Stoupající hladiny oceánů nemusí zničit korálové ostrovy. Mají přirozenou obranu, ukázal nový výzkum

Korálové ostrovy po celém světě by se mohly přirozeným způsobem adaptovat na zvyšující se hladiny oceánů. Naznačuje to výzkum vědců z univerzity v Plymouthu, který dává naději řadě komunit ohrožených globálními změnami klimatu.

Studie vyšla v odborném žurnálu Science Advances. Využila několika druhů modelování k tomu, aby popsala, jak se korálové atoly budou chovat, až výrazněji vzrostou hladiny oceánů. Její výsledky ukazují, že se ostrovy tvořené štěrkem mohou při zvyšování hladiny oceánů přizpůsobovat tak, že se usazeniny z pláží díky vlnám přesunou na povrch ostrova. 

Okraj ostrova se tak při zvyšování hladiny fakticky zvedá také; podle autorů práce to může krátkodobě ostrovům pomoci zmírnit následky globální změny klimatu. Další opatření už ale musí vyvinout obyvatelé ostrovů. Patří k nim například mobilní infrastruktura a také domy odolnější proti vyšším přílivům.

Ostrovy mají naději

Výzkum vedl profesor Gerd Masselink z Plymouthu, spolupracoval na něm s kolegy z Nového Zélandu a Kanady. „Tváří v tvář změnám klimatu a stoupání hladiny oceánů patří korálové útesy k těm nejzranitelnějším pobřežním místům na planetě,“ uvedl vědec.

„Dřívější výzkumy považovaly tyto ostrovy za nehybné strukruty neschopné reagovat na změnu hladiny moří. Tyto studie logicky předvídaly zvýšené riziko –⁠ možná ztráta těchto ostrovů se stala součástí diskurzu o jejich budoucnosti,“ dodává geolog.

Podle něho to vedlo ke zúžení pohledu na složitý problém a zvažovaly se jen dva scénáře: buď masivní umělá obrana ostrovů před oceánem, anebo exodus obyvatel na jiná místa. Jiné druhy adaptace byly doposud přehlížené, ale nová studie dodává těmto způsobům naději na úspěch.

Spoluautor práce, profesor Paul Kench, doplňuje: „Tento model nám poskytuje skokové zlepšení simulovat budoucí reakce ostrovů na stoupání hladin oceánů a tak lépe řešit změny nutné pro tamní komunity. Důležité je, že naše výsledky ukazují, není nutné, aby se tyto ostrovy zaplavily mořem v průběhu několika dalších desítek let.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 8 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 23 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...