To není UFO, ale Muskův „vlak“. Astronomové uklidňují veřejnost, která na nebi vidí podivný objekt

V pátek v noci vyslala společnost SpaceX do kosmu raketu Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla 60 satelitů. Ty budou tvořit základ sítě, již má tvořit až 12 tisíc družic, a jsou nyní na obloze dobře pozorovatelné.

Po dvou odložených startech Falcon 9 úspěšně vynesl družice na stanovenou oběžnou dráhu 440 kilometrů nad Zemí. Satelity se pak vlastním pohonem dostaly na operační orbitu ve výšce 550 kilometrů.

A právě těchto 60 družic, které jsou zatím na obloze jeden za druhým seřazené jako jakýsi světelný „vlak“, přitahují pozornost po celém světě. Je jich takové množství, že jsou za dobrých světelných podmínek v noci vidět i pouhým okem.

Lidé, kteří o startu nových družic netušili, se během víkendu obraceli na astronomy s hlášeními o pozorování UFO. Planetária a observatoře měly plné ruce práce s objasňováním toho, o co se ve skutečnosti jednalo.

Příležitost zahlédnout světelný řetěz nebudou mít lidé příliš dlouho, satelity teď sice letí ve skupince, ale postupně se budou vzdalovat. Je to způsobené tím, že byly uvolněné všechny najednou, ale na oběžné dráze se budou rozdělovat. Dočasný útvar na obloze by tedy měl být v dalších dnech už viditelný hůř a hůř.

Jak a kde pozorovat?

Co se týká možnosti pozorování, záleží nejvíce na světelném znečištění a na tom, jak jasná bude obloha. Fanoušci na diskuzních fórech ale hlásí úspěšná pozorování také z Prahy, respektive z jejího okraje.

Jakýkoliv dalekohled s pozorováním výrazně pomůže, objekty jsou na samém pokraji rozlišitelnosti. Satelity Starlink nejsou nad naším územím vidět vždy, ale existuje několik nástrojů, které ukazují, kudy a kdy prolétají. Například ZDE nebo ZDE

Nad českým územím by měly být vidět v pondělí 27. května mezi 22:46 a 22:58, ideální podmínky nastanou ve 22:52.

K čemu zařízení poslouží?

Každý satelit o hmotnosti 227 kilogramů je vybaven vlastním motorem, který mu umožňuje upravovat dráhu i udržovat polohu. Jsou v nich také zabudované sledovací navigační systémy, které společnosti umožňují přesné zaměření. SpaceX rovněž tvrdí, že satelity Starlinku dokážou sledovat trosky na oběžné dráze a autonomně se vyhýbat kolizím.

Další zajímavostí těchto přístrojů je, že po skončení své životnosti samy sestoupí z oběžné dráhy a zaniknou v atmosféře. Rychle shořet při tom má 95 procent jejich komponentů. 

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl předminulý týden Elon Musk novinářům k zahájení realizace projektu Starlink.

Primárně má ale nová satelitní síť zajistit vysokorychlostní přístup na internet z kteréhokoli místa na Zemi. K dosažení konstantního pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten nynější. Ročně předpokládá vynesení až dvou tisíc satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.

Muskova společnost má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...