Testuje se vakcína v tabletě. Obejde se bez mrazáků i lékařů s jehlou

Nahrávám video

Evropa je epicentrem covidu-19, počty nakažených strmě rostou. Zavádějí se opatření cílená na neočkované. V mnoha zemích je problém se skladováním a aplikací vakcíny. Nadějí pro ně by mohla být anticovidová vakcína v podobě tablety, kterou se vědci snaží vyvinout. Nejblíž perorální vakcíně je izraelská firma Oramed. Pilulku začíná zkoušet v Jižní Africe.

Rakousko vyhlašuje lockdowny a jako první v Evropě slibuje od února povinné očkování proti covidu-19. Na Slovensku některé přetížené nemocnice musí volit, komu jakou péči poskytnout. V Německu lidé bez vakcinace nemohou bez testu ani do veřejné dopravy či do práce.

Restrikce přivedly řadu lidí k očkování, mnoho Evropanů ho ale stále odmítá. Nepřekvapí, že farmaceutické firmy hledají přijatelnější formu vakcíny: ne v injekci, ale v tabletě. Izraelská společnost ji začíná testovat. „Bude to jedna vakcína, která bude účinná proti všem variantám, protože je vyrobena ze tří proteinů,“ věří výkonný ředitel společnosti Oramed Nadav Kidron.

Jak uvolnit účinnou látku až ve střevu?

Zásadní je technologie pro uvolnění účinné látky až ve střevu. „V oblasti střeva je velké množství imunitních buněk. Dokážete tam stimulovat velmi dobrou imunitní reakci, pokud se podaří dostat vakcínu do střev. Předtím ale pilulka musí projít složitým procesem ve vysoce kyselém prostředí žaludku,“ vysvětluje virolog University of Warwick Lawrence Young. 

V testu v Jihoafrické republice dostane vakcínu Oravax jen 24 dobrovolníků. Ověří bezpečnost. Firma jim bude měřit protilátky před podáním, v průběhu studie a po skončení. A výhodou není jen absence jehly. „Nebude mít stejné vedlejší účinky jako injekce, protože je to orální podání, lidé k tomu budou ochotnější a také to bude snadnější z hlediska logistiky,“ říká Kidron. 

Klasické vakcíny jsou drahé. Převážejí se a skladují v mrazácích. Injekci mohou dávat jen lékaři a sestry. Distribuce je problémem v horkých a chudých zemích, kde je proočkovanost malá právě kvůli nedostupnosti.

Pfizer a Merck chystají antivirotikum

Paralelně s vývojem orální vakcíny běží další farmaceutický zápas. O vývoj antivirotika, léku na covid, který by se jako tableta dal brát i doma bez potřeby infuze. Společnosti Pfizer žádá o povolení ve Spojených státech. Získá ho možná tuto zimu.

Británie už jako první na světě povolila užívání konkurenčního léku firmy Merck. „Mít antivirotikum, které je silné, které se dá užívat orálně, to je velice významný okamžik, znamená to průlom,“ uvádí profesor farmakologie v Liverpool Saye Khoo. 

  • Evropská léková agentura (EMA) se v pátek vyslovila pro léčbu covidu-19 u některých pacientů pilulkou vyvinutou farmaceutickou společností Merck. Lék s názvem molnupiravir zatím nedostal plnohodnotné povolení, podle EMA jej ale lze začít podávat dospělým lidem, kteří po nákaze koronavirem zvládají sami dýchat, ovšem panuje u nich riziko těžkého průběhu onemocnění. Unijní agentura také ohlásila, že začala posuzovat obdobnou pilulku od společnosti Pfizer.
  • Zdroj: ČTK

Ani to ale pandemii neukončí. Větší šanci má orální vakcína proti covidu. Podobně jako ta proti obrně, která nemoc ve světě až na Afghánistán a Pákistán vymýtila. Cesta k ní ale potrvá ještě měsíce.

Výsledky jihoafrické studie pro Oravax budou ve čtvrtině příštího roku. Po publikaci a prověření pak musí výrobce přesvědčit úřady v dalších zemích ke druhé fázi testování. Už na více lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 1 hhodinou

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 4 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 7 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 22 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...