Spíš Mordor než Roklinka. Nový Zéland má obrovský environmentální problém, tvrdí nová vládní zpráva

Zpráva o stavu novozélandské přírody ukazuje velmi nelichotivý obrázek země, která se dlouhá léta prezentovala jako ráj na Zemi. Vyplývá z ní katastrofální ztráta biodiverzity, znečištěné vody a ničivý růst měst i pastvin.

Tato zpráva nazvaná Environment Aotearoa (Aotearoa je maorský název Nového Zélandu) je první velkou zprávou o přírodě Nového Zélandu za čtyři roky. Vychází z dat tamního ministerstva životního prostředí a statistického úřadu. Ukazuje úplně odlišný obrázek než reklamní kampaně, které tam každoročně úspěšně lákají miliony turistů z celého světa.

Nejdůležitějším poselstvím je, že Nový Zéland je velmi silně postižen invazivními druhy. Od doby, co se na něm usídlili lidé, z tamní přírody zmizelo 75 druhů zvířat a rostlin. Nejhůře je postižena ptačí říše, která bývala v minulosti chloubou ostrovů: vyhynutím je momentálně ohroženo 90, respektive 80 procent druhů mořských a suchozemských ptáků.

Hrozba kolapsu visí podle této zprávy nad dvěma třetinami novozélandských vzácných ekosystémů. Během posledních 15 let se riziko ohrožení zhoršilo u 86 druhů, naopak zlepšilo se za posledních 10 let u pouhých 26 druhů. Autoři zprávy přitom zdůrazňují, že rozsah poškození životního prostředí není úplně jasný, protože vědci zatím znají precizně jen dvacet procent novozélandských druhů.

Pro deník Guardian se ke zprávě vyjádřil šéf environmentální organizace Forest and Bird Kevin Hague. Podle něj je čtení této zprávy jako ledová sprcha a ukazuje, že celá desetiletí si lidé odmítali přiznat vážnost problému a jen prokrastinovali.

„Nový Zéland ztrácí druhy a ekosystémy rychleji než drtivá většina jiných zemí,“ uvedl. „Čtyři tisíce našich původních druhů se ocitly v problémech, kvůli pastvinám pro dobytek i destruktivnímu rybolovu, který poškozuje mořské dno. Nenapravitelně poškozujeme svou přírodu.“

Podle vyjádření novozélandského ministra životního prostředí Davida Parkera tato zpráva nenabízí žádná velká překvapení, ale zdůrazňuje nutnost mít čistou vodu a stát se uhlíkově neutrální zemí do roku 2050. „Pokud se všemi svými výhodami nedokáže Nový Zéland překonat své environmentální problémy, pak to nedokáže ani zbytek světa,“ uvedl Parker.

Problém jménem dobytek

Nový Zéland zaznamenal během posledních dvaceti let masivní nárůst počtu dobytka, což má ničivý dopad na kvalitu pitné vody. To je klíčová oblast, která by se měla podle vlády vylepšovat. Její zlepšení přislíbila ve své volební kampani i současná premiérka Jacinda Ardernová.

Podle zprávy to ale bude těžké splnit. V 59 procentech sledovaných studní se nedaří držet vhodnou úroveň bakterií E. coli a ve 13 procentech úroveň nitrátů. Špatná kvalita vody byla odhalena také u 57 procent monitorovaných jezer, přičemž vymřením je ohroženo 76 procent původních druhů sladkovodních ryb – totéž se týká třetiny sladkovodního hmyzu.

Hlavní příčinou negativních změn v kvalitě vody je podle organizace Forest and Bird intenzivní používání hnojiv, zavlažování a chov dobytka. Ministr pro klimatickou změnu James Shaw dodal, že problémy dále zhoršuje efekt globálního oteplování, které se projevuje například zvyšováním hladiny oceánu a oteplováním moře i pevniny. „Všechny problémy v této zprávě dělá klimatická změna ještě horšími, a právě proto je tato vláda odhodlaná k rozhodné akci,“ komentoval výsledky Shaw.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 14 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 16 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 19 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 21 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...