Tady vzniká věda pro třetí tisíciletí. V Praze se otevírá budova pro informatiku a robotiku

Slavnostního otevření nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze se v úterý zúčastnil prezident i premiér. Stavba stála zhruba 1,5 miliardy korun.

Výukové a výzkumné centrum bude usilovat o převedení vědecko-technologických znalostí do praxe. Mělo by podpořit digitalizaci průmyslu, která patří k současným prioritám vlády.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Z CIIRCu jednou bude excelentní instituce, která ČVUT posune do první stovky nejlepších univerzit na světě,“ řekl rektor ČVUT Petr Konvalinka. Informatikou, robotikou a kybernetikou se zabývají téměř všechny fakulty univerzity, institut tak má fungovat jako ústřední pracoviště špičkové vědy, kde najdou zázemí akademici i studenti napříč obory.

Financování stavby

ČVUT usilovalo o financování tohoto projektu z evropských dotací operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ale vzhledem k náročnosti projektu a napjatému termínu poskytla nakonec dotaci vláda ze státního rozpočtu. Stát tak přišla stavba na jednu miliardu korun. Dalších zhruba 400 milionů korun zaplatilo ČVUT.

Se způsobem financování projektu nebyli spokojeni někteří akademici z různých fakult. Konvalinkovi v té souvislosti vyčítali vyčerpání finančních rezerv školy. Na zasedání akademického senátu tento týden se ho proto pokusili odvolat z funkce rektora. Senát ale nakonec návrh zamítl.

Koncentrace znalostí i expertů

Institut CIIRC byl zřízen v červenci 2013, vede ho bývalý šéf katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT Vladimír Mařík. Jeho zaměstnanci zatím pracovali v dočasných prostorech v různých budovách ČVUT. Část jich byla v prostorách na Karlově náměstí, další v Zikově ulici a také v ulici Evropská.

Do nové budovy se nyní podle tajemníka CIIRC Ondřeje Velka stěhuje asi 140 lidí, v květnu by se tam měl přemístit i celý rektorát ČVUT. Do konce roku 2017 by v budově mělo pracovat asi 200 lidí. Plná kapacita, která činí 350 zaměstnanců, by podle tajemníka měla být naplněna ve výhledu pěti let. CIIRC chce nalákat nové zaměstnance z řad vědců i ze zahraničí.

„Budeme se snažit sem přitáhnout i cizince a nebo Čechy, kteří jsou úspěšní a pracující na zahraničních pracovištích, aby se vrátili do Čech,“ uvedl Velek. Zázemí budovy může sloužit až 1650 lidem, počítá se tedy i s množstvím studentů.

Výstavba budovy začala v listopadu 2014, provedlo ji sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES. Pětipodlažní budova původní Technické menzy v ulici Jugoslávských partyzánů byla přestavěna na sedmipodlažní budovu, kterou stavba půdorysně rozšířila. Novostavba má sedm nadzemních podlaží a tři podzemní podlaží s automatizovaným parkovacím zakladačem pro 188 aut.

Moderní nízkoenergatická budova má unikátní fasádu. Tu tvoří čirá izolační membránová fólie na ocelové konstrukci spolu s vnitřní skleněnou fasádou. Meziprostor této zdvojené fasády slouží jako sluneční kolektor. Další pýchou stavby je podle ČVUT parkovací zakladač, který ovládá počítač. Má pět předávacích boxů, tři transportní výtahy a dvě točny. Výdejní časy aut by se měly pohybovat v rozmezí 90 až 190 sekund.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 41 mminutami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 1 hhodinou

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 3 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.