Stále teplejší klima ohrožuje plodnost mužů, varují vědci

Oteplování klimatu ohrožuje plodnost mužů spolu se smogem, chemickými látkami v ovzduší a radiací. V Itálii poslední údaje statistického institutu ISTAT potvrzují demografický pokles. Loni se narodilo jen 439 747 dětí. To je historické minimum a na vině mohou být uvedené faktory, ať už jeden, nebo všechny dohromady, píše italský deník La Repubblica.

Varování přišlo i od nedávného národního kongresu nazvaného Příroda, životní prostředí, výživa a člověk, který pořádala Italská společnost andrologie (SIA), lékařského oboru, který se zabývá chorobami mužských reprodukčních orgánů, jejich léčbou a prevencí.

Andrologové doložili demografický pokles těmito daty: průměrný počet mužských spermií se nyní oproti době před 40 lety snížil o polovinu a každý desátý muž je dnes neplodný. Jak vědci uvedli, vinu na tom nese zhoršování životního prostředí, ale může to záviset i na klimatických změnách. Je totiž známo, že zvyšování teploty poškozuje mužský reprodukční aparát, a to mnohem více než ženský.

U některých živočišných druhů může zvýšení vnější teploty o několik stupňů snížit o polovinu plodnost a experti se obávají, že se totéž děje i u lidí. Studie realizované na zvířatech, například na motýlech a broucích, ukazují, že zvýšení teploty zřejmě přispělo k vyhynutí některých druhů, protože mužský reprodukční aparát a spermie jsou velmi citlivé na teplo. Negativní účinky vyšší teploty se projevují rovněž na případném potomstvu, které je méně plodné a jehož reprodukční kapacita je snížena o 25 procent.

Teplo škodí plodnosti

Také to, když je muž vystaven teplu v období vývinu, postihuje jeho reprodukční kapacitu v době dospělosti a výsledkem je opět výrazný pokles reprodukční schopnosti. Člověk má dozajista systémy ochrany organismu, ale negativní působení klimatických změn na plodnost je u našeho druhu dnes už téměř jisté. Podle nedávných studií může zvýšení okolní teploty o jeden stupeň vést například ke zvýšení teploty šourku o 0,1 stupně Celsia, a to může ovlivnit plodnost.

Regrese mužské plodnosti je dnes faktem, ale obviňovat z toho pouze kouření, chemii nebo pohlavní infekce nestačí. Má na to vliv životní prostředí, a to nejen u rizikových pracovníků. Je dnes totiž známo, že vystavení vysokým teplotám, jako je tomu u kuchařů nebo svářečů, může plodnost negativně ovlivnit. Podobně se tomu děje i tehdy, jsou-li varlata vystavena teplotám jen o málo vyšším, jak je tomu o řidičů kamionů nebo u těch, kdo dlouhodobě pracují s laptopem na kolenou.

„Máme tedy důvod se domnívat, že celkové zvýšení okolní teploty může působit na plodnost mužů,“ uvádí Fabrizio Palumbo, vědecký expert ze SIA. Vlny veder tedy mohou být zahrnuty mezi faktory životního prostředí, které mohou trvale zhoršit plodnost. Tváří v tvář takovým rizikům může návštěva u androloga pomoci vysvětlit, jak chránit mužské sexuální zdraví před vnějšími hrozbami. Jde například o změnu životního stylu: vyhýbat se neprodyšným oděvům a dlouhodobému sezení, které neumožňuje správné rozložení tepla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 3 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 18 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
včera v 11:31

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
včera v 10:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.