Spojené státy zažívají vlnu extrémního vedra, sucho ohrožuje zdroje vody. Problém se bude jen zhoršovat, varují experti

Jih a západ Spojených států sužuje již několik dní silná vlna veder, která letos přišla nezvykle brzy. Na mnoha místech již padly absolutní teplotní rekordy a meteorologové varují, že úleva přijde nejdříve v neděli. V oblasti rovněž panuje dlouhodobě velké sucho, v několika státech se proto již objevily první požáry.

Zásoby vody v nádrži Lake Mead poblíž Las Vegas, která zásobuje vodou 25 milionů lidí, jsou na nejnižší úrovni od třicátých let minulého století, kdy se rezervoár poprvé napustil vodou. Ve Phoenixu úřady varují obyvatele před rozžhaveným asfaltem na silnicích, který dokáže způsobit vážné popáleniny – teplota tam v příštích dnech vystoupá ke 47 stupňům Celsia. Energetické společnosti v Texasu žádají zákazníky, aby omezili používání klimatizací, protože kvůli rostoucí spotřebě energie hrozí výpadky proudu.

Někteří vědci varují, že vzhledem k oteplování klimatu si lidé žijící v těchto oblastech USA budou muset zvykat na to, že se podobné situace budou často opakovat. „Vlny veder na Západě se zhoršují, proto je půda tak suchá,“ řekl Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že je nyní půda v západní části USA nejsušší od roku 1895. „Možná se nám tu objeví dvě, tři, čtyři, pět podobných vln veder do konce léta,“ dodal.

Ve městě Palm Springs v jižní Kalifornii zaznamenali rekordních 49 stupňů Celsia. Dosud nejvyšší naměřenou teplotu 38 stupňů Celsia hlásí i z Denveru, který leží v nadmořské výšce přes 1600 metrů. Pokoření rekordních 47 stupňů v dalších dnech očekávají v Las Vegas.

Ve státech Montana, Wyoming, Utah a Arizona již vypukly první požáry letošní sezony. V prvních dvou jmenovaných se od úterka objevilo 14 nových ohnisek. Obavy z nadcházejícího léta panují rovněž ve státu Idaho, které podle expertů zažívá nejhorší sucho za posledních 126 let.

Pod mimořádným tlakem jsou energetické sítě ve dvou nejlidnatějších amerických státech, Kalifornii a Texasu. V Kalifornii pracují kvůli nedostatku vody hydroelektrárny na nízký výkon, přičemž poptávka po energii roste s vyššími teplotami. Texas, který se potýkal s vážnými energetickými problémy při letošní tvrdé zimě, nezvládá nápor ani ve vedrech. Úřady tak žádají obyvatele, aby nastavili domácí termostaty minimálně na 26 stupňů Celsia, jinak hrozí přetížení sítě, jež by vedlo k masivním výpadkům.

Příčiny a důsledky

Podle expertů se situace nebude do budoucna zlepšovat a region musí přijmout řadu reforem a investic, aby dokázal podobné počasí dlouhodobě zvládat. „Musíme přestat přemýšlet o suchu jako o dočasné záležitosti,“ řekla Felicia Marcusová ze Stanfordovy univerzity.

Příčin tohoto stavu je víc. Dvě desetiletí trvající období sucha, které někteří vědci označují jako „megasucho“, vysálo vláhu z půdy na většině území západních Spojených států. Vědci ve studii zveřejněné v loňském roce v časopise Science uvedli, že za přibližně polovinu historického sucha mohou klimatické změny způsobené člověkem a související s emisemi skleníkových plynů.

Vědci zkoumající suché období, které začalo v roce 2000, se zaměřili na oblast devíti států od Oregonu a Wyomingu až po Kalifornii a Nové Mexiko a našli pouze jednu další, která byla o něco větší. Toto sucho začalo v roce 1575, deset let po založení floridského města St Augustine a před přistáním poutníků na Plymouthské skále v roce 1620.

Horké počasí může souviset se suchem, které zasáhlo krajinu. Za normálních okolností totiž část slunečního tepla odpařuje vlhkost z půdy, ale podle vědců je zemina na západě USA tak suchá, že místo toho tato energie ještě více ohřívá vzduch.

„Když je půda vlhká, vlny veder nejsou tak hrozné,“ řekl agentuře AP expert na klima a požáry Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že půda v západní polovině země je nejsušší od roku 1895. „A pokud je suchá, jsme v extrémním ohrožení.“

Vědci tvrdí, že také požáry, které vypukly v posledních dnech, byly živeny nadměrným horkem v celém regionu. Klimatické změny zvyšují pravděpodobnost, že se stromy a keře vznítí.

Minulý týden vypuklo v Montaně a Wyomingu nejméně 14 nových požárů, protože rekordní vedra odstartovala brzký začátek „ohňové“ sezony. Hasiči bojovali také s požáry v Arizoně a Novém Mexiku.

„Z hlediska potenciálu požárů, je letošní rok určitě mnohem závažnější, než jsme viděli v minulosti,“ uvedla ve čtvrtek na klimatickém brífinku meteoroložka Gina Palmaová z amerického ministerstva zemědělství.

Palmaová dodala, že riziko požárů způsobených suchem je obzvláště výrazné ve vyšších nadmořských výškách na většině západu USA, od Skalistých hor až po jihozápad a části Kalifornie. „Budete svědky velmi extrémního chování ohně, rozhodně podmínek, které bychom normálně v červnu neviděli,“ řekla.

Vypadá takto „nový normální svět“?

Stále více vědeckých studií dochází k závěru, že vlny veder lze v některých případech přímo přičíst klimatickým změnám, uvedla Kristie L. Ebiová, profesorka Centra pro zdraví a globální životní prostředí na Washingtonské univerzitě.

To znamená, že západ USA a zbytek světa může v budoucnu očekávat více extrémních vln veder, pokud státy nepřikročí ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí Ebiová a další vědci.

Studie z minulého měsíce odhadla procento a počet úmrtí v důsledku veder, které lze každoročně přičíst změně klimatu způsobené člověkem. Zahrnula asi dvě stě amerických měst a zjistila, že ročně zemře na následky veder způsobených změnou klimatu více než 1100 lidí, což představuje asi 35 % všech úmrtí v důsledku veder v zemi.

Studie uvádí, že ve Phoenixu každoročně v průměru umírá 23 lidí v důsledku horka způsobeného klimatickými změnami, v Los Angeles 21 a v Tucsonu 13 lidí. „Změna klimatu nás poškozuje již nyní,“ řekla Ebiová. „Je to problém budoucnosti, ale také současný problém.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...