Našli v nich průměrně 10 plastikových částic na jeden litr, každá byla větší, než je šířka lidského vlasu. Testy proběhly na State University of New York ve Fredonii.
„Plasty jsme nacházeli v jedné lahvi za druhou,“ uvedla profesorka chemie Sherri Masonová, která se na výzkumu podílela, pro stanici BBC. „Nechceme ukazovat prstem na jednotlivé značky, ukazuje se, že plasty jsou všude; jsou v naší společnosti natolik všudypřítomné a dostávají se i do vody – a všechny toto věci konzumujeme.“
V současné době neexistují žádné tvrdé důkazy, že by konzumace malých kousků plastu nějak škodila, ale podle autorů práce jsou důležité potenciální dopady tohoto jevu. Ani množství plastů není alarmující: „Není to katastrofické, ale ty údaje vyvolávají znepokojení.“
Největším problémem však nejsou plastové lahve v Evropě nebo jiných bohatých zemích – tam se dají pokládat za luxus, který se dá snadno nahradit vodou z vodovodní sítě. Nutností k přežití jsou však v řadě rozvojových zemí, kde je kohoutková voda příliš znečištěná, aby se dala pít bez zdravotních dopadů.
Plasty jsou všude
Proto chtěli vědci tentokrát provést studii co nejdokonaleji a nejpřesněji. Nakoupili si výrobky 11 globálních i lokálních značek v zemích, kde je konzumace balené vody velmi rozšířená. Jednalo se o tyto značky:
- Aquafina
- Dasani
- Evian
- Nestle Pure Life
- San Pellegrino
- Aqua (Indonésie)
- Bisleri (Indie)
- Epura (Mexiko)
- Gerolsteiner (Německo)
- Minalba (Brazílie)
- Wahaha (Čína)
Aby se vyhnuli podezření, že vzorky byly nějak ovlivněné, byly jejich nákup i cesta do laboratoře sledovány kamerami. Pak bylo do každé lahve vloženo speciální barvivo, které je speciálně určené k odhalování plastových částeček v mořské vodě. To přilne k plastu a způsobí, že jeho částečky pod určitými vlnovými délkami světla svítí.
Ve studii přitom vědci byli schopní najít a popsat jen částečky velké asi na šířku lidského vlasu (tedy 100 mikronů). Ty větší z částic, s nimiž se dalo manipulovat, pak vědci v laboratořích analyzovali; díky tomu se dozvěděli, o jaký druh plastu by se mohlo jednat.
Kromě těchto velkých částic bylo ve vodě i obrovské množství částic menších, tedy o velikosti pod 100 mikronů – těch bylo průměrně 314 na litr nápoje. Jejich složení vědci neanalyzovali, ale předpokládají, že se také jednalo o plast, jde o nejpravděpodobnější vysvětlení. Barvivo se totiž sice dokáže vázat i na jiné látky, než je plast, ale jejich výskyt v nápojích je krajně nepravděpodobný – jedná se například o řasy nebo skořápky mořských bezobratlých.
Tato práce neprošla standardním recenzním řízením, nebyla totiž určená pro klasický odborný časopis, ale pro veřejnost. BBC proto oslovila experty, aby se pro ni k tématu vyjádřili. Oba oslovení vědci souhlasili s tím, že metodika i výsledky jsou relevantní.
Kde se bere plast v nápojích?
Zajímavé také bylo, jak byly výsledky různorodé: jen v 17 lahvích z 259 nebyly nalezeny žádné plasty, vědci ale objevili značné rozdíly i uvnitř jednotlivých značek.
Firmy, jejichž značky mikroplasty obsahovaly, na studii pro BBC reagovaly tím, že ve většině už několik let po mikroplastech ve svých výrobcích pátrají, ale zatím nenacházejí velké problémy.