Test potvrdil, že v téměř všech balených nápojích jsou mikroplasty. Kde se berou, není jasné

Britští novináři z organizace Orb Media se rozhodli v nezávislém testu prozkoumat, jestli se v běžných nápojích nenacházejí mikroskopické částice plastů.

Jednalo se zatím o jeden z největších takových průzkumů – vědci zkoumali asi 250 lahví z devíti různých zemí.

Našli v nich průměrně 10 plastikových částic na jeden litr, každá byla větší, než je šířka lidského vlasu. Testy proběhly na State University of New York ve Fredonii.

„Plasty jsme nacházeli v jedné lahvi za druhou,“ uvedla profesorka chemie Sherri Masonová, která se na výzkumu podílela, pro stanici BBC. „Nechceme ukazovat prstem na jednotlivé značky, ukazuje se, že plasty jsou všude; jsou v naší společnosti natolik všudypřítomné a dostávají se i do vody – a všechny toto věci konzumujeme.“

V současné době neexistují žádné tvrdé důkazy, že by konzumace malých kousků plastu nějak škodila, ale podle autorů práce jsou důležité potenciální dopady tohoto jevu. Ani množství plastů není alarmující: „Není to katastrofické, ale ty údaje vyvolávají znepokojení.“

Které značky obsahovaly nejvíc mikroplastů
Zdroj: Orb Media

Největším problémem však nejsou plastové lahve v Evropě nebo jiných bohatých zemích – tam se dají pokládat za luxus, který se dá snadno nahradit vodou z vodovodní sítě. Nutností k přežití jsou však v řadě rozvojových zemí, kde je kohoutková voda příliš znečištěná, aby se dala pít bez zdravotních dopadů.

Plasty jsou všude

Na výskyt mikroskopických částic upozorňuje v poslední době stále více studií i expertů. Loni je vědci našli v kohoutkové vodě, v mořských rybách, pivu či v mořské soli. Protože jde o poměrně nový fenomén, řada těchto výzkumů není úplně dokonalá, například výzkum o mikroplastech v pivu byl metodologicky nepodařený.

Proto chtěli vědci tentokrát provést studii co nejdokonaleji a nejpřesněji. Nakoupili si výrobky 11 globálních i lokálních značek v zemích, kde je konzumace balené vody velmi rozšířená. Jednalo se o tyto značky:

  • Aquafina
  • Dasani
  • Evian
  • Nestle Pure Life
  • San Pellegrino
  • Aqua (Indonésie)
  • Bisleri (Indie)
  • Epura (Mexiko)
  • Gerolsteiner (Německo)
  • Minalba (Brazílie)
  • Wahaha (Čína)

Aby se vyhnuli podezření, že vzorky byly nějak ovlivněné, byly jejich nákup i cesta do laboratoře sledovány kamerami. Pak bylo do každé lahve vloženo speciální barvivo, které je speciálně určené k odhalování plastových částeček v mořské vodě. To přilne k plastu a způsobí, že jeho částečky pod určitými vlnovými délkami světla svítí.

Ve studii přitom vědci byli schopní najít a popsat jen částečky velké asi na šířku lidského vlasu (tedy 100 mikronů). Ty větší z částic, s nimiž se dalo manipulovat, pak vědci v laboratořích analyzovali; díky tomu se dozvěděli, o jaký druh plastu by se mohlo jednat.

Jaké druhy plastů byly v nápojích nejčastěji
Zdroj: Orb Media

Kromě těchto velkých částic bylo ve vodě i obrovské množství částic menších, tedy o velikosti pod 100 mikronů – těch bylo průměrně 314 na litr nápoje. Jejich složení vědci neanalyzovali, ale předpokládají, že se také jednalo o plast, jde o nejpravděpodobnější vysvětlení. Barvivo se totiž sice dokáže vázat i na jiné látky, než je plast, ale jejich výskyt v nápojích je krajně nepravděpodobný – jedná se například o řasy nebo skořápky mořských bezobratlých.

Tato práce neprošla standardním recenzním řízením, nebyla totiž určená pro klasický odborný časopis, ale pro veřejnost. BBC proto oslovila experty, aby se pro ni k tématu vyjádřili. Oba oslovení vědci souhlasili s tím, že metodika i výsledky jsou relevantní.

Kde se bere plast v nápojích?

To, kde se plast v nápojích bere, je asi nejdůležitější otázka, která z výzkumu vyplývá. Nejvíce byl v nápojích obsažený polypropylen, tedy plast, který se používá především na víčka – existuje tedy podezření, že by se do lahví mohl uvolňovat například při otevírání.

Zajímavé také bylo, jak byly výsledky různorodé: jen v 17 lahvích z 259 nebyly nalezeny žádné plasty, vědci ale objevili značné rozdíly i uvnitř jednotlivých značek.

Firmy, jejichž značky mikroplasty obsahovaly, na studii pro BBC reagovaly tím, že ve většině už několik let po mikroplastech ve svých výrobcích pátrají, ale zatím nenacházejí velké problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 17 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 19 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 21 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
23. 7. 2025

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
23. 7. 2025
Načítání...