Stoupající hladiny oceánů nemusí zničit korálové ostrovy. Mají přirozenou obranu, ukázal nový výzkum

Korálové ostrovy po celém světě by se mohly přirozeným způsobem adaptovat na zvyšující se hladiny oceánů. Naznačuje to výzkum vědců z univerzity v Plymouthu, který dává naději řadě komunit ohrožených globálními změnami klimatu.

Studie vyšla v odborném žurnálu Science Advances. Využila několika druhů modelování k tomu, aby popsala, jak se korálové atoly budou chovat, až výrazněji vzrostou hladiny oceánů. Její výsledky ukazují, že se ostrovy tvořené štěrkem mohou při zvyšování hladiny oceánů přizpůsobovat tak, že se usazeniny z pláží díky vlnám přesunou na povrch ostrova. 

Okraj ostrova se tak při zvyšování hladiny fakticky zvedá také; podle autorů práce to může krátkodobě ostrovům pomoci zmírnit následky globální změny klimatu. Další opatření už ale musí vyvinout obyvatelé ostrovů. Patří k nim například mobilní infrastruktura a také domy odolnější proti vyšším přílivům.

Ostrovy mají naději

Výzkum vedl profesor Gerd Masselink z Plymouthu, spolupracoval na něm s kolegy z Nového Zélandu a Kanady. „Tváří v tvář změnám klimatu a stoupání hladiny oceánů patří korálové útesy k těm nejzranitelnějším pobřežním místům na planetě,“ uvedl vědec.

„Dřívější výzkumy považovaly tyto ostrovy za nehybné strukruty neschopné reagovat na změnu hladiny moří. Tyto studie logicky předvídaly zvýšené riziko –⁠ možná ztráta těchto ostrovů se stala součástí diskurzu o jejich budoucnosti,“ dodává geolog.

Podle něho to vedlo ke zúžení pohledu na složitý problém a zvažovaly se jen dva scénáře: buď masivní umělá obrana ostrovů před oceánem, anebo exodus obyvatel na jiná místa. Jiné druhy adaptace byly doposud přehlížené, ale nová studie dodává těmto způsobům naději na úspěch.

Spoluautor práce, profesor Paul Kench, doplňuje: „Tento model nám poskytuje skokové zlepšení simulovat budoucí reakce ostrovů na stoupání hladin oceánů a tak lépe řešit změny nutné pro tamní komunity. Důležité je, že naše výsledky ukazují, není nutné, aby se tyto ostrovy zaplavily mořem v průběhu několika dalších desítek let.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 6 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...