Test potvrdil, že v téměř všech balených nápojích jsou mikroplasty. Kde se berou, není jasné

Britští novináři z organizace Orb Media se rozhodli v nezávislém testu prozkoumat, jestli se v běžných nápojích nenacházejí mikroskopické částice plastů.

Jednalo se zatím o jeden z největších takových průzkumů – vědci zkoumali asi 250 lahví z devíti různých zemí.

Našli v nich průměrně 10 plastikových částic na jeden litr, každá byla větší, než je šířka lidského vlasu. Testy proběhly na State University of New York ve Fredonii.

„Plasty jsme nacházeli v jedné lahvi za druhou,“ uvedla profesorka chemie Sherri Masonová, která se na výzkumu podílela, pro stanici BBC. „Nechceme ukazovat prstem na jednotlivé značky, ukazuje se, že plasty jsou všude; jsou v naší společnosti natolik všudypřítomné a dostávají se i do vody – a všechny toto věci konzumujeme.“

V současné době neexistují žádné tvrdé důkazy, že by konzumace malých kousků plastu nějak škodila, ale podle autorů práce jsou důležité potenciální dopady tohoto jevu. Ani množství plastů není alarmující: „Není to katastrofické, ale ty údaje vyvolávají znepokojení.“

Které značky obsahovaly nejvíc mikroplastů
Zdroj: Orb Media

Největším problémem však nejsou plastové lahve v Evropě nebo jiných bohatých zemích – tam se dají pokládat za luxus, který se dá snadno nahradit vodou z vodovodní sítě. Nutností k přežití jsou však v řadě rozvojových zemí, kde je kohoutková voda příliš znečištěná, aby se dala pít bez zdravotních dopadů.

Plasty jsou všude

Na výskyt mikroskopických částic upozorňuje v poslední době stále více studií i expertů. Loni je vědci našli v kohoutkové vodě, v mořských rybách, pivu či v mořské soli. Protože jde o poměrně nový fenomén, řada těchto výzkumů není úplně dokonalá, například výzkum o mikroplastech v pivu byl metodologicky nepodařený.

Proto chtěli vědci tentokrát provést studii co nejdokonaleji a nejpřesněji. Nakoupili si výrobky 11 globálních i lokálních značek v zemích, kde je konzumace balené vody velmi rozšířená. Jednalo se o tyto značky:

  • Aquafina
  • Dasani
  • Evian
  • Nestle Pure Life
  • San Pellegrino
  • Aqua (Indonésie)
  • Bisleri (Indie)
  • Epura (Mexiko)
  • Gerolsteiner (Německo)
  • Minalba (Brazílie)
  • Wahaha (Čína)

Aby se vyhnuli podezření, že vzorky byly nějak ovlivněné, byly jejich nákup i cesta do laboratoře sledovány kamerami. Pak bylo do každé lahve vloženo speciální barvivo, které je speciálně určené k odhalování plastových částeček v mořské vodě. To přilne k plastu a způsobí, že jeho částečky pod určitými vlnovými délkami světla svítí.

Ve studii přitom vědci byli schopní najít a popsat jen částečky velké asi na šířku lidského vlasu (tedy 100 mikronů). Ty větší z částic, s nimiž se dalo manipulovat, pak vědci v laboratořích analyzovali; díky tomu se dozvěděli, o jaký druh plastu by se mohlo jednat.

Jaké druhy plastů byly v nápojích nejčastěji
Zdroj: Orb Media

Kromě těchto velkých částic bylo ve vodě i obrovské množství částic menších, tedy o velikosti pod 100 mikronů – těch bylo průměrně 314 na litr nápoje. Jejich složení vědci neanalyzovali, ale předpokládají, že se také jednalo o plast, jde o nejpravděpodobnější vysvětlení. Barvivo se totiž sice dokáže vázat i na jiné látky, než je plast, ale jejich výskyt v nápojích je krajně nepravděpodobný – jedná se například o řasy nebo skořápky mořských bezobratlých.

Tato práce neprošla standardním recenzním řízením, nebyla totiž určená pro klasický odborný časopis, ale pro veřejnost. BBC proto oslovila experty, aby se pro ni k tématu vyjádřili. Oba oslovení vědci souhlasili s tím, že metodika i výsledky jsou relevantní.

Kde se bere plast v nápojích?

To, kde se plast v nápojích bere, je asi nejdůležitější otázka, která z výzkumu vyplývá. Nejvíce byl v nápojích obsažený polypropylen, tedy plast, který se používá především na víčka – existuje tedy podezření, že by se do lahví mohl uvolňovat například při otevírání.

Zajímavé také bylo, jak byly výsledky různorodé: jen v 17 lahvích z 259 nebyly nalezeny žádné plasty, vědci ale objevili značné rozdíly i uvnitř jednotlivých značek.

Firmy, jejichž značky mikroplasty obsahovaly, na studii pro BBC reagovaly tím, že ve většině už několik let po mikroplastech ve svých výrobcích pátrají, ale zatím nenacházejí velké problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bílý dům nemůže Harvardu krátit finance na výzkum, rozhodl soud

Federální soudkyně v Bostonu ve středu rozhodla, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa postupovala nezákonně, když Harvardově univerzitě ukončila granty v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (46 miliard korun). Soudkyně Allison Burroughsová také stanovila, že americká vláda už nemůže prestižní univerzitě krátit financování výzkumu. Agentura Reuters to označuje za velké právní vítězství pro tuto vzdělávací a výzkumnou instituci.
před 4 hhodinami

Slované ovládli východ Evropy mírumilovně. Česká studie určila jejich pravlast

Genetický výzkum stovek těl z dob stěhování národů ukázal, jak vypadala migrace Slovanů z jejich pravlasti do dalších částí Evropy. Nová česká studie je jedinečná svým rozsahem i detaily.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Čeští archeologové opět vyplují na moře ve vydlabaném kmenu

Skupina českých experimentálních archeologů se připravuje na další expedici na Středozemní moře. Na takzvaném monoxylu tam chtějí plout stovky kilometrů a testovat, jestli podobně mohli překonávat vlny i pravěcí obyvatelé Evropy.
před 19 hhodinami

Pellegrini se zastal slovenských vědců kvůli vakcínám proti covidu

Slovenský prezident Peter Pellegrini se ve středu zastal Slovenské akademie věd (SAV), která ve své analýze odmítla tvrzení o riziku vakcín proti onemocnění covid-19 z úst vládního zmocněnce Petera Kotlára. Ten závěry SAV už dříve odmítl. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se za vládního zmocněnce dříve opakovaně postavil.
před 21 hhodinami
Načítání...