Spojené státy zažívají vlnu extrémního vedra, sucho ohrožuje zdroje vody. Problém se bude jen zhoršovat, varují experti

Jih a západ Spojených států sužuje již několik dní silná vlna veder, která letos přišla nezvykle brzy. Na mnoha místech již padly absolutní teplotní rekordy a meteorologové varují, že úleva přijde nejdříve v neděli. V oblasti rovněž panuje dlouhodobě velké sucho, v několika státech se proto již objevily první požáry.

Zásoby vody v nádrži Lake Mead poblíž Las Vegas, která zásobuje vodou 25 milionů lidí, jsou na nejnižší úrovni od třicátých let minulého století, kdy se rezervoár poprvé napustil vodou. Ve Phoenixu úřady varují obyvatele před rozžhaveným asfaltem na silnicích, který dokáže způsobit vážné popáleniny – teplota tam v příštích dnech vystoupá ke 47 stupňům Celsia. Energetické společnosti v Texasu žádají zákazníky, aby omezili používání klimatizací, protože kvůli rostoucí spotřebě energie hrozí výpadky proudu.

Někteří vědci varují, že vzhledem k oteplování klimatu si lidé žijící v těchto oblastech USA budou muset zvykat na to, že se podobné situace budou často opakovat. „Vlny veder na Západě se zhoršují, proto je půda tak suchá,“ řekl Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že je nyní půda v západní části USA nejsušší od roku 1895. „Možná se nám tu objeví dvě, tři, čtyři, pět podobných vln veder do konce léta,“ dodal.

Ve městě Palm Springs v jižní Kalifornii zaznamenali rekordních 49 stupňů Celsia. Dosud nejvyšší naměřenou teplotu 38 stupňů Celsia hlásí i z Denveru, který leží v nadmořské výšce přes 1600 metrů. Pokoření rekordních 47 stupňů v dalších dnech očekávají v Las Vegas.

Ve státech Montana, Wyoming, Utah a Arizona již vypukly první požáry letošní sezony. V prvních dvou jmenovaných se od úterka objevilo 14 nových ohnisek. Obavy z nadcházejícího léta panují rovněž ve státu Idaho, které podle expertů zažívá nejhorší sucho za posledních 126 let.

Pod mimořádným tlakem jsou energetické sítě ve dvou nejlidnatějších amerických státech, Kalifornii a Texasu. V Kalifornii pracují kvůli nedostatku vody hydroelektrárny na nízký výkon, přičemž poptávka po energii roste s vyššími teplotami. Texas, který se potýkal s vážnými energetickými problémy při letošní tvrdé zimě, nezvládá nápor ani ve vedrech. Úřady tak žádají obyvatele, aby nastavili domácí termostaty minimálně na 26 stupňů Celsia, jinak hrozí přetížení sítě, jež by vedlo k masivním výpadkům.

Příčiny a důsledky

Podle expertů se situace nebude do budoucna zlepšovat a region musí přijmout řadu reforem a investic, aby dokázal podobné počasí dlouhodobě zvládat. „Musíme přestat přemýšlet o suchu jako o dočasné záležitosti,“ řekla Felicia Marcusová ze Stanfordovy univerzity.

Příčin tohoto stavu je víc. Dvě desetiletí trvající období sucha, které někteří vědci označují jako „megasucho“, vysálo vláhu z půdy na většině území západních Spojených států. Vědci ve studii zveřejněné v loňském roce v časopise Science uvedli, že za přibližně polovinu historického sucha mohou klimatické změny způsobené člověkem a související s emisemi skleníkových plynů.

Vědci zkoumající suché období, které začalo v roce 2000, se zaměřili na oblast devíti států od Oregonu a Wyomingu až po Kalifornii a Nové Mexiko a našli pouze jednu další, která byla o něco větší. Toto sucho začalo v roce 1575, deset let po založení floridského města St Augustine a před přistáním poutníků na Plymouthské skále v roce 1620.

Horké počasí může souviset se suchem, které zasáhlo krajinu. Za normálních okolností totiž část slunečního tepla odpařuje vlhkost z půdy, ale podle vědců je zemina na západě USA tak suchá, že místo toho tato energie ještě více ohřívá vzduch.

„Když je půda vlhká, vlny veder nejsou tak hrozné,“ řekl agentuře AP expert na klima a požáry Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že půda v západní polovině země je nejsušší od roku 1895. „A pokud je suchá, jsme v extrémním ohrožení.“

Vědci tvrdí, že také požáry, které vypukly v posledních dnech, byly živeny nadměrným horkem v celém regionu. Klimatické změny zvyšují pravděpodobnost, že se stromy a keře vznítí.

Minulý týden vypuklo v Montaně a Wyomingu nejméně 14 nových požárů, protože rekordní vedra odstartovala brzký začátek „ohňové“ sezony. Hasiči bojovali také s požáry v Arizoně a Novém Mexiku.

„Z hlediska potenciálu požárů, je letošní rok určitě mnohem závažnější, než jsme viděli v minulosti,“ uvedla ve čtvrtek na klimatickém brífinku meteoroložka Gina Palmaová z amerického ministerstva zemědělství.

Palmaová dodala, že riziko požárů způsobených suchem je obzvláště výrazné ve vyšších nadmořských výškách na většině západu USA, od Skalistých hor až po jihozápad a části Kalifornie. „Budete svědky velmi extrémního chování ohně, rozhodně podmínek, které bychom normálně v červnu neviděli,“ řekla.

Vypadá takto „nový normální svět“?

Stále více vědeckých studií dochází k závěru, že vlny veder lze v některých případech přímo přičíst klimatickým změnám, uvedla Kristie L. Ebiová, profesorka Centra pro zdraví a globální životní prostředí na Washingtonské univerzitě.

To znamená, že západ USA a zbytek světa může v budoucnu očekávat více extrémních vln veder, pokud státy nepřikročí ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí Ebiová a další vědci.

Studie z minulého měsíce odhadla procento a počet úmrtí v důsledku veder, které lze každoročně přičíst změně klimatu způsobené člověkem. Zahrnula asi dvě stě amerických měst a zjistila, že ročně zemře na následky veder způsobených změnou klimatu více než 1100 lidí, což představuje asi 35 % všech úmrtí v důsledku veder v zemi.

Studie uvádí, že ve Phoenixu každoročně v průměru umírá 23 lidí v důsledku horka způsobeného klimatickými změnami, v Los Angeles 21 a v Tucsonu 13 lidí. „Změna klimatu nás poškozuje již nyní,“ řekla Ebiová. „Je to problém budoucnosti, ale také současný problém.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 13 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 16 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 17 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 18 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 20 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.