Tyrannosaurus neměl nikdy peří, dokazuje nový objev

Už několik let se spekuluje o tom, že tyrannosauři mohli mít těla pokrytá peřím. Nyní tato spekulace zřejmě definitivně padá.

Přestože předchůdci tyrannosaurů zřejmě měli pernatá těla, samotní tyrannosauři byli spíše pokrytí šupinatou kůží, dokazuje analýza dobře dochované fosilie.

Podle tohoto nového výzkumu vypadal povrch tyrannosauřího těla velmi podobně tomu, nač jsme zvyklí u moderních plazů – bylo tedy pokryté šupinami podobně jako u ještěrek nebo varanů.

10 minut
Nová kniha mapuje kroky dinosaurů v Čechách
Zdroj: ČT24

Vědci věří, že se tito dinosauři mohli peří zbavit, když už je nepotřebovali. U jejich předchůdců totiž sloužilo především jako tepelná izolace před chladem. Ale s tím, jak se tělo zvířete zvětšuje, přichází stále o méně tepla – a tak se peří ukázalo být u dvanáctimetrového obra jako zbytečné.

Šlo by o velmi podobný proces, jaký vědci znají například od slonů. Také oni byli v dobách, kdy byli ještě menší, srstnatí, postupně se však chlupů na většině těla zbavili – jako izolace neměly smysl. Asijští sloni jsou přitom o něco chlupatější než ti afričtí, mají totiž o něco menší rozměry.

Ani stopa po peří

Peří bylo objeveno již dříve rovnou u několika dinosaurů příbuzných tyrannosaurům. Autoři nového výzkumu se tedy podrobně podívali na fosilizované pozůstatky kůže z exempláře tyrannosaura přezdívaného Wyrex, který byl objeven v Montaně. Srovnávali to s jinými příbuznými t-rexe, kteří žili na konci období křídy v Asii i Americe, například albertosaura nebo gorgosaura.

Vědci pod vedením Dr. Phila Bella z australské University of New England výsledky výzkumu prezentovali v odborném časopise Biology Letters. Kůže tyrannosaurů musela být podle této práce šupinatá a nenašly se po ní žádné stopy po peří. Problém je, že peří se obecně ve fosilních nálezech velmi špatně zachovává, hledat stopy po něm je z jeho povahy mnohem složitější než po kostech nebo třeba vejcích.

Příběh pernatého obra

Zatím největším opeřeným dinosaurem byl yutyrannus huali, který byl objeven na severovýchodě Číny roku 2012. Tento nedávno popsaný opeřený masožravý tvor byl starším příbuzným tyrannosaura rexe. Žil před asi 125 miliony lety, v dospělosti vážil 1400 kilogramů – tedy asi čtvrtinu hmotnosti tyrannosaura.

Tři fosilie popsal Sing Sü s kolegy z čínské akademie věd v Pekingu. Zkameněliny jsou mimořádně dobře zachovalé a představují dospělého jedince a dvě asi půltunová mláďata. Yutyrannus se v některých rysech shodoval s jeho pozdějšími příbuznými. Na rozdíl od tyrannosaura měl ale peří a tři funkční prsty, zatímco tyrannosaurus měl funkční prsty jen dva.

Vědci se domnívají, že dlouhá nitkovitá pera sloužila jako izolace. Živočich žil v období druhohor nazývaném spodní křída. Teploty prý byly tehdy nižší než ve zbytku této vývojové etapy Země a pohybovaly se kolem deseti stupňů Celsia, o osm méně než teplotní průměr. Odborníci ale nevylučují, že peří hrálo roli při námluvách nebo v bojích. Podle studie je dokonce možné se domnívat, že pera měli na části těla i tyrannosauři.

Ze největšího dosud známého opeřeného dinosaura byl do objevu yutaranna pokládán beipiaosaurus. Yutyrannus ale ve srovnání s ním vážil 40 krát víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 15 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 16 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 19 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 22 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...