovat. „To znamená, že odolnost útesu, jeho schopnost vzpamatovat se z opakujících se epizod blednutí, se snížila,“ řekl jeden z autorů studie Terry Hughes.

Obří ekosystém v úpadku

„Domnívali jsme se, že Velký bariérový útes chrání jeho obrovská velikost, ale naše výsledky ukazují, že i ty největší a relativně dobře chráněné korálové systémy se potýkají s rostoucími problémy a čelí úpadku,“ dodal.

Vědci zkoumali stav útesu v letech 1995 až 2017, poukázali ale také na to, že k dalšímu masivnímu blednutí korálů došlo během letošního horkého léta, kdy byla postižena především jižní část Velkého bariérového útesu.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dva tisíce kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 20 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.