Kosmem letí první pirátské družice. Přes zákaz je tam poslala nenápadná americká firma

Od letošního ledna jsou na oběžné dráze kolem Země první soukromé satelity, které se do vesmíru dostaly navzdoru nesouhlasu americké federální agentury. Představují riziko ne s ohledem na rozměr – mají velikost menší knihy –, ale kvůli vysoké rychlosti.

V lednu odstartovala do kosmu indická raketa PSLV-C40. Na palubě měla 31 družic, mezi nimi například satelit Arkyd-6, který by mohl přispět k těžbě na asteroidech, nebo první komerční finský satelit.

Jenže raketa nesla také čtyři drobné satelity, které nebyly schválené. Jedná se o družice startupu Swarm Technologies. Zajímavé je, že neměly povolení od Federal Communications Commission (FCC). Bohužel jsou tak malé, že se v kosmu téměř nedají odhalit, a přitom jsou dost velké na to, aby představovaly riziko pro jiné lidmi vyrobené předměty na oběžné dráze – tvrdí FCC.

Princip fungování satelitů Swarm Technologies
Zdroj: Swarm Technologies

Web IEEE Spectrum upozornil, že se jedná o první neautorizovaný start soukromých družic v dějinách. Společnost, která je do kosmu vyslala, vznikla roku 2016 v USA. Swarm Technologies  založili dva bývalí inženýři společností Apple a Google Benjamin Longmier a Sara Spangelová. Společně vytvořili satelity SpaceBee, tedy něco jako Kosmická včela.

Drobné – a nebezpečné

Ty jsou ještě menší než dnes nejčastěji používané družice typu CubeSat – jsou velké asi jako menší kniha. Vznikly jen jako demonstrace technologie vhodné pro sítě v rámci internetu věcí. Inženýři chtěli dokázat, že by tato koncepce mohla fungovat i ve vesmíru.

Swarm Technologies tvrdí, že její technologie je schopná zajistit komunikaci po celém světě i data vhodná například pro dopravu nebo zemědělství, a to za mnohem nižší ceny než jakákoliv dnešní existující technologie. Díky energii získané ze solárních panelů se napojí na zařízení v systému internetu věcí a pak data odešlou na pozemské stanice.

Autorům těchto drobných družic bylo od počátku jasné, že tak drobné a nenápadné stroječky budou mít problém se schválením agenturou FCC. A tak do nich nainstalovali GPSky a obalili je do materiálu, který lépe odráží radarové paprsky. Přes tuto snahu ale reagovala agentura odmítavě a z bezpečnostních důvodů nepovolila start družic do kosmu v prosinci 2017.

Podle profesora Marcuse Holzingera není největším problémem jejich velikost, ale především jejich rychlost. Pro IEEE Spectrum uvedl: „I při této malé velikosti teď ale mluvíme o dost velkém přesunu energie, která by něco mohla poškodit. Cokoliv takhle velkého a rychlého může být při srážce katastrofální.“

Satelit SpaceBee
Zdroj: Swarm Technologies

Ani zákaz ale nemohl Swarm Technologies zastavit. Využili zprostředkovatele, jímž byla společnost Spaceflight Industries. Ta netušila, že by mohl být s povolením nějaký problém, zejména poté, co je Swarm Industries ujistili, že je všechno v nejlepším pořádku a že všechna povolení mají. „Nikdy jsme vědomě do kosmu nedopravili zákazníka, který by nedostal licenci FCC,“ uvedla společnost Spaceflight Industries jako obranu.

Pirátská akce může mít (a zřejmě bude mít) pro Swarm Technologies dramatický dopad. FCC už totiž jako trest zrušila povolení pro jiné čtyři družice této společnosti – ty měly do vesmíru startovat v dubnu se společností Rocket Labs. Ta již potvrdila, že do kosmu nic neschváleného nevynese. Jak IEEE Spectrum, tak web CNBC se pokusili Swarm Technologies kontaktovat, její zástupci ale nereagují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...