„Dokud neroztaje sníh na takzvané mapě republiky, léto na horách nezačne“, říkávalo se kdysi v Krkonoších.
Sněhová mapa republiky letos stále drží. Jde o světově výjimečné místo
Dokdy býval na „mapě republiky“ sníh za našich prapraprababiček, těžko dohledáváme v kronikách. Jisté ale je, že podobu tohoto velmi specifického místa vymodeloval právě sníh. Že připomíná obrys prvorepublikového Československa, to je výsledkem spolupůsobení dvou základních faktorů – větru a tvaru terénu mezi Luční a Studniční horou.
Tento anemo-orografický systém, jak se odborně vztah mezi (zjednodušeně řečeno) horami a větrem označuje, byl objeven a pro světovou vědu podrobně popsán právě v Krkonoších.
Podobná místa, jakými je právě „mapa republiky“, najdeme i v jiných pohořích – třeba v Alpách či Karpatech. Vědce přitahují už řadu let. Díky moderním technologiím se daří přesně popsat a vysvětlit všechny možné souvislosti, které ze závětrných oblastí tvoří nádherné biologicky pestré lokality v létě a nebezpečné lavinové svahy v zimní části roku. V Krkonoších se sníh v zimě hromadí například taky v Kotelních či Sněžných jamách, v Labském či Obřím dole, ve Studničních jamách či v jámě Úpské.
Unikátní místo
Takzvaná mapa republiky na úbočí Studniční hory na jižním svahu Modrého dolu pod Modrým sedlem ovšem vyniká. Nejen kvůli svému specifickému tvaru, ale hlavně proto, že tu sníh zůstává ležet nejdéle a vytváří největší souvislou sněhovou vrstvu tohoto typu v Česku.
Díky tíze sněhu, který se sem při severozápadním či severním větru přefouká z obrovských ploch Bílé louky a Luční pláně, se v terénu vytvořila relativně mělká prohlubeň. Tu sníh zaplní. Protože svah není strmý, nepadají na něm laviny tak často, jako třeba v obdobně orientované, ale výrazně strmější lokalitě Kotle. Tím není narušeno přirozené odtávání sněhu při zvyšujících se teplotách. A proto může sníh odtávat přirozeně.
Když se začne oteplovat, získá sněhové pole tvar prvorepublikového Československa, které měří na délku asi 350 metrů. Z tohoto obrysu pak zmizí jako první Podkarpatská Rus, následně pak Slovensko. Nejdéle sníh zůstává ve středních Čechách. Právě tam je totiž ona proláklina nejhlubší a leží tam největší vrstva sněhu.
Správa Krkonošského národního parku zkoumá moderními technologiemi pracujícími na systému GPS „mapu republiky“ už 21 let, nyní nově i pomocí dronů. Za tu dobu tu nejvíc sněhu zaznamenali hned na počátku přístrojových měření – v zimě 1999/2000, kdy tu bylo skoro 16 metrů sněhu.
Naopak na sníh nejchudší byla zima 2013/2014, kdy dosahovala výška sněhu maximální výšky jen něco přes 5 metrů. Letos tu nejvyšší vrstvu sněhu naměřili 8. dubna, bylo to 9,5 metru.
Pečlivě se sleduje i datum, do kterého sníh na „mapě republiky“ vydrží. Po zimě 2004/2005 roztál nejpozději – až na konci srpna. Naopak nejrychleji – už na konci května – tu sníh odtál po zimě 2017/2018. Tání sněhu na takzvané mapě republiky závisí nejen na množství sněhu v zimě, ale i na průběhu jarního počasí. Nejrychleji sníh taje při dešti a větru.
Letos, pokud se počasí nebude nijak zásadně lišit od svého obvyklého průběhu, by mohla být „mapa republiky“ ještě měsíc dobře patrná. Na konci května, kdy jsme v Modrém dole natáčeli, tu bylo ještě kolem 8 metrů sněhu. A z leteckých záběru je zřejmé, že hodně sněhu se drží pořád ještě taky na Luční pláni, tedy v místech, kudy vede letní a zimní (takzvaná koňská) cesta.
Pro veřejnost nepřístupná
Přímo na mapu se vstupovat nesmí, leží mimo značenou cestu v 1. zóně národního parku. Ke sněhu, který zůstává v okolí vyfrézované traverzové letní cesty, si ale vyšlápnout můžete. Z Pece pod Sněžkou například po červené turistické značce Zeleným dolem k Richtrovým boudám a pak po zelené k Výrovce. Odtud vede červená turistická značka až k Luční boudě – kolem památníku obětem hor v Modrém sedle.
Ze Špindlerova Mlýna se jde k Výrovce po zelené turistické značce Dlouhým dolem. Ideální je okruh, kdy se zpátky do Špindlu můžete vrátit údolím Bílého Labe. Mimochodem právě jeho anemo-orografický systém dává vzniknout tomuto výjimečnému místu.
Pokud byste chtěli vycházet z Pece pod Sněžkou, vede ideální cesta po modré turistické značce k Boudě pod Sněžkou a Obřím dolem s výhledem na Sněžku i Studniční horu do Obřího sedla. Odtud se přes Úpské rašeliniště Schusterovou cestou dostanete až k prameni Bílého Labe u Luční boudy. Přes Modré sedlo se pak sejde přímo na traverzovou letní cestu, v jejímž okolí je pořád ještě přes metr sněhu.
„Mapa republiky“ ale stejně nejlíp vynikne z dálky – pozorovat se dá při dobré dohlednosti z dalekého Podkrkonoší.