Tady vzniká věda pro třetí tisíciletí. V Praze se otevírá budova pro informatiku a robotiku

Slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze se v úterý zúčastnil prezident i premiér. Stavba stála zhruba 1,5 miliardy korun.

Výukové a výzkumné centrum bude usilovat o převedení vědecko-technologických znalostí do praxe. Mělo by podpořit digitalizaci průmyslu, která patří k současným prioritám vlády.

Nahrávám video
CIIRC ČVUT
Zdroj: ČT24

„Z CIIRCu jednou bude excelentní instituce, která ČVUT posune do první stovky nejlepších univerzit na světě,“ řekl rektor ČVUT Petr Konvalinka. Informatikou, robotikou a kybernetikou se zabývají téměř všechny fakulty univerzity, institut tak má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy, kde najdou zázemí akademici i studenti napříč obory.

Financování stavby

ČVUT usilovalo o financování tohoto projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak přišla stavba na jednu miliardu korun. Dalších zhruba 400 milionů korun zaplatilo ČVUT.

Se způsobem financování projektu nebyli spokojeni někteří akademici z různých fakult. Konvalinkovi v té souvislosti vyčítali vyčerpání finančních rezerv školy. Na zasedání akademického senátu tento týden se ho proto pokusili odvolat z funkce rektora. Senát ale nakonec návrh zamítl.

Koncentrace znalostí i expertů

Institut CIIRC byl zřízen v červenci 2013, vede ho bývalý šéf katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Vladimír Mařík. Jeho zaměstnanci zatím pracovali v dočasných prostorech v různých budovách ČVUT. Část jich byla v prostorách na Karlově náměstí, další v Zikově ulici a také v ulici Evropská.

Do nové budovy se nyní podle tajemníka CIIRC Ondřeje Velka stěhuje asi 140 lidí, v květnu by se tam měl přemístit i celý rektorát ČVUT. Do konce roku 2017 by v budově mělo pracovat asi 200 lidí. Plná kapacita, která činí 350 zaměstnanců, by podle tajemníka měla být naplněna ve výhledu pěti let. CIIRC chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí.

„Budeme se snažit sem přitáhnout i cizince a nebo Čechy, kteří jsou úspěšní a pracující na zahraničních pracovištích, aby se vrátili do Čech,“ uvedl Velek. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s množstvím studentů.

Výstavba budovy začala v listopadu 2014, provedlo ji sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES. Pětipodlažní budova původní Technické menzy v ulici Jugoslávských partyzánů byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, kterou stavba půdorysně rozšířila. Novostavba má sedm nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží s automatizovaným parkovacím zakladačem pro 188 aut.

Moderní nízkoenergatická budova má unikátní fasádu. Tu tvoří čirá izolační membránová fólie na ocelové konstrukci spolu s vnitřní skleněnou fasádou. Meziprostor této zdvojené fasády slouží jako sluneční kolektor. Další pýchou stavby je podle ČVUT parkovací zakladač, který ovládá počítač. Má pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny. Výdejní časy aut by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 3 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 4 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 6 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 9 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...