Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, od mládí ochrnutý kvůli neurodegenerativní chorobě, zemřel ve věku šestasedmdesáti let. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času.
Ve věku 76 let zemřel světově známý fyzik Stephen Hawking
„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržovala Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž byl schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na cíl. Nešlo mu o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, převážnou část svého bádání věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se i takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.
Už v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. „Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná a přitom na konec nedojdete.“
Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech začít kolonizovat vesmír, pokud chce přežít.
Sám o sobě tvrdil, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný vědec.
Hawking popřel všechny lékařské odhady
Stephen William Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu – přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Při studiu matematiky na Oxfordu a později v Cambridge prý přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius – dělal kormidelníka místní osmiveslici a rád chodil po večírcích.
V jednadvaceti letech mu lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu a dávali mu dva roky života. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčený. Na chorobu neexistuje žádný lék.
„Ačkoli nad mou budoucností visel mrak, k mému překvapení jsem zjistil, že si svůj život užívám více než dřív. Začal jsem dělat pokroky v mém výzkumu,“ uvedl Hawking poté, co si vyslechl svou diagnózu. V jeho pohledu ho ovlivnila i smrt chlapce s leukémií, se kterým se poznali v nemocnici.
I na pojízdném křesle se mu podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci. Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, komunikovat mohl jen s pomocí speciálního počítače připevněného k vozíku.
Hawking byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1965 s Jane Wildeovou, se kterou měl tři děti. Podruhé si v září 1995 vzal svoji bývalou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Rozvedli se v roce 2006. Byl také trojnásobným dědečkem.
V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde světoznámého fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne. Hawking byl ale už předtím popkulturní celebritou. Objevil se například v seriálech Simpsonovi, Futurama, Star Trek nebo Teorie velkého třesku a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell:
I přes svůj handicap si vyzkoušel třeba let balónem nebo stav beztíže. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat,“ řekl. Jeho posledním snem bylo podívat se do vesmíru.
Den Hawkingovy smrti připadl symbolicky na výročí narození Alberta Einsteina – 14. března 1879. Čtrnáctý březnový den někteří matematici slaví jako takzvaný den „pí“, tedy den Ludolfova čísla. V americkém způsobu zápisu (3/14) totiž toto datum odpovídá zaokrouhlené hodnotě matematické konstanty, tedy 3,14.
Svět vyjadřuje lítost
Politici, vědci i umělci vyjadřují smutek nad úmrtím britského fyzika. Britská premiérka Theresa Mayová ho na Twitteru označila za brilantní a výjimečný mozek a jednoho z největších vědců své generace.
„Profesor Stephen Hawking byl brilantním a výjimečným mozkem – jedním z největších vědců své generace. Jeho odvaha, humor a odhodlání dostat od života co nejvíc byly inspirací. Jeho odkaz nebude zapomenut,“ napsala Mayová na Twitteru.
O Hawkingově smyslu pro humor se Mayová měla možnost sama přesvědčit například v roce 2016, kdy mu na slavnostní ceremonii předávala cenu za celoživotní dílo. „Každý den se zabývám složitými matematickými otázkami, nežádejte mě ale prosím, abych vám pomáhal s brexitem,“ řekl tehdy vědec předsedkyni britské vlády.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na svém Twitteru Hawkinga označil za „velvyslance vědy“. „Jeho teorie odemknuly vesmír možností, který my a svět objevujeme. Kéž bys dál létal jako superman ve stavu beztíže, jak jsi řekl astronautům na vesmírné stanici v roce 2014,“ napsal americký úřad.
„Inspiroval generace, aby se dívaly za hranici naší vlastní modré planety a rozšiřovaly pochopení vesmíru,“ napsal na Twitteru britský astronaut Timothy Peake. „Přišli jsme o kolosální mysl a skvělého ducha,“ reagoval na Hawkingovu smrt tvůrce World Wide Webu (www) Tim Berners-Lee.
„Profesor Hawking byl ojedinělou osobností, na kterou se bude s vřelostí a láskou vzpomínat nejen v Cambridge, ale po celém světě,“ napsal profesor Stephen Toope, vicekancléř univerzity v Cambridge, na které Hawking působil.
Na Hawkingovu smrt reagovala také řada osobností ze světa populární kultury. „V mém srdci je velká černá díra,“ napsala například zpěvačka Katy Perryová. Jeden z producentů amerického seriálu Simpsonovi Matt Selman označil Hawkinga za „nejinteligentnějšího hosta z řad celebrit v krátké historii Simpsonových“. Svůj příspěvek Selman doprovodil obrázkem ze seriálu, na kterém Hawking coby typická žlutá postavička popíjí pivo s Homerem Simpsonem: