Testy prošel první lék proti covidu v tabletce. Snižuje úmrtnost o polovinu

Společnost Merck v pátek oznámila, že její antivirová pilulka pomáhá proti covidu-19. Snižuje pravděpodobnost, že pacienti s touto nemocí budou hospitalizováni nebo zemřou, přibližně o polovinu.

Třetí fáze klinické studie ukázala, že pětidenní léčba molnupiravirem, lékem vyvinutým společnostmi Merck a Ridgeback Biotherapeutics, snížila pravděpodobnost hospitalizace i úmrtí. Ve skupině s placebem bylo hospitalizováno nebo zemřelo 53 pacientů, tedy 14,1 procenta. U těch, kteří dostávali lék, bylo hospitalizováno nebo zemřelo 28 osob, tedy 7,3 procenta.

Právě lék, jako je molnupiravir, od začátku pandemie lékařům zoufale chyběl. Jednoduchý přípravek, který se dá podávat v podobě tabletky a zabíral by proti covidu, byl od začátku pandemie snem. Vědci už sice našli léky, které pravděpodobnost hospitalizace snižují (například remdesivir od společnosti Gilead), ale všechny se musí podávat intravenózně, a tedy v nemocnicích a za přítomnosti lékařského personálu.

„Pokud se tyto výsledky potvrdí, změní to situaci,“ řekl pro odborný časopis STAT News Andy Pavia, vedoucí oddělení dětských infekčních nemocí na univerzitě v Utahu. „Ale ještě musíme zjistit spoustu informací – jak vypadají jeho vedlejších účinky? Víme, jak ho dávkovat u populací, které jsou odlišné, jako jsou děti nebo obézní dospělí?“

Společnosti Merck a Ridgeback uvedly, že požádají Úřad pro kontrolu potravin a léčiv o povolení k mimořádnému použití „co nejdříve“ a předloží je regulačním orgánům po celém světě. Doufají, že pokud bude molnupiravir schválen, mohl by mít dramatický dopad na pandemii.

Detaily o výzkumu

Údaje ze studie byly zveřejněny zatím pouze v tiskové zprávě a dosud neprošly klasickým recenzním řízením – přesto jsou povzbudivé. Během prvních 29 dnů studie nebylo zaznamenáno žádné úmrtí ve skupině léčené molnupiravirem a osm úmrtí bylo hlášeno u pacientů, kteří dostávali placebo.

Pacienti ve studii měli mírnou až středně těžkou formu covidu, v době podání dávky byli do pěti dnů od nástupu příznaků a měli alespoň jeden rizikový faktor spojený se špatným průběhem onemocnění.

Studie byla předčasně ukončena na základě doporučení nezávislého výboru pro monitorování údajů a po konzultaci s FDA, uvedla společnost Merck. Tyto výbory mají za úkol zajistit, aby studie byly v nejlepším zájmu pacientů, a doporučit jejich zastavení, pokud je jasné, že lék je účinný.

V tiskové zprávě vyšly pouze omezené informace o nežádoucích účincích, ale společnosti uvedly, že jejich výskyt byl ve skupině s placebem a ve skupině léčených pacientů podobný. „Když se mluví o budoucnosti covidu a o tom, že tu s námi bude už pořád, nevěnuje se příliš času tomu, aby se řešil včasný zásah, který sníží závažnost onemocnění – přitom to je velmi účinný nástroj,“ řekla Natalie Deanová, odborná asistentka biostatistiky na Emoryho univerzitě, která se zabývá infekčními chorobami. „Čím dostupnější to bude, tím účinnější to může být.“

Úplnější údaje budou podle vyjádření společnosti Merck k dispozici později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 2 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 4 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 6 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 11 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025
Načítání...