Stoupající hladiny oceánů nemusí zničit korálové ostrovy. Mají přirozenou obranu, ukázal nový výzkum

Korálové ostrovy po celém světě by se mohly přirozeným způsobem adaptovat na zvyšující se hladiny oceánů. Naznačuje to výzkum vědců z univerzity v Plymouthu, který dává naději řadě komunit ohrožených globálními změnami klimatu.

Studie vyšla v odborném žurnálu Science Advances. Využila několika druhů modelování k tomu, aby popsala, jak se korálové atoly budou chovat, až výrazněji vzrostou hladiny oceánů. Její výsledky ukazují, že se ostrovy tvořené štěrkem mohou při zvyšování hladiny oceánů přizpůsobovat tak, že se usazeniny z pláží díky vlnám přesunou na povrch ostrova. 

Okraj ostrova se tak při zvyšování hladiny fakticky zvedá také; podle autorů práce to může krátkodobě ostrovům pomoci zmírnit následky globální změny klimatu. Další opatření už ale musí vyvinout obyvatelé ostrovů. Patří k nim například mobilní infrastruktura a také domy odolnější proti vyšším přílivům.

Ostrovy mají naději

Výzkum vedl profesor Gerd Masselink z Plymouthu, spolupracoval na něm s kolegy z Nového Zélandu a Kanady. „Tváří v tvář změnám klimatu a stoupání hladiny oceánů patří korálové útesy k těm nejzranitelnějším pobřežním místům na planetě,“ uvedl vědec.

„Dřívější výzkumy považovaly tyto ostrovy za nehybné strukruty neschopné reagovat na změnu hladiny moří. Tyto studie logicky předvídaly zvýšené riziko –⁠ možná ztráta těchto ostrovů se stala součástí diskurzu o jejich budoucnosti,“ dodává geolog.

Podle něho to vedlo ke zúžení pohledu na složitý problém a zvažovaly se jen dva scénáře: buď masivní umělá obrana ostrovů před oceánem, anebo exodus obyvatel na jiná místa. Jiné druhy adaptace byly doposud přehlížené, ale nová studie dodává těmto způsobům naději na úspěch.

Spoluautor práce, profesor Paul Kench, doplňuje: „Tento model nám poskytuje skokové zlepšení simulovat budoucí reakce ostrovů na stoupání hladin oceánů a tak lépe řešit změny nutné pro tamní komunity. Důležité je, že naše výsledky ukazují, není nutné, aby se tyto ostrovy zaplavily mořem v průběhu několika dalších desítek let.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 3 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 5 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 18 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Načítání...