Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě – dokáže bez problémů plnit klimatické závazky z Paříže. Navíc prosperuje a jeho občanům se v něm žije velice dobře.
Švédské město je ekologický zázrak. Plní klimatické cíle, prosperuje a ještě se v něm skvěle žije
Zelené švédské město (zdroj: ČT24)
Klimatologové OSN hodlají v říjnu předložit zprávu, podle níž musí svět snižovat uhlíkové emise až o sedm procent ročně, má-li se podařit splnit nejpřísnější závazky Pařížské klimatické dohody.
Växjö v jižním Švédsku už tyto nejpřísnější normy plní, a přitom se mu daří ekonomicky prosperovat. Pro ty, kdo věří v reálnost splnění pařížských požadavků, je důkazem, že změna je možná.
Šedesátitisícové město v idylické krajině jižního Švédska je neobvyklý úkaz: jeho emise oxidu uhličitého vykazují hodnoty spíš jako v dobách ekonomické krize. Za posledních 15 let klesly o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu.
GALERIE
Växjö
Podnětem ke změnám nebyla Pařížská dohoda, vše sahá do mnohem hlubší minulosti. Hlavním důvodem, který vedl místní politiky k proměně města, byly otřesy na trhu s ropou už v 70. letech minulého století.
Radnice si tehdy uvědomila, že tento zdroj, na němž je už civilizace závislá, není spolehlivý – jeho dodávky mohou kdykoliv vypadnout a největší dodavatelé mnohdy nemají nijak ověřené zásoby. A proto ve Växjö postavili elektrárnu na biomasu. Majitelé lesů jí prodávají pouze odpad – tedy větve, kůru a piliny. Z vyšších zisků pak odvádějí vyšší místní daně.
„Veškeré zdroje, které používáme k výrobě tepla a elektřiny, pocházejí z lesů v okolí do vzdálenosti 70 kilometrů,“ popsal současnou situaci Henrik Johansson, ekologický koordinátor regionu Växjö.
V zimě uklízí cyklostezky dříve než silnice
Vlády po celém světě více či méně zaostávají za sliby z Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ve Växjö ale chtějí do roku 2030 eliminovat emise CO2 z ropy, plynu a uhlí ne částečně, ale úplně.
Autorem této zelené strategie je předseda městské rady Bo Frank. „Musí to jít, protože celá planeta má horečku. Měli jsme nejteplejší léto vůbec. Chce to pořádně zvýšit zdanění energie z fosilních paliv a snížit daně na obnovitelné zdroje,“ popsal své důvody.
Ve Växjö platí i další opatření, která mají zajistit, aby město fungovalo jako vzor zbytku světa. Intenzivně se například podporuje šetrná doprava: V zimě pluhy nejdřív protahují cyklostezky a pak až silnice. Všechny autobusy jezdí na bioplyn.
Autobusové trasy se operativně mění, aby vedly podél nových bydlišť, už když se staví. A také vzniká méně parkovacích míst. Zateplují se starší domy, a do roku 2020 bude polovina všech nových městských budov z obnovitelného materiálu, tedy ze dřeva, jako je už teď nádraží. A v městském parku se pěstuje zelenina.
Vzácná shoda politiků
Obyčejně se hlavní brzdou podobných projektů stávají rozpory mezi jednotlivými politickými stranami. Ve Växjö se ale nic takového nestalo. „Jde to díky shodě všech zdejších politických stran, že to je důležité a že je nutné proti změnám klimatu bojovat,“ vysvětluje pozoruhodný soulad Cheryl Jones Furová, předsedkyně výboru pro udržitelnost za Zelené.
Udržitelnost a šetrnost vůči přírodě může tomuto švédskému městu svět závidět. Stojí za tím ale i švédský systém místní samosprávy, který městům umožňuje vybírat vysoké daně a transparentně rozhodovat o jejich využití.