To není UFO, ale Muskův „vlak“. Astronomové uklidňují veřejnost, která na nebi vidí podivný objekt

V pátek v noci vyslala společnost SpaceX do kosmu raketu Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla 60 satelitů. Ty budou tvořit základ sítě, již má tvořit až 12 tisíc družic, a jsou nyní na obloze dobře pozorovatelné.

Po dvou odložených startech Falcon 9 úspěšně vynesl družice na stanovenou oběžnou dráhu 440 kilometrů nad Zemí. Satelity se pak vlastním pohonem dostaly na operační orbitu ve výšce 550 kilometrů.

A právě těchto 60 družic, které jsou zatím na obloze jeden za druhým seřazené jako jakýsi světelný „vlak“, přitahují pozornost po celém světě. Je jich takové množství, že jsou za dobrých světelných podmínek v noci vidět i pouhým okem.

Lidé, kteří o startu nových družic netušili, se během víkendu obraceli na astronomy s hlášeními o pozorování UFO. Planetária a observatoře měly plné ruce práce s objasňováním toho, o co se ve skutečnosti jednalo.

Příležitost zahlédnout světelný řetěz nebudou mít lidé příliš dlouho, satelity teď sice letí ve skupince, ale postupně se budou vzdalovat. Je to způsobené tím, že byly uvolněné všechny najednou, ale na oběžné dráze se budou rozdělovat. Dočasný útvar na obloze by tedy měl být v dalších dnech už viditelný hůř a hůř.

Jak a kde pozorovat?

Co se týká možnosti pozorování, záleží nejvíce na světelném znečištění a na tom, jak jasná bude obloha. Fanoušci na diskuzních fórech ale hlásí úspěšná pozorování také z Prahy, respektive z jejího okraje.

Jakýkoliv dalekohled s pozorováním výrazně pomůže, objekty jsou na samém pokraji rozlišitelnosti. Satelity Starlink nejsou nad naším územím vidět vždy, ale existuje několik nástrojů, které ukazují, kudy a kdy prolétají. Například ZDE nebo ZDE

Nad českým územím by měly být vidět v pondělí 27. května mezi 22:46 a 22:58, ideální podmínky nastanou ve 22:52.

K čemu zařízení poslouží?

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat dráhu i udržovat polohu. Jsou v nich také zabudované sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření. SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknou v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů. 

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl předminulý týden Elon Musk novinářům k zahájení realizace projektu Starlink.

Primárně má ale nová satelitní síť zajistit vysokorychlostní přístup na internet z kteréhokoli místa na Zemi. K dosažení konstantního pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten nynější. Ročně předpokládá vynesení až dvou tisíc satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.

Muskova společnost má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 8 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 11 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 17 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 19 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 21 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.