Spojené státy zažívají vlnu extrémního vedra, sucho ohrožuje zdroje vody. Problém se bude jen zhoršovat, varují experti

Jih a západ Spojených států sužuje již několik dní silná vlna veder, která letos přišla nezvykle brzy. Na mnoha místech již padly absolutní teplotní rekordy a meteorologové varují, že úleva přijde nejdříve v neděli. V oblasti rovněž panuje dlouhodobě velké sucho, v několika státech se proto již objevily první požáry.

Zásoby vody v nádrži Lake Mead poblíž Las Vegas, která zásobuje vodou 25 milionů lidí, jsou na nejnižší úrovni od třicátých let minulého století, kdy se rezervoár poprvé napustil vodou. Ve Phoenixu úřady varují obyvatele před rozžhaveným asfaltem na silnicích, který dokáže způsobit vážné popáleniny – teplota tam v příštích dnech vystoupá ke 47 stupňům Celsia. Energetické společnosti v Texasu žádají zákazníky, aby omezili používání klimatizací, protože kvůli rostoucí spotřebě energie hrozí výpadky proudu.

Někteří vědci varují, že vzhledem k oteplování klimatu si lidé žijící v těchto oblastech USA budou muset zvykat na to, že se podobné situace budou často opakovat. „Vlny veder na Západě se zhoršují, proto je půda tak suchá,“ řekl Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že je nyní půda v západní části USA nejsušší od roku 1895. „Možná se nám tu objeví dvě, tři, čtyři, pět podobných vln veder do konce léta,“ dodal.

Ve městě Palm Springs v jižní Kalifornii zaznamenali rekordních 49 stupňů Celsia. Dosud nejvyšší naměřenou teplotu 38 stupňů Celsia hlásí i z Denveru, který leží v nadmořské výšce přes 1600 metrů. Pokoření rekordních 47 stupňů v dalších dnech očekávají v Las Vegas.

Ve státech Montana, Wyoming, Utah a Arizona již vypukly první požáry letošní sezony. V prvních dvou jmenovaných se od úterka objevilo 14 nových ohnisek. Obavy z nadcházejícího léta panují rovněž ve státu Idaho, které podle expertů zažívá nejhorší sucho za posledních 126 let.

Pod mimořádným tlakem jsou energetické sítě ve dvou nejlidnatějších amerických státech, Kalifornii a Texasu. V Kalifornii pracují kvůli nedostatku vody hydroelektrárny na nízký výkon, přičemž poptávka po energii roste s vyššími teplotami. Texas, který se potýkal s vážnými energetickými problémy při letošní tvrdé zimě, nezvládá nápor ani ve vedrech. Úřady tak žádají obyvatele, aby nastavili domácí termostaty minimálně na 26 stupňů Celsia, jinak hrozí přetížení sítě, jež by vedlo k masivním výpadkům.

Příčiny a důsledky

Podle expertů se situace nebude do budoucna zlepšovat a region musí přijmout řadu reforem a investic, aby dokázal podobné počasí dlouhodobě zvládat. „Musíme přestat přemýšlet o suchu jako o dočasné záležitosti,“ řekla Felicia Marcusová ze Stanfordovy univerzity.

Příčin tohoto stavu je víc. Dvě desetiletí trvající období sucha, které někteří vědci označují jako „megasucho“, vysálo vláhu z půdy na většině území západních Spojených států. Vědci ve studii zveřejněné v loňském roce v časopise Science uvedli, že za přibližně polovinu historického sucha mohou klimatické změny způsobené člověkem a související s emisemi skleníkových plynů.

Vědci zkoumající suché období, které začalo v roce 2000, se zaměřili na oblast devíti států od Oregonu a Wyomingu až po Kalifornii a Nové Mexiko a našli pouze jednu další, která byla o něco větší. Toto sucho začalo v roce 1575, deset let po založení floridského města St Augustine a před přistáním poutníků na Plymouthské skále v roce 1620.

Horké počasí může souviset se suchem, které zasáhlo krajinu. Za normálních okolností totiž část slunečního tepla odpařuje vlhkost z půdy, ale podle vědců je zemina na západě USA tak suchá, že místo toho tato energie ještě více ohřívá vzduch.

„Když je půda vlhká, vlny veder nejsou tak hrozné,“ řekl agentuře AP expert na klima a požáry Park Williams z Kalifornské univerzity, který spočítal, že půda v západní polovině země je nejsušší od roku 1895. „A pokud je suchá, jsme v extrémním ohrožení.“

Vědci tvrdí, že také požáry, které vypukly v posledních dnech, byly živeny nadměrným horkem v celém regionu. Klimatické změny zvyšují pravděpodobnost, že se stromy a keře vznítí.

Minulý týden vypuklo v Montaně a Wyomingu nejméně 14 nových požárů, protože rekordní vedra odstartovala brzký začátek „ohňové“ sezony. Hasiči bojovali také s požáry v Arizoně a Novém Mexiku.

„Z hlediska potenciálu požárů, je letošní rok určitě mnohem závažnější, než jsme viděli v minulosti,“ uvedla ve čtvrtek na klimatickém brífinku meteoroložka Gina Palmaová z amerického ministerstva zemědělství.

Palmaová dodala, že riziko požárů způsobených suchem je obzvláště výrazné ve vyšších nadmořských výškách na většině západu USA, od Skalistých hor až po jihozápad a části Kalifornie. „Budete svědky velmi extrémního chování ohně, rozhodně podmínek, které bychom normálně v červnu neviděli,“ řekla.

Vypadá takto „nový normální svět“?

Stále více vědeckých studií dochází k závěru, že vlny veder lze v některých případech přímo přičíst klimatickým změnám, uvedla Kristie L. Ebiová, profesorka Centra pro zdraví a globální životní prostředí na Washingtonské univerzitě.

To znamená, že západ USA a zbytek světa může v budoucnu očekávat více extrémních vln veder, pokud státy nepřikročí ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí Ebiová a další vědci.

Studie z minulého měsíce odhadla procento a počet úmrtí v důsledku veder, které lze každoročně přičíst změně klimatu způsobené člověkem. Zahrnula asi dvě stě amerických měst a zjistila, že ročně zemře na následky veder způsobených změnou klimatu více než 1100 lidí, což představuje asi 35 % všech úmrtí v důsledku veder v zemi.

Studie uvádí, že ve Phoenixu každoročně v průměru umírá 23 lidí v důsledku horka způsobeného klimatickými změnami, v Los Angeles 21 a v Tucsonu 13 lidí. „Změna klimatu nás poškozuje již nyní,“ řekla Ebiová. „Je to problém budoucnosti, ale také současný problém.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...