Testuje se vakcína v tabletě. Obejde se bez mrazáků i lékařů s jehlou

6 minut
Horizont ČT24: Snaha o vývoj vakcíny v pilulce
Zdroj: ČT24

Evropa je epicentrem covidu-19, počty nakažených strmě rostou. Zavádějí se opatření cílená na neočkované. V mnoha zemích je problém se skladováním a aplikací vakcíny. Nadějí pro ně by mohla být anticovidová vakcína v podobě tablety, kterou se vědci snaží vyvinout. Nejblíž perorální vakcíně je izraelská firma Oramed. Pilulku začíná zkoušet v Jižní Africe.

Rakousko vyhlašuje lockdowny a jako první v Evropě slibuje od února povinné očkování proti covidu-19. Na Slovensku některé přetížené nemocnice musí volit, komu jakou péči poskytnout. V Německu lidé bez vakcinace nemohou bez testu ani do veřejné dopravy či do práce.

Restrikce přivedly řadu lidí k očkování, mnoho Evropanů ho ale stále odmítá. Nepřekvapí, že farmaceutické firmy hledají přijatelnější formu vakcíny: ne v injekci, ale v tabletě. Izraelská společnost ji začíná testovat. „Bude to jedna vakcína, která bude účinná proti všem variantám, protože je vyrobena ze tří proteinů,“ věří výkonný ředitel společnosti Oramed Nadav Kidron.

Jak uvolnit účinnou látku až ve střevu?

Zásadní je technologie pro uvolnění účinné látky až ve střevu. „V oblasti střeva je velké množství imunitních buněk. Dokážete tam stimulovat velmi dobrou imunitní reakci, pokud se podaří dostat vakcínu do střev. Předtím ale pilulka musí projít složitým procesem ve vysoce kyselém prostředí žaludku,“ vysvětluje virolog University of Warwick Lawrence Young. 

V testu v Jihoafrické republice dostane vakcínu Oravax jen 24 dobrovolníků. Ověří bezpečnost. Firma jim bude měřit protilátky před podáním, v průběhu studie a po skončení. A výhodou není jen absence jehly. „Nebude mít stejné vedlejší účinky jako injekce, protože je to orální podání, lidé k tomu budou ochotnější a také to bude snadnější z hlediska logistiky,“ říká Kidron. 

Klasické vakcíny jsou drahé. Převážejí se a skladují v mrazácích. Injekci mohou dávat jen lékaři a sestry. Distribuce je problémem v horkých a chudých zemích, kde je proočkovanost malá právě kvůli nedostupnosti.

Pfizer a Merck chystají antivirotikum

Paralelně s vývojem orální vakcíny běží další farmaceutický zápas. O vývoj antivirotika, léku na covid, který by se jako tableta dal brát i doma bez potřeby infuze. Společnosti Pfizer žádá o povolení ve Spojených státech. Získá ho možná tuto zimu.

Británie už jako první na světě povolila užívání konkurenčního léku firmy Merck. „Mít antivirotikum, které je silné, které se dá užívat orálně, to je velice významný okamžik, znamená to průlom,“ uvádí profesor farmakologie v Liverpool Saye Khoo. 

  • Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
  • Zdroj: ČTK

Ani to ale pandemii neukončí. Větší šanci má orální vakcína proti covidu. Podobně jako ta proti obrně, která nemoc ve světě až na Afghánistán a Pákistán vymýtila. Cesta k ní ale potrvá ještě měsíce.

Výsledky jihoafrické studie pro Oravax budou ve čtvrtině příštího roku. Po publikaci a prověření pak musí výrobce přesvědčit úřady v dalších zemích ke druhé fázi testování. Už na více lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 3 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 4 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025
Načítání...