Testuje se vakcína v tabletě. Obejde se bez mrazáků i lékařů s jehlou

Nahrávám video

Evropa je epicentrem covidu-19, počty nakažených strmě rostou. Zavádějí se opatření cílená na neočkované. V mnoha zemích je problém se skladováním a aplikací vakcíny. Nadějí pro ně by mohla být anticovidová vakcína v podobě tablety, kterou se vědci snaží vyvinout. Nejblíž perorální vakcíně je izraelská firma Oramed. Pilulku začíná zkoušet v Jižní Africe.

Rakousko vyhlašuje lockdowny a jako první v Evropě slibuje od února povinné očkování proti covidu-19. Na Slovensku některé přetížené nemocnice musí volit, komu jakou péči poskytnout. V Německu lidé bez vakcinace nemohou bez testu ani do veřejné dopravy či do práce.

Restrikce přivedly řadu lidí k očkování, mnoho Evropanů ho ale stále odmítá. Nepřekvapí, že farmaceutické firmy hledají přijatelnější formu vakcíny: ne v injekci, ale v tabletě. Izraelská společnost ji začíná testovat. „Bude to jedna vakcína, která bude účinná proti všem variantám, protože je vyrobena ze tří proteinů,“ věří výkonný ředitel společnosti Oramed Nadav Kidron.

Jak uvolnit účinnou látku až ve střevu?

Zásadní je technologie pro uvolnění účinné látky až ve střevu. „V oblasti střeva je velké množství imunitních buněk. Dokážete tam stimulovat velmi dobrou imunitní reakci, pokud se podaří dostat vakcínu do střev. Předtím ale pilulka musí projít složitým procesem ve vysoce kyselém prostředí žaludku,“ vysvětluje virolog University of Warwick Lawrence Young. 

V testu v Jihoafrické republice dostane vakcínu Oravax jen 24 dobrovolníků. Ověří bezpečnost. Firma jim bude měřit protilátky před podáním, v průběhu studie a po skončení. A výhodou není jen absence jehly. „Nebude mít stejné vedlejší účinky jako injekce, protože je to orální podání, lidé k tomu budou ochotnější a také to bude snadnější z hlediska logistiky,“ říká Kidron. 

Klasické vakcíny jsou drahé. Převážejí se a skladují v mrazácích. Injekci mohou dávat jen lékaři a sestry. Distribuce je problémem v horkých a chudých zemích, kde je proočkovanost malá právě kvůli nedostupnosti.

Pfizer a Merck chystají antivirotikum

Paralelně s vývojem orální vakcíny běží další farmaceutický zápas. O vývoj antivirotika, léku na covid, který by se jako tableta dal brát i doma bez potřeby infuze. Společnosti Pfizer žádá o povolení ve Spojených státech. Získá ho možná tuto zimu.

Británie už jako první na světě povolila užívání konkurenčního léku firmy Merck. „Mít antivirotikum, které je silné, které se dá užívat orálně, to je velice významný okamžik, znamená to průlom,“ uvádí profesor farmakologie v Liverpool Saye Khoo. 

  • Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
  • Zdroj: ČTK

Ani to ale pandemii neukončí. Větší šanci má orální vakcína proti covidu. Podobně jako ta proti obrně, která nemoc ve světě až na Afghánistán a Pákistán vymýtila. Cesta k ní ale potrvá ještě měsíce.

Výsledky jihoafrické studie pro Oravax budou ve čtvrtině příštího roku. Po publikaci a prověření pak musí výrobce přesvědčit úřady v dalších zemích ke druhé fázi testování. Už na více lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 12 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 14 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 14 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 18 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.