Tyrannosaurus neměl nikdy peří, dokazuje nový objev

Už několik let se spekuluje o tom, že tyrannosauři mohli mít těla pokrytá peřím. Nyní tato spekulace zřejmě definitivně padá.

Přestože předchůdci tyrannosaurů zřejmě měli pernatá těla, samotní tyrannosauři byli spíše pokrytí šupinatou kůží, dokazuje analýza dobře dochované fosilie.

Podle tohoto nového výzkumu vypadal povrch tyrannosauřího těla velmi podobně tomu, nač jsme zvyklí u moderních plazů – bylo tedy pokryté šupinami podobně jako u ještěrek nebo varanů.

Nahrávám video
Nová kniha mapuje kroky dinosaurů v Čechách
Zdroj: ČT24

Vědci věří, že se tito dinosauři mohli peří zbavit, když už je nepotřebovali. U jejich předchůdců totiž sloužilo především jako tepelná izolace před chladem. Ale s tím, jak se tělo zvířete zvětšuje, přichází stále o méně tepla – a tak se peří ukázalo být u dvanáctimetrového obra jako zbytečné.

Šlo by o velmi podobný proces, jaký vědci znají například od slonů. Také oni byli v dobách, kdy byli ještě menší, srstnatí, postupně se však chlupů na většině těla zbavili – jako izolace neměly smysl. Asijští sloni jsou přitom o něco chlupatější než ti afričtí, mají totiž o něco menší rozměry.

Ani stopa po peří

Peří bylo objeveno již dříve rovnou u několika dinosaurů příbuzných tyrannosaurům. Autoři nového výzkumu se tedy podrobně podívali na fosilizované pozůstatky kůže z exempláře tyrannosaura přezdívaného Wyrex, který byl objeven v Montaně. Srovnávali to s jinými příbuznými t-rexe, kteří žili na konci období křídy v Asii i Americe, například albertosaura nebo gorgosaura.

Vědci pod vedením Dr. Phila Bella z australské University of New England výsledky výzkumu prezentovali v odborném časopise Biology Letters. Kůže tyrannosaurů musela být podle této práce šupinatá a nenašly se po ní žádné stopy po peří. Problém je, že peří se obecně ve fosilních nálezech velmi špatně zachovává, hledat stopy po něm je z jeho povahy mnohem složitější než po kostech nebo třeba vejcích.

Příběh pernatého obra

Zatím největším opeřeným dinosaurem byl yutyrannus huali, který byl objeven na severovýchodě Číny roku 2012. Tento nedávno popsaný opeřený masožravý tvor byl starším příbuzným tyrannosaura rexe. Žil před asi 125 miliony lety, v dospělosti vážil 1400 kilogramů – tedy asi čtvrtinu hmotnosti tyrannosaura.

Tři fosilie popsal Sing Sü s kolegy z čínské akademie věd v Pekingu. Zkameněliny jsou mimořádně dobře zachovalé a představují dospělého jedince a dvě asi půltunová mláďata. Yutyrannus se v některých rysech shodoval s jeho pozdějšími příbuznými. Na rozdíl od tyrannosaura měl ale peří a tři funkční prsty, zatímco tyrannosaurus měl funkční prsty jen dva.

Vědci se domnívají, že dlouhá nitkovitá pera sloužila jako izolace. Živočich žil v období druhohor nazývaném spodní křída. Teploty prý byly tehdy nižší než ve zbytku této vývojové etapy Země a pohybovaly se kolem deseti stupňů Celsia, o osm méně než teplotní průměr. Odborníci ale nevylučují, že peří hrálo roli při námluvách nebo v bojích. Podle studie je dokonce možné se domnívat, že pera měli na části těla i tyrannosauři.

Ze největšího dosud známého opeřeného dinosaura byl do objevu yutaranna pokládán beipiaosaurus. Yutyrannus ale ve srovnání s ním vážil 40 krát víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...