Tyranosaurus mezi trilobity. Paleontologové objevili v Austrálii obří fosilii

Nově popsaný druh trilobita byl podle jeho objevitelů prvohorní obdobou tyranosaura – podle něj také dostal jméno. Vědci jeho exemplář našli na Klokaním ostrově v Jižní Austrálii.

Jeho objev je zásadní pro lepší pochopení období kambria, kdy tento druh dávno vyhynulého tvora ještě žil. Právě v této době totiž došlo k takzvané kambrické explozi, což byl náhlý nárůst počtu druhů mnohobuněčných živočichů.

Stalo se to asi před 540 miliony lety a tato událost je v podstatě považována za začátek rozvoje „moderního života“. O jejím původu a příčinách se ale stále ví příliš málo.

Jednou z těchto skupin byli také trilobiti. Měli těla tvořená třemi laloky krytá pevným krunýřem. Existovalo jich obrovské množství, vědci jich popsali zatím přes 17 tisíc. I když dnes už je na Zemi nenajdeme, jednalo se o jedny z nejúspěšnějších živočichů v dějinách naší planety – vydrželi totiž existovat přes 270 milionů let.

Predátorský trilobit

„Rozhodli jsme se pojmenovat tento nový druh Redlichia rex (podle vzoru Tyrannosaurus rex) pro jeho veliké rozměry ale také díky jeho úctyhodným končetinám s trny, jimiž drtil a trhal svou potravu – tedy zřejmě ostatní trilobity,“ uvedl James Holden, australský paleontolog, který výzkum vedl.

Nově objevený trilobit se zachoval ve skvělém stavu, jeho fosilie má dokonce i měkké části, jako jsou právě končetiny. Vědci o objevu informovali v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology. Jde podle nich o vůbec největšího trilobita, jaký byl kdy v Austrálii nebo jejím okolí objeven. Se třiceti centimetry byl téměř dvakrát větší než ostatní trilobiti, kteří v té době v Austrálii žili.

„Zajímavé ale je, že druhy trilobitů, které byly v této oblasti nalezené, včetně Redlichia rex mají na tělech zranění, jež jim museli způsobit predátoři, kteří drtili krunýře,“ komentoval práci profesor Diego García-Bellido. Je tedy pravděpodobné, že již v této době museli existovat ještě větší predátoři, anebo žily větší exempláře „tyranosaura mezi trilobity“ a tento tvor byl kanibalem, myslí si paleontologové.

Z jiných míst světa zná věda ještě větší druhy těchto tvorů – rekordmanem byl Isotelus Rex, který měřil 75 centimetrů a žil na území dnešní Severní Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 31 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...