Asi čtvrtina planety by mohla výrazně vyschnout, tvrdí studie vědců z University of New Anglia. V případě, že se globální teploty zvýší o dva stupně Celsia, vysoušení krajiny podle nich postihne asi 20–30 procent souše.
Pařížská klimatická dohoda stanovila za cíl, aby se globální teploty nezvýšily o více než 1,5 stupně. Pokud se to ale nepodaří, bude to mít dramatické dopady – vyplývá to z nové analýzy amerických klimatologů.
Spolupracovali na ní s experty z Číny a Spojených arabských emirátů a vyšla v odborném časopise Nature Climate Change. Zaměřili se na to, jaký vliv bude mít vyšší globální teplota na suchost půdy. Intuitivně by se mohlo zdát, že vyšší teploty by měly znamenat vyšší vlhkost, vždyť právě v horkých oblastech se nachází většina deštných pralesů.
- To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (např. v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm). V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody. Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů:
Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období.
Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny.
Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků.
Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života. - (intersucho.cz)
Jenže výsledky práce naznačují, že takové předpoklady jsou špatné. Vědci studovali projekce ze 27 globálních klimatických modelů, aby identifikovali ty části planety, které se nejvíce „vysuší“. Zajímalo je, jaký bude rozdíl u scénářů oteplení do 1,5 stupně a nad 2 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí.
Hrozba pro planetu, ale hlavně člověka
Doktor Chang-Eui Park, jeden z autorů studie, uvedl v tiskové zprávě: „Vysoušení krajiny je závažnou hrozbou, protože může kriticky postihnout rozsáhlé oblasti života, jako je zemědělství, kvalita vody i biodiverzita. A také může vést k více suchům a také požárům – jako k těm, které zasáhly na konci loňského roku Kalifornii.“ Podle vědce to může vést k tomu, že se dříve polosuchá území začnou měnit na suchá. Proces by v různých klimatických scénářích zasáhl různě velká území – někdy až 15 procent částečně suchých ploch.
Manoj Joshi, enviromentalista ze Spojených arabských emirátů, popsal, k čemu tým dospěl: „Náš výzkum předpovídá, že v případě, kdy se globální teploty zvýší o dva stupně Celsia, vysoušení krajiny postihne asi 20–30 procent souše. Ale dvě třetiny těchto postižených území by se výraznějšímu vysoušení vyhnuly, pokud by teploty nevystoupaly nad 1,5 stupně Celsia.“
Další z vědců, kteří se na výzkumu podíleli, Su-Jong Jeong, popisuje to pozitivní, co vědci zjistili: „Svět se už o jeden stupeň Celsia ohřál. Ale pokud by se podařilo omezit emise skleníkových plynů, které se dostávají do atmosféry, a teplota se udržela pod 1,5 nebo 2 stupni Celsia, mohlo by to výrazně redukovat pravděpodobnost vzniku vysušených území v mnoha místech planety.“
Sucha jsou již v současné době velkým problémem; objevují se v mnoha oblastech planety – kromě již zmíněné Kalifornie také v Evropě (zejména ve Středomoří), v jižních částech Afriky nebo na východním pobřeží Austrálie. V Mexiku, Brazílii, jižní Africe a Austrálii se zase dříve polosuchá území mění v pouště. Podle profesora Tima Osborna by nejvíce z menšího oteplování planety prosperovaly oblasti jihovýchodní Asie, jižní Evropy, jižní Afriky, střední Ameriky a jižní Austrálie – přitom jde o místa, kde žije asi 20 procent světové populace.
Česko a sucho
- Na jižní Moravě se nedaří rostlinám v současném období sucha i kvůli písčité lehké půdě, která je pro tuto oblast typická. Na rozdíl od jiných tvrdších půd v Česku totiž jen velmi málo zadržuje vodu.
Sucho je velkým problémem i v Česku. Od roku 2012 do roku 2016 se zde vyskytlo 16 extrémů počasí, které poškodily zemědělství. Jde o povodně, mrazy, holomrazy, jarní mrazíky, ale především o sucho. To z 16 zmíněných extrémů udeřilo hned devětkrát. „S dostatkem srážek a vody souvisí nejen stav životního prostředí a účinnost zemědělství, ale například i takové otázky jako národní bezpečnost či všeobecná dostupnost základních životních potřeb. Pokles srážek by mohl vést jak k ohrožení mnoha klíčových oblastí národního hospodářství, včetně zemědělství, průmyslu a energetiky, tak i k nedostatku pitné vody. Nechtěným důsledkem, i v případě naší země, pak může být růst extremistických ideologií, občanské nepokoje a dlouhodobá politická nestabilita,“ uvádí předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v červnovém čísle oficiálního časopisu Akademie věd A/ Věda a výzkum.
V Česku sice nezaznamenáváme zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, ale projevují se změny v jejich distribuci – tedy za rok sice naprší stejné množství vody, ale srážkových dnů je méně.
- Historii, současnost i budoucnost sucha v našich zemích shrnuje vynikajícím způsobem publikace Sucho v českých zemích, kterou vydalo Centrum výzkumu globální změny. Celou si ji zdarma můžete stáhnout zde.
Deště jsou intenzivnější, ale současně se prodlužují i období dlouhého sucha. Navíc se mění místa, kde prší: zatímco na Vysočině deště přibývá, jižní Morava o něj stále více přichází.
