To není UFO, ale Muskův „vlak“. Astronomové uklidňují veřejnost, která na nebi vidí podivný objekt

V pátek v noci vyslala společnost SpaceX do kosmu raketu Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla 60 satelitů. Ty budou tvořit základ sítě, již má tvořit až 12 tisíc družic, a jsou nyní na obloze dobře pozorovatelné.

Po dvou odložených startech Falcon 9 úspěšně vynesl družice na stanovenou oběžnou dráhu 440 kilometrů nad Zemí. Satelity se pak vlastním pohonem dostaly na operační orbitu ve výšce 550 kilometrů.

A právě těchto 60 družic, které jsou zatím na obloze jeden za druhým seřazené jako jakýsi světelný „vlak“, přitahují pozornost po celém světě. Je jich takové množství, že jsou za dobrých světelných podmínek v noci vidět i pouhým okem.

Lidé, kteří o startu nových družic netušili, se během víkendu obraceli na astronomy s hlášeními o pozorování UFO. Planetária a observatoře měly plné ruce práce s objasňováním toho, o co se ve skutečnosti jednalo.

Příležitost zahlédnout světelný řetěz nebudou mít lidé příliš dlouho, satelity teď sice letí ve skupince, ale postupně se budou vzdalovat. Je to způsobené tím, že byly uvolněné všechny najednou, ale na oběžné dráze se budou rozdělovat. Dočasný útvar na obloze by tedy měl být v dalších dnech už viditelný hůř a hůř.

Jak a kde pozorovat?

Co se týká možnosti pozorování, záleží nejvíce na světelném znečištění a na tom, jak jasná bude obloha. Fanoušci na diskuzních fórech ale hlásí úspěšná pozorování také z Prahy, respektive z jejího okraje.

Jakýkoliv dalekohled s pozorováním výrazně pomůže, objekty jsou na samém pokraji rozlišitelnosti. Satelity Starlink nejsou nad naším územím vidět vždy, ale existuje několik nástrojů, které ukazují, kudy a kdy prolétají. Například ZDE nebo ZDE

Nad českým územím by měly být vidět v pondělí 27. května mezi 22:46 a 22:58, ideální podmínky nastanou ve 22:52.

K čemu zařízení poslouží?

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat dráhu i udržovat polohu. Jsou v nich také zabudované sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření. SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknou v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů. 

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl předminulý týden Elon Musk novinářům k zahájení realizace projektu Starlink.

Primárně má ale nová satelitní síť zajistit vysokorychlostní přístup na internet z kteréhokoli místa na Zemi. K dosažení konstantního pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten nynější. Ročně předpokládá vynesení až dvou tisíc satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.

Muskova společnost má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 38 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...