Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.
Švýcaři vrátili lidem s přerušenou míchou schopnost chodit. Pomáhá implantát s umělou inteligencí
Před čtyřmi lety se Michelovi Roccatimu život změnil k nepoznání. Při nehodě na motorce si poranil páteř tak, že přišel o schopnost pohybovat se. Spodní část těla mu zcela ochrnula a do té doby zcela zdravý mladý muž skončil na invalidním vozíku. Šance, že se opět na své nohy postaví zůstala mizivá. Snu se ale nevzdal.
Dosáhnout vytoužené svobody mu pomohla skupina švýcarských vědců, když mu do těla zavedli speciální zařízení pro nervovou stimulaci. „Dříve se tyto elektrody používaly k léčbě bolesti. Teď jsme ale vyvinuli implantáty, které jsou delší a širší. To nám umožňuje dosáhnout na všechny motorické nervy v nohách a pánevních svalech,“ popisuje inovaci Grégoire Courtine ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne.
První pohyby dokázal Michel provést hned krátce po zákroku. Teď už se sám dokáže vydat i do ulic. Radostné pocity neprožívá sám, do studie se totiž zapojilo celkem devět dobrovolníků s kompletním přerušením míchy – tedy bez zachovaného nervového propojení. Některé z nich páteřní implantáty vrátily po několika měsících zpět i k pokročilejším sportovním aktivitám, jako je jízda na kole nebo plavání.
Jak funguje implantát
„U zdravého člověka prochází zpráva z mozku míchou a aktivuje skupinu pohybových neuronů, které rozpohybují určité svaly. To je něco, o čem ani nepřemýšlíme. Přichází to automaticky,“ vysvětluje Jocelyne Blochová, neurochiruržka z Fakultní nemocnice Lausanne.
Po poškození míchy se ale signály z mozku k nervům dostat nemohou. Činnost u postižených tak zastává technologie zašitá v břiše, která vysílá elektrické pulzy směrem k nervům. To následně vede ke stimulaci svalů. Ty ovládají činnost trupu a nohou.
„Není to úplně snadné. Pacienti stále potřebují pracovat s váhou a musí pochopit, co se děje, ale mohou okamžitě aktivovat nohy. A čím více trénují, tím více si začínají budovat svaly a tím je pohyb plynulejší,“ dodává Blochová.
„Pacienti absolvovali několikatýdenní až měsíční intenzivní program, kde se naučili s tímto regulátorem pracovat. Po několika měsících vidíme, že chůzový krok je poměrně náročný, obtížný, neohrabaný. Dochází k ladění chůzového stereotypu,“ doplňuje český expert na rehabilitaci Jakub Pětioký z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Pohyby jsou řízeny na dálku pomocí umělé inteligence. Software si uživatelé budou moci stáhnout do chytrého telefonu. Na výběr jim dá činnosti, které chtějí se svým tělem provést. Samotná léčba míchy zatím neexistuje, a tak experti dál hledají způsoby, jak ochrnutým lidem alespoň částečně vrátit jejich přirozené pohyby.
„Asi bych neřekl, že v nejbližší době budeme aplikovat neurostimulátory, ale jsou to pozitivní kroky, které ukazují, že by tato metoda mohla být vhodná, pokud je doplněna dalšími technologiemi,“ říká Pětioký.
Zkušební provoz nově zveřejněné studie chtějí Švýcaři zahájit do jednoho roku. Zahrnovat byl měl až stovku pacientů.