Co důležitého se stalo ve třetím březnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí.
Týden ve vědě: Od plánu cesty na Mars po úmrtí Stephena Hawkinga
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Loď na Mars? Už příští rok, prozradil Elon Musk
Vesmírná loď určená k cestám na Mars se bude moci vydat na první krátké lety už v první polovině příštího roku. Na konferenci o hudebních a filmových technologiích SXSW v texaském Austinu to řekl vizionář a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk.
Americká soukromá společnost SpaceX už dříve oznámila, že chce k Marsu vyslat první vesmírnou loď v roce 2022. Jednat by se však mělo pouze o loď s nákladem. O dva roky později by už měla k rudé planetě vyrazit raketa s lidskou posádkou.
Arktická zima: Letos je nejméně ledu v dějinách měření. Bude tát i permafrost
Nejvíc ledu bývá v Arktidě právě v této době, tedy během první poloviny března. V průměru led v tomto čase pokrývá víc než 15 milionů kilometrů čtverečních. Letos je ho však v první polovině března vůbec nejméně v historii měření – pouhých 14,2 milionu kilometrů čtverečních.
Tak velká čísla se jen těžko nějak představují, pro lepší ilustraci je to plocha větší, než je rozloha Polska, Německa a Francie dohromady. Rekordně málo ledu bylo sice v Arktidě i loni, letos je ho ale o dalších 150–160 tisíc kilometrů čtverečních méně – to je oblast Rakouska a Česka dohromady.
Kosmem letí první pirátské družice. Přes zákaz je tam poslala nenápadná americká firma
V lednu odstartovala do kosmu indická raketa PSLV-C40. Na palubě měla 31 družic, mezi nimi například satelit Arkyd-6, který by mohl přispět k těžbě na asteroidech, nebo první komerční finský satelit.
Jenže raketa nesla také čtyři drobné satelity, které nebyly schválené. Jedná se o družice startupu Swarm Technologies. Zajímavé je, že neměly povolení od Federal Communications Commission (FCC). Bohužel jsou tak malé, že se v kosmu téměř nedají odhalit, a přitom jsou dost velké na to, aby představovaly riziko pro jiné lidmi vyrobené předměty na oběžné dráze – tvrdí FCC.
Unikátní gel brněnských vědců může léčit popáleniny, zlomeniny i zefektivnit chemoterapii
Brněnští vědci po deseti letech výzkumu vyvinuli gel, který má usnadnit a urychlit například léčbu popálenin.
Během životnosti může do těla vypouštět postupně účinné látky a dá se aplikovat nanesením na kůži, ale i vstříknutím injekční stříkačkou či nastříknutím sprejem. Tři vědci, kteří se na výzkumu podíleli, si gel nechali patentovat a i nadále pracují na vylepšování vlastností, uvedla v tiskové zprávě Kateřina Vlková z oddělení marketingu výzkumného centra CEITEC VUT.
Vedoucí týmu byla Lucy Vojtová. Ta upřesnila, že jde o hydrogel, který lze připravit na míru pacientovi tvarem i velikostí a po skončení účinku se rozpadne. Je to viskózní roztok polymeru, který při teplotě lidského těla ztuhne a dá se stabilizovat v medicíně hojně využívaným modrým světlem.
Vědci v Olomouci naučili ječmen vyrobit lidský peptid, který umí zatočit s infekcemi
Díky molekulárnímu farmaření moravský vědecký tým vyvinul ojedinělou technologii, která může být základem pro velkokapacitní produkci tohoto peptidu. Výrobní cena se nyní pohybuje v řádu až desetitisíců korun za miligram, využití geneticky modifikovaného ječmene by ji však mohlo výrazně snížit.
Výsledky výzkumu publikoval odborný časopis Biotechnology Journal. Katelicidin je jeden z nejznámějších antimikrobiálních peptidů lidské kůže, je součástí její obranné funkce před infekčními mikroorganismy. Dokáže narušit buněčnou membránu bakterií, a způsobit tak jejich smrt. „Právě díky svým schopnostem rychle a účinně zabraňovat množení patogenních mikroorganismů má peptid velký potenciál při léčbě nejrůznějších infekcí včetně těch, které jsou způsobeny kmeny, jež si vytvořily odolnost vůči antibiotikům. Jednou z hlavních překážek pro komerční uplatnění katelicidinu je ale jeho vysoká výrobní cena,“ uvedla první autorka článku Edita Holásková.
Test potvrdil, že v téměř všech balených nápojích jsou mikroplasty. Kde se berou, není jasné
Jednalo se zatím o jeden z největších takových průzkumů – vědci zkoumali asi 250 lahví z devíti různých zemí. Našli v nich průměrně 10 plastikových částic na jeden litr, každá byla větší, než je šířka lidského vlasu. Testy proběhly na State University of New York ve Fredonii.
„Plasty jsme nacházeli v jedné lahvi za druhou,“ uvedla profesorka chemie Sherri Masonová, která se na výzkumu podílela, pro stanici BBC. „Nechceme ukazovat prstem na jednotlivé značky, ukazuje se, že plasty jsou všude; jsou v naší společnosti natolik všudypřítomné a dostávají se i do vody – a všechny tyto věci konzumujeme.“
Ve věku 76 let zemřel světově známý fyzik Stephen Hawking
Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, od mládí ochrnutý kvůli neurodegenerativní chorobě, zemřel ve věku šestasedmdesáti let. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času.
