Stále teplejší klima ohrožuje plodnost mužů, varují vědci

Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439 747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden, nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.

Varování přišlo i od nedávného národního kongresu nazvaného Příroda, životní prostředí, výživa a člověk, který pořádala Italská společnost andrologie (SIA), lékařského oboru, který se zabývá chorobami mužských reprodukčních orgánů, jejich léčbou a prevencí.

Andrologové doložili demografický pokles těmito daty: průměrný počet mužských spermií se nyní oproti době před 40 lety snížil o polovinu a každý desátý muž je dnes neplodný. Jak vědci uvedli, vinu na tom nese zhoršování životního prostředí, ale může to záviset i na klimatických změnách. Je totiž známo, že zvyšování teploty poškozuje mužský reprodukční aparát, a to mnohem více než ženský.

U některých živočišných druhů může zvýšení vnější teploty o několik stupňů snížit o polovinu plodnost a experti se obávají, že se totéž děje i u lidí. Studie realizované na zvířatech, například na motýlech a broucích, ukazují, že zvýšení teploty zřejmě přispělo k vyhynutí některých druhů, protože mužský reprodukční aparát a spermie jsou velmi citlivé na teplo. Negativní účinky vyšší teploty se projevují rovněž na případném potomstvu, které je méně plodné a jehož reprodukční kapacita je snížena o 25 procent.

Teplo škodí plodnosti

Také to, když je muž vystaven teplu v období vývinu, postihuje jeho reprodukční kapacitu v době dospělosti a výsledkem je opět výrazný pokles reprodukční schopnosti. Člověk má dozajista systémy ochrany organismu, ale negativní působení klimatických změn na plodnost je u našeho druhu dnes už téměř jisté. Podle nedávných studií může zvýšení okolní teploty o jeden stupeň vést například ke zvýšení teploty šourku o 0,1 stupně Celsia, a to může ovlivnit plodnost.

Regrese mužské plodnosti je dnes faktem, ale obviňovat z toho pouze kouření, chemii nebo pohlavní infekce nestačí. Má na to vliv životní prostředí, a to nejen u rizikových pracovníků. Je dnes totiž známo, že vystavení vysokým teplotám, jako je tomu u kuchařů nebo svářečů, může plodnost negativně ovlivnit. Podobně se tomu děje i tehdy, jsou-li varlata vystavena teplotám jen o málo vyšším, jak je tomu o řidičů kamionů nebo u těch, kdo dlouhodobě pracují s laptopem na kolenou.

„Máme tedy důvod se domnívat, že celkové zvýšení okolní teploty může působit na plodnost mužů,“ uvádí Fabrizio Palumbo, vědecký expert ze SIA. Vlny veder tedy mohou být zahrnuty mezi faktory životního prostředí, které mohou trvale zhoršit plodnost. Tváří v tvář takovým rizikům může návštěva u androloga pomoci vysvětlit, jak chránit mužské sexuální zdraví před vnějšími hrozbami. Jde například o změnu životního stylu: vyhýbat se neprodyšným oděvům a dlouhodobému sezení, které neumožňuje správné rozložení tepla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 18 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...